Chystají se změny spoření na důchod, pro státní příspěvek bude nutné posílat více peněz

Ministerstvo financí představilo finální návrh na změny v oblasti penzijního spoření. Například pro získání státního příspěvku by měli lidé každý měsíc posílat alespoň 500 korun místo současných 300 korun. Vzniknout má také nový typ alternativního penzijního fondu.

Pravidla spoření na důchod ve fondech by se mohla už od roku 2024 změnit. Ministerstvo financí předložilo novelu zákona, která má upravit podmínky stávajícího spoření, přičemž cílem je, aby si lidé na důchod odkládali více peněz a třetí pilíř fungoval efektivněji.

Podle návrhu se změní mechanismus přiznávání a výpočtu státních příspěvků. Pro jejich získání má být nově povinné posílat na spoření alespoň 500 Kč měsíčně (místo dosavadních 300 Kč) a zároveň se má zvýšit horní hranice pro přiznání příspěvku ze současných 1000 Kč na 1700 Kč.

„Tím má být jednak zohledněn obecný růst mezd, k němuž došlo od posledního nastavení v roce 2013, a jednak mají být účastníci motivováni k vyšším příspěvkům. Zároveň se navrhuje nastavit výši státního příspěvku jako lineární ve výši 20 % příspěvku účastníka,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu.

Nebude pevná částka

Znamená to, že státní příspěvek nově nebude určován pevnou částkou, která se zvyšuje v hladinách podle vkladu, ale bude činit vždy 20 % z vložených peněz. Takže například při vkladu 1000 Kč lidé od státu dostanou měsíčně 200 Kč a při vkladu 1200 Kč pak stát pošle 240 Kč. Nad částku 1700 Kč již příspěvek dále neporoste, maximálně bude 340 Kč.

Ministerstvo financí už oznámilo, že tyto změny by měly platit pro všechny smlouvy důchodového spoření, tedy i pro stávající smlouvy. Finální návrh neobsahuje omezení, podle kterého by byly státní příspěvky podmíněny výplatou v podobě renty, i nadále tak bude možné spoření vybrat jednorázově po dosažení 60 let.

Nově by ale nárok na státní příspěvek neměli lidé pobírající starobní důchod nebo ti, kteří již dosáhli věku 65 let. „Doplňkové penzijní spoření (resp. penzijní připojištění) nemá za cíl sloužit jako krátkodobý či střednědobý produkt s podporou státu, nýbrž jako prostředek k dlouhodobému odkládání spotřeby za účelem výplaty prostředků v období důchodového věku ke zmírnění případného propadu finančních příjmů, který se s odchodem do důchodu může pojit,“ konstatuje důvodová zpráva.

Alternativní účastnický fond

Lidé, kteří si nyní spoří ve starších transformovaných fondech, budou mít možnost založit si současně založit také nové typy spoření (doplňkové penzijní spoření), aniž by přišli o to původní. Doposud obojí nebylo možné a lidé museli ze staršího typu přejít na nový.

Návrh také předpokládá vznik nového typu penzijního fondu, který je označován jako alternativní účastnický fond a který nebude mít natolik přísnou regulaci poplatků a investiční strategie. Tento typ fondu by měl být zaměřen na velmi dynamické investice, které mohou být sice rizikovější, ale mohou přinést výhodnější zhodnocení peněz. „Výslovně se umožňují například investice do veřejné infrastruktury, do nemovitostí nebo do nekótovaných společností,“ uvádí důvodová zpráva s tím, že půjde o alternativu ke stávajícím penzijním fondům.

Předložený návrh zákona nyní bude schvalovat vláda, k čemuž podle odhadu ministerstva financí dojde na začátku června. Poté musí zákon schválit poslanci, senátoři a nakonec ho podepíše prezident. Účinnost návrhu se očekává od 1. ledna 2024.

Foto: Adobe Stock