Penzijní spoření v Česku neplní dobře funkci a poplatky fondů jsou neúměrně vysoké

Výše poplatků penzijních společností je problematická, a navíc se ukazuje, že systém spoření na stáří není v Česku dostatečně funkční. Upozorňuje na to analýza, kterou publikovala Národní rozpočtová rada. Stát přitom na příspěvky ke spoření každoročně posílá 7,5 miliard korun.

Fungování tuzemského penzijního systému není dobré a zároveň neplní funkce, které se očekávají. Konkrétně nefunguje jako vhodný alternativní způsob zajištění na stáří. S tímto závěrem přišla Národní rozpočtová rada, což je nezávislý odborný orgán, který vyhodnocuje, jestli je stát rozpočtově odpovědný.

„Systém dobrovolného penzijního spoření neplní dobře funkce, které by plnit měl. Vzhledem k dominanci jednorázových výplat nefunguje jako alternativní způsob zajištění na stáří. Systém nefunguje ale ani jako vhodný investiční nástroj. Reálné výnosy z něj jsou dlouhodobě záporné, poplatky za správu vysoké,“ konstatuje analýza, kterou Národní rozpočtová rada zveřejnila.

Nadměrně vysoké poplatky

Expertní materiál si všímá, že investiční strategie penzijních fondů je „extrémně konzervativní“, a to zejména v takzvaných transformovaných fondech, u kterých se vyžaduje garance nezáporného výnosu. A výsledkem je velmi nízké zhodnocení. „Vzhledem k výše uvedené konzervativnosti spravovaných fondů je výše poplatků za správu nadměrně vysoká,“ uvádí analýza.

Kritizována je také nízká flexibilita pro střadatele, nemožnost mezi transformovanými a novějšími typy fondů přecházet nebo je kombinovat. Problémem je rovněž to, že většina lidí po ukončení spořící fáze peníze jednorázově vybírá a počet těch, kteří si úspory vyplácí průběžně jako přilepšení k důchodu, je nízký.

Celkově je pak celý systém nepříliš efektivní, a to hlavně v kontextu toho, že stát každý rok na příspěvky penzijního spoření vynakládá 7,55 miliard korun. Navíc se snižuje výběr daní, protože spoření lze využít v rámci daňových odpočtů.

„Podílníkům se vyplatí spořit v rámci tohoto systému jen díky příspěvkům od státu do něj vložených a díky daňovým odpočtům jak na straně zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Otázkou ale je, zda jsou tyto veřejné prostředky účelně vynaložené a zda by systém dobrovolného penzijního připojištění neměl být výrazným způsobem transformován,“ uvádí Národní rozpočtová rada v závěru analýzy.

Zhodnocení není úplně dobré

Výsledky penzijních fondů z poslední doby nejsou příliš pozitivní. Například v roce 2022 žádný z fondů doplňkového penzijního spoření (tedy novější typ spoření) nedokázal překročit inflaci a jen 13 z celkových 34 fondů skončilo alespoň nominálně v plusu, tedy že úspory na stáří lidem neklesly.

Výsledky starších transformovaných fondů, do kterých již není možné vstupovat, vycházejí z pohledu zhodnocení peněz ještě hůře. Jak jsme již upozornili v tomto článku, například v roce 2021 žádný z transformovaných fondů při zhodnocení nepřekonal úroveň 1 %, ukazují statistiky. Inflace za celý rok 2021 přitom činila 3,8 %. V současné době je přitom inflace několikanásobně vyšší, takže lidé reálně přicházejí o část svých úspor.

Chystané změny spoření

V současné době se chystají změny pravidel penzijního spoření. Ministerstvo financí již připravilo návrh zákona, který upraví fungování stávajícího spoření, a plánuje také zavedení alternativních účastnických fondů. Novinky by mohly začít platit už od roku 2024.

Změnit se má také výše státních příspěvků. Ministerstvo navrhuje, že nově by se měl dolní limit pro získání příspěvku zvýšit ze současných 300 Kč na 500 Kč. Zároveň se má zvýšit horní limit – nyní státní příspěvek zůstává stejný při jakémkoliv vkladu nad 1 000 Kč, ale nově se tato hranice zvýší na 1 500 Kč. Podle navrhovaných nových pravidel rovněž státní příspěvek nebude určován pevnou částkou, která se zvyšuje v hladinách podle vkladu, ale bude činit vždy 18 % z vložených peněz. Více jsme o tom psali v tomto článku.

Foto: Adobe Stock