Konzervativní spoření na důchod prodělává lidem peníze, fondy se dostávají i do minusu

Lidé, kteří při spoření na stáří smýšlejí konzervativně a nechtějí riskovat, přicházejí v poslední době o peníze. Transformované fondy zdaleka neporážejí inflaci a povinné konzervativní fondy se dokonce dostávají do minusu. Část lidí dokonce uvažuje, že své spoření zruší.

Foto: Adobe Stock
Manželé se zajímají o svůj budoucí důchod. (ilustrační foto)

Významná část lidí, kteří si spoří na důchod v penzijních fondech, preferuje určitou jistotu, která jim zajistí, že nebudou přicházet o své vlastní peníze. To znamená, že nechtějí, aby se jejich úspory snižovaly, tedy aby šly takzvaně do minusu.

V současné době to dokážou zajistit pouze transformované fondy, tedy takzvané „staré penzijko“, do kterého již není možné vstupovat. V rámci něj nyní spoří 2,8 milionů lidí z celkového počtu 4,4 milionů, jak ukazují čísla Asociace penzijních společností ČR (APS ČR). Specifickou vlastností těchto fondů je, že nemohou být ztrátové, tedy že množství vložených peněz se nemůže snížit.

Další lidé, kteří mají zájem o co největší jistotu při spoření, mohou vstoupit do povinných konzervativních fondů, které musí penzijní společnosti provozovat. Ty už však nejsou tolik omezeny a mohou se do minusu dostat. A to i přes to, že budou investovat velmi opatrně.

Za rok 2021 se všechny povinné konzervativní fondy (celkem jich je v Česku 9) dostaly do minusu, ukazují statistická čísla APS ČR. Nejvíce spořitelé ztráceli v případě fondu ČSOB, kde došlo k poklesu dokonce o 4,23 %, a třeba fond NN ztratil za rok 3,76 %. Nejlepší výsledek měl fond Conseq, ale přesto zaznamenal pokles financí o 0,25 %.

Peníze ztrácí hodnotu

Společnou vlastností obou typů fondů je, že peníze investují velmi opatrně. „Staré penzijní připojištění a i takzvaný povinný konzervativní fond v novém penzijku investují do dluhopisů, které v dlouhodobém horizontu nevydělají účastníkům tolik, kolik je výnos fondů s akciovou složkou,“ uvedl Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Zvláště transformované fondy jsou do určité míry svázané zákonnými limity, takže investují opravdu jen velmi konzervativně.

Negativním důsledkem této strategie je, že fondy obvykle nedokážou porazit inflaci. To znamená, že lidé v dlouhodobějším hledisku přicházejí o úspory, protože hodnota jejich uložených peněz klesá.

V již zmíněném roce 2021 žádný z transformovaných fondů při zhodnocení nepřekonal úroveň 1 %, ukazují statistiky. Nejlépe na tom byl fond penzijní společnosti České spořitelny, který zhodnotil peníze o 0,98 %. Celková inflace za loňský rok ovšem podle Českého statistického úřadu činila 3,8 %. To znamená, že reálně všichni střadatelé přišli o část hodnoty svých peněz.

Přesto lidé v těchto fondech zůstávají. I když přichází o část hodnoty peněz kvůli inflaci, která je zvláště v letošním roce velmi výrazná, je pro ně důležité, že se jim nesníží absolutní částka peněz, které na spoření poslali oni nebo jejich zaměstnavatel.

Nový výpočet státního příspěvku na penzijní spoření: Stanjura změnu plánuje od roku 2024

Někteří zvažují přesun peněz

V očích některých lidí jsou to přesto velmi nepříznivá čísla, zvláště v kontextu toho, že některé spořicí účty v současné době nabízejí roční zhodnocení nad 5 %. To sice nepřekonává letošní inflaci, je to ale větší zhodnocení, než kterého transformované i povinné konzervativní fondy v posledních letech dosahují.

Část střadatelů proto přemýšlí o zrušení penzijního spoření a plánují své peníze převést právě na spořicí účty. Na to upozornila i samotná asociace, která v tiskovém prohlášení uvedla, že tento krok není finančně výhodný. „Do postcovidové situace vstoupila energetická krize, dvojciferná inflace i válka na Ukrajině. Například převod prostředků na spořicí účet ale nedává dlouhodobě smysl. Kvůli současné situaci není třeba panikařit, penzijko je postavené na dlouhodobosti a s propady se umí vyrovnat,“ konstatovala APS ČR.

Při vypovězení penzijního spoření před 60. rokem je navíc nutné počítat s tím, že střadatelé přijdou o doposud vyplacené státní příspěvky. Zároveň dojde ke zpětnému zdanění případných příspěvků zaměstnavatele.

Asociace doporučuje, že lidé, kteří mají méně než 10 let do starobního důchodu, by se měli držet konzervativních forem spoření. Dynamičtější fondy, které investují například do akcií, jsou totiž rizikovější a může u nich docházet k vyšším ztrátám vložených peněz. A to v případě celoživotních úspor krátce před důchodem není rozumné.

Foto: Adobe Stock

Více k tématu