Poslanci schválili důchodovou reformu: Finální přehled změn
Důchodová reforma prošla v Poslanecké sněmovně třetím čtením, podpořili ji pouze vládní poslanci. Nyní návrh zamíří do Senátu. První změny by měly začít platit od roku 2025.
Foto: PSP PČR
Poslanci schválili návrh vládní důchodové reformy a to většinou koaličních hlasů. Proti byli opoziční poslanci hnutí ANO, SPD a reformu nepodpořili ani Piráti, nejde tedy o kompromis napříč politickým spektrem. Celkem návrh podpořilo 103 poslanců.
V poslední době se intenzivně diskutovalo zejména o finálním rozsahu náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější důchod bez sankcí. Nakonec byl schválen návrh poslanců Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS), podle kterého budou mít výhodu jen zaměstnanci pracující ve 4. kategorii. Pracovníci ze 3. kategorie zcela vypadli a výhledově by se pro ně měla schválit legislativa, podle které jim zaměstnavatelé budou posílat vyšší příspěvky na penzijní spoření.
Důchodový věk i výpočet
Dalším klíčovým parametrem, který se změní, je důchodový věk. Bylo schváleno, že se bude zvyšovat i nad hranici 65 let, a to tempem 1 měsíc za rok. Důchodový věk bude zastropován na 67 letech.
Reforma obsahuje i zpomalení růstu budoucích důchodů, konkrétně se do výše důchodu budou od roku 2026 méně započítávat výdělky a doby pojištění.
Vedle toho reforma přináší i řadu sociálních prvků a řeší i některé nespravedlnosti důchodového systému. Dojde například k výraznému zvýšení minimálního důchodu, zavede se možnost sdílení vyměřovacích základů pro manžely a partnery a zavede se také institut fiktivního vyměřovacího základu pro lidi, kteří pečují o děti nebo nemocné blízké osoby. Zmírní se také podmínky pro obnovení vdovského důchodu.
Návrh reformy nyní zamíří do Senátu, a pokud ho senátoři schválí, bude ho muset ještě podepsat prezident. Vláda předpokládá, že celý legislativní proces bude dokončen ještě letos a první změny začnou platit od začátku roku 2025.
Poslankyně Alena Schillerová po skončení hlasování oznámila, že poslanci hnutí ANO nesouhlasí s tím, že byl pevně stanoven čas finálního hlasování, a zváží podání ústavní stížnosti. Byla by to již třetí ústavní stížnost v souvislosti se změnami důchodů.
Přehled schválených změn
Toto je přehled nejvýznamnějších změn, které má důchodová novela přinést:
1. Zvyšování důchodového věku nad 65 let
Důchodový věk se má zvyšovat nad současnou hranici 65 let. Pro lidi narozené v roce 1966 a později se bude zvyšovat tempem 1 měsíce každý rok, strop bude stanoven na 67 let. Pro lidi, kteří mají důchodový věk nižší než 65 let, se nic nezmění. Zachováno zůstane také stávající snižování důchodového věku u žen za děti. Kalkulačku pro důchodový věk, která již obsahuje schválené navyšování, najdete v tomto článku.
2. Zpomalení růstu budoucích důchodů
Nově přiznávané důchody by od roku 2026 měly růst pomalejším tempem, cílem je snížení jejich úrovně oproti současnému stavu o 8 %. Náhradový poměr by se měl postupně snížit o 3 %. Dosaženo toho má být tím, že se budou při výpočtu důchodu méně zohledňovat výdělky a doby důchodového pojištění. Více je to popsáno v tomto článku.
3. Zvýšení minimálního důchodu
Garantovaný důchod při splnění minimální doby důchodového pojištění se výrazně zvýší a bude činit 20 % průměrné mzdy. Konkrétně základní výměra a minimální procentní výměra všech důchodů bude stejná, každá bude činit 10 % průměrné mzdy. Pokud dnes někdo pobírá nižší důchod, bude mu zvýšen na tuto úroveň. Detaily najdete v tomto článku.
4. Dřívější důchod pro náročné profese
Zaměstnanci, kteří pracují v náročných profesích ve 4. kategorii, budou mít nárok na předčasný důchod bez finančního krácení. Snížení důchodového věku bude možné až o 30 měsíců po odpracování 4400 směn, což je asi 20 let práce. Při odpracování alespoň 2200 směn bude možné snížení o 15 měsíců. (Lidé pracující ve 3. kategorii nakonec z návrhu vypadli.)
5. Nižší krácení předčasného důchodu při dlouhé práci
Pokud lidé odpracují alespoň 45 let, budou mít při odchodu do předčasného důchodu jen poloviční krácení. Započítávat se má práce a některé náhradní doby, například vojna nebo péče o dítě. Více informací k tématu nižšího krácení najdete v tomto článku.
6. Dobrovolné sdílení vyměřovacích základů
Manželé nebo partneři (ve stejnopohlavním vztahu) budou mít možnost sdílet své sociální odvody na důchod, tedy konkrétně vyměřovací základy. Pokud jeden v páru pobírá vyšší výdělky, bude moci odvody sdílet, což zajistí o něco vyšší důchod manžela či partnera s nižšími výdělky. Detaily popisuje tento článek.
7. Ocenění péče pomocí fiktivních vyměřovacích základů
Péče o první dvě děti, nemocné děti i péče o nemocné blízké by měla být oceňována novým institutem, který je nazvaný jako fiktivní vyměřovací základ. Osoba, která pečuje nebo pečovala, bude mít za tuto dobu evidovány fiktivní výdělky ve výši průměrné mzdy. Výsledkem bude vyšší důchod. Více si můžete přečíst v tomto článku.
8. Úprava výchovného
Budou zavedeny změny výchovného pro budoucí důchodce. Výchovné bude automaticky přiznáno za třetí a každé další dítě. V případě prvních dvou dětí se zavede speciální srovnávací výpočet a vždy se posoudí, jestli je pro důchodce výhodnější varianta v podobě rodičovského vyměřovacího základu, nebo výchovné ve výši 500 korun, a to výhodnější bude přiznáno. (Původně mělo být výchovné za první dvě děti sníženo a nakonec zrušeno.) Výchovné se také nově nebude valorizovat a nebude ani součástí důchodu při výpočtu řádné lednové valorizace, což se dotkne i stávajících důchodců.
9. Hodnocení doktorského studia jako náhradní doby
Studium realizované po roce 2010 se do důchodu vůbec nepočítá. Nově by se ale mělo začít jako náhradní doba počítat prezenční doktorské studium, a to v délce 3 nebo 4 let podle typu studijního oboru. Toto studium se má do důchodu započítávat z 80 %.
10. Zvýhodnění pro pracující důchodce
Starobní důchodci, kteří zároveň pracují, mají mít odpuštěno placení pojistného. Konkrétně má jít o sociální pojištění na straně zaměstnance ve výši 6,5 %, čímž dojde k přímému navýšení čistého výdělku. Pojištění na straně zaměstnavatele zůstane. Zároveň má dojít ke zrušení současného mechanismu přepočítávání důchodu za další odpracované doby.
11. Snadnější získání odloženého důchodu
Pokud dnes někdo nezíská minimální dobu důchodového pojištění ve výši 35 let (nebo 30 let bez započítávání náhradních dob), nemá nárok na starobní důchod. Existuje ale možnost takzvaného odloženého důchodu. Po 5 letech od dosažení řádného důchodového věku se podmínka pojištění snižuje na 20 let, případně 15 let bez náhradních dob. Délka čekání se nově sníží z 5 let na 2 roky.
12. Prodloužení lhůty pro obnovení vdovských důchodů
V současné době platí, že pokud nejsou splněny konkrétní podmínky pro vdovský nebo vdovecký důchod, například péče o dítě nebo dosažení důchodového věku, tak tento důchod standardně po jednom roce zaniká. V okamžiku, kdy takové podmínky opět nastanou, může se vyplácení důchodu obnovit, ale musí k tomu dojít nejpozději do 2 let. Nyní bylo schváleno prodloužení této lhůty pro obnovení důchodu na 5 let.
VÍCE K TÉMATU: Obavy budoucích důchodců z reformy: Co je oprávněné a kdy jde o zbytečnou paniku
Foto: Poslanecká sněmovna PČR
