Co všechno obnáší práce hrobníka? Pražské hřbitovy nechají veřejnost nahlédnout přímo do zákulisí
Práce hrobníka, to není jen kopání hrobů. Člověk na této pozici musí být fyzicky zdatný, musí umět plánovat a zároveň být tak trochu psycholog. Chcete-li nahlédnout za oponu jeho všedního dne, máte díky dušičkovému programu Hřbitovů a pohřebních služeb hl. m. Prahy jedinečnou šanci.
Sledovat v Google Zprávách
Asi málokterá profese má tak široké spektrum činností jako hrobník. V popisu práce má nejen hloubení hrobů, ale také otevírání a uzavírání hrobek, zahradničení, cementování, spouštění rakví, exhumace či provádění rozptylu a vsypu zpopelněných lidských ostatků. A protože přichází do styku i s pozůstalými, musí kromě fyzické zdatnosti umět také vyjadřovat empatii. Není to tedy práce úplně pro každého a stereotyp vesnického alkoholika rozhodně není pravdivý.
Náročná kvalifikační prověrka
Pokud si myslíte, že na hrobníka se může přihlásit kdokoliv, není to tak úplně pravda. Zkouška totiž není jednoduchá. Nejde jen o to zjistit, jestli uchazeč umí kopat. Podle aktuálního hodnotícího standardu musí zvládnout několik desítek kritérií hodnocení v rámci šesti různých odborných způsobilostí. Celková doba zkoušky činí osm až deset hodin plus příprava.
Kromě kopání musí uchazeč o zaměstnání hrobníka znát i přidružené právní záležitosti, jako je postup při podezření na násilný trestný čin v souvislosti s úmrtím. Musí umět určovat trasu pro pohřební průvod, zajistit stabilitu stěn výkopu proti sesutí pažením, dodržovat řád pohřebiště během exhumace i po jejím ukončení či znát takové detaily jako zákonnou délku tlecí doby nebo zákonem předepsanou hloubku hrobu.
Bohatý dušičkový program v Praze
V období dušiček na přelomu října a listopadu doporučujeme zavítat do Prahy, jejíž správa hřbitovů zve na organizované prohlídky. Například už v pátek 30. října ve 14 hodin se můžete seznámit s historií i současností Ďáblického hřbitova a dozvědět se něco o přírodním pohřebnictví. Hrobník Adam Vokáč ukáže první přírodní pohřebiště v České republice s názvem Les vzpomínek nebo Luční hřbitov, kam se pohřbívá v biologicky rozložitelných rakvích.
Další program, který rozhodně stojí za návštěvu, čeká na zájemce v neděli 1. listopadu na Hřbitově Malvazinky. Jde o komentovanou prohlídku s manželskou dvojicí hrobníků, Leou a Jiřím Navrátilovými, kteří jsou minimálně v českém prostředí unikátem.
Hrobník ve městě a na vesnici
Co všechno musí hrobník znát, už zaznělo. Možná vás napadlo, že práce hrobníka ve městě a na vesnici bude přece jen trochu jiná. A máte pravdu. Znalosti musejí mít stejné, ale dalo by se říct, že práce toho městského může být více specializovaná, vzhledem k tomu, že správa hřbitovů tam může mít více zaměstnanců, rozpis pohřbů a provozní pravidla.
Záleží samozřejmě na provozovateli hřbitova, ale obecně se dá říct, že na menším vesnickém hřbitově se role hrobníka snadno slévají – tentýž člověk připraví hrob, postará se o květinovou výzdobu, poseká trávu na pohřebišti a zkontroluje, jestli je areál v pořádku. Vlastně takový Ondřej Vetchý ve filmu Bezva ženská na krku.
Psychická stránka věci
Hrobník tedy musí být nejen fyzicky zdatný, ale i psychicky odolný. Musí si udržet profesionální odstup a s pozůstalými jednat citlivě a empaticky. To není vůbec jednoduché a ne každý to zvládne. Když se hrobník dostane do kontaktu s lidmi, většinou to bývá v nejvypjatějších a nejsmutnějších chvílích jejich životů.
Zdroje: Narodnikvalifikace.cz; Moderniobec.cz; HPSPraha.cz; Smrtelnik.cz
