Počet starobních důchodců překoná tři miliony a nové penze budou výrazně vyšší než dnes

V Česku přibude až 800 tisíc nových důchodců a rychlý růst se zastaví až kolem roku 2060. Ukazuje to nová predikce Národní rozpočtové rady vlády, která zkoumala vývoj důchodových výdajů v dalších letech.

Česká populace stárne a v následujících desetiletích se bude rychle zvyšovat celkový počet starobních důchodců. Jen od roku 2000 přibylo přes půl milionu nových důchodců a kontinuální nárůst zastavila až pandemie koronaviru, která přinesla tisíce předčasných úmrtí.

„Počet starobních důchodců mezi koncem roku 2019 a koncem prvního čtvrtletí 2021 klesl o 29,4 tisíc osob, tedy o cca 1,2 %, dílem kvůli zvýšené úmrtnosti starších obyvatel způsobené pandemií COVID-19, dílem kvůli pokračujícímu prodlužování zákonného důchodového věku,“ uvádí nová Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada (NRR).

Do roku 2028 bude nejprve docházet k mírnému poklesu důchodců (celkem o 1,1 %), protože se aktuálně rychle prodlužuje důchodový věk až na konečných 65 let. V dalších letech ale bude nových důchodců přibývat, ukazuje aktuální demografická projekce.

Až 3,2 miliony důchodců

„S tím, jak bude v roce 2030 ukončeno prodlužování důchodového věku, a s tím, jak do důchodu začnou nastupovat populačně silné ročníky narozené v sedmdesátých letech minulého století, bude následně docházet k vytrvalému nárůstu počtu starobních důchodců. Ten bude kulminovat kolem roku 2058, kdy by mělo být starobních důchodců přibližně 3,2 milionu, tedy zhruba o třetinu více než dnes,“ konstatuje analýza.

Postupně dojde ke zvýšení podílu mužů v důchodu, a to ze současných 39 % na 46 %, a to zejména kvůli sjednocení důchodového věku. „Přetrvávající převaha žen mezi důchodci bude tak po roce 2030 určena pouze jejich vyšší nadějí dožití. Naděje dožití mužů a žen se přitom v demografické projekci přibližuje,“ uvádí rozpočtová rada.

Nové důchody jsou vyšší

Dlouhodobě také poroste výše důchodů. Nově přiznávané důchody jsou totiž už nyní vyšší než ty stávající a v současné době více než polovina nových důchodců dostává přiznaný důchod v nadprůměrné výši. Důvodem je již zmíněný rostoucí důchodový věk, a tedy celkový počet důchodového pojištění, který lidé za život získají. Dalším důvodem je i pomalejší valorizace starších důchodů. „Nově přiznané důchody jsou totiž kvůli valorizaci starších důchodů, která zaostává za růstem mezd, oproti starším důchodům vyšší,“ stojí v analýze.

K růstu důchodů bude docházet zhruba do roku 2050. Pak začnou do důchodu odcházet lidé, kterým se již nebude do důchodového pojištění započítávat doba studia, což bude snižovat jejich důchod. Do důchodu se totiž nepočítá žádné studium po roce 2010.

S rostoucím počtem důchodců i vyššími důchody souvisí zásadní problém, na který Národní rozpočtová rada dlouhodobě upozorňuje. Jde o velký nárůst celkových výdajů státu na důchody, které „ukrajují“ stále větší podíl ze státního rozpočtu. V současné době na důchody míří přes 500 miliard korun ročně.

„Z dlouhodobého pohledu nadále přetrvává silný trend stárnutí obyvatelstva. Ten podkopává udržitelnost důchodového systému a pokud se v nastavení důchodového systému nic zásadního nezmění, podíl výdajů na starobní důchody na HDP naroste v příštích 40 letech ze současných 7,7 % na 12,3 %,“ varuje rada s tím, že pokud nebude připravena důchodová reforma nebo nedojde ke zvýšení důchodového věku, může dojít k hrožení stability veřejných financí státu.

Foto: Adobe Stock