Expremiér Špidla varuje: Důchody a sociální stát jsou ohroženy daňovými záseky

Důchodový systém v Česku neohrožuje stárnutí populace, ale neschopnost státu čerpat z ekonomiky peníze. Je o tom přesvědčen bývalý premiér Vladimír Špidla a s podobným varováním přišla také šéfka důchodové komise Danuše Nerudová.

Ekonomika se proměňuje, klesají odvody firem a Česko nedokáže vybrat dostatek peněz z daní, což může v následujících letech nepříznivě ovlivnit stabilitu důchodů. S tímto varováním přišel Vladimír Špidla, bývalý premiér a eurokomisař, který momentálně působí jako poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí.

„Sociální stát je opravdu ohrožen strašlivými daňovými záseky. Aby fungovaly systémy sociální ochrany, potřebujete mít prostředky. A zbavit se jich způsobem, jako se stalo v letošním roce, to je ohrožující,“ uvedl Špidla v rozhovoru pro České důchody a odkázal například na zrušení superhrubé mzdy, které platí od roku 2021.

Podle Špidly je také problémem rozvoj umělé inteligence a digitalizace, což jsou trendy, které stát nedokáže dostatečně reflektovat. „Naše staré systémy, které uměly z ekonomiky získat přiměřené prostředky, přestaly být účinné, a nikdo se tím moc nezabývá. Náš důchodový systém neohrožuje demografické stárnutí, jakkoliv to je významný jev a musí se brát v úvahu, ale ohrožuje ho možná neschopnost z budoucí ekonomiky tyto prostředky získat,“ je přesvědčen Vladimír Špidla.

„Jednotlivé firmy rychle vznikají a rychle zanikají, klesá podíl mezd, tedy ta část hrubého domácího produktu, která jde přes mzdy, a z toho logicky klesají odvody. A tak dále, je toho mnoho,“ dodává bývalý premiér.

Volání po daňové reformě

O tom, že by se mělo změnit nastavení daní, je přesvědčená také ekonomka a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. „Nejsem ministryní financí, abych mohla daňovou reformu nachystat, ale myslím si, že my, kteří se daněmi dlouhodobě zabýváme, máme jasnou představu o tom, jak by měla vypadat. Koneckonců voláme po ní už dva roky a covid toto volání jen urychlil. Odhalil, že daňový systém už vůbec nereflektuje strukturu ekonomiky, kterou máme,“ uvedla Nerudová pro České důchody.

Český důchodový systém je průběžný, což znamená, že se vybírají peníze ze sociálního pojištění a z toho se potom obratem vyplácejí důchody i jiné sociální dávky. Od roku 2009 je přitom tento systém (až na dvě výjimky v letech 2018 a 2019) ve ztrátě. Na důchody tedy míří více peněz, než stát vybere na sociálním pojištění, a zbytek tak musí financovat z jiných částí státního rozpočtu. Například v loňském roce šlo o minus 40,6 miliard korun.

„Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí. Dlouhodobý a výrazný schodek systému důchodového pojištění vytváří negativní tlak na rozpočet a je příčinou úvah politiků a veřejnosti o parametrických či systémových změnách v oblasti důchodového pojištění,“ uvádí k dlouhodobé ztrátě důchodového systému ministerstvo financí.

Hrozí vyšší odvody

Část ekonomů dlouhodobě volá po důchodové reformě, která by pomohla systém finančně stabilizovat. Politici se ale v posledních dvaceti letech nedokázali shodnout na základních principech reformy a ani poslední pokus, reforma z dílny ministryně Jany Maláčové, bohužel nevyšel. A pokud se situace ani v dohlední době nezmění, budou důchody ze státního rozpočtu „ukrajovat“ stále více peněz. Nebo bude muset stát zvýšit daně.

„Pokud budeme chtít zachovat poměr důchod/mzda na přibližně současné úrovni, bude nezbytné buď oddálit důchodový věk, nebo zvýšit sazbu důchodové daně neboli takzvaného sociálního pojištění,“ upozornil guvernér České národní banky Jiří Rusnok ve vyjádření pro České důchody.

Situace začne být dramatická během patnácti let, kdy začne být problematický poměr důchodců a pracujících, protože do důchodu začnou odházet takzvané Husákovy děti. A problém dosáhne vrcholu v polovině století. „Počet starobních důchodců bude kulminovat kolem roku 2058, kdy by jich mělo být přibližně 3,2 milionu. Podíl obyvatelstva ve věku 21–64 let na jednoho občana staršího 65 let klesne v horizontu 40 let na 1,6,“ konstatovala ve své zprávě Národní rozpočtová rada.