Není možné, aby chudí důchodci dostali více peněz. Ministryně zmínila ústavní problém
Vyšší důchody porostou rychleji i v následujících letech, protože mimořádná valorizace zaměřená jen na chudší důchodce by byla v rozporu s ústavností. Vláda se přesto snaží využívat různé mechanismy, které nepříznivou situaci pomáhají mírnit.
Část důchodců je přesvědčena, že současná pravidla valorizace jsou nespravedlivá a zvýhodňují lidi s vyšším důchodem. Při valorizaci se totiž navyšuje nejen takzvaná základní výměra, která je pro všechny stejná, ale hlavně procentní výměra, která je individuální a odvíjí se od délky důchodového pojištění a výdělků v práci. A nyní platí, že čím je procentní výměra vyšší, tím vyšší je i valorizace.
Rozdíl bylo dobře vidět například při letošní valorizaci, která u průměrného důchodu činila 839 korun. Ovšem zatímco senior s důchodem 10 000 korun dostal navíc 523 korun, senior pobírající 20 000 korun měl navýšení dokonce 1233 korun.
V Česku je momentálně více než milion seniorů, kteří nedosáhnou na průměrný důchod a valorizaci mají nižší. A přes 90 tisíc seniorů pobírá důchod nižší než 10 000 korun. Těmto důchodcům ovšem není možné zajistit vyšší valorizaci na úkor těch bohatších.
Schillerová: Je nutné to dát všem
Ministryně financí Alena Schillerová upozornila, že by to bylo v rozporu s ústavními zákony. „Nejde to kvůli ústavnosti. Debatovali jsme to xkrát. Samozřejmě by to potřebovali nejvíc nízkopříjmoví, o tom není pochyb. Musíme ale zohledňovat ústavní hledisko, a kdybychom přidali jenom těm, kteří mají důchod třeba jen do 10 tisíc korun, je to protiústavní, protože to není přidání důchodů, ale je to v podstatě sociální dávka. Pokud něco dáváte jednorázově nějaké skupině, musíte to dát všem,“ uvedla Schillerová v rozhovoru pro deník Právo.
Odkazuje tím na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010, podle kterého musí být v Česku dodržována zásluhovost starobních důchodů. A to nejen při přiznání důchodu, kdy se zohledňují celoživotní výdělky, ale také při valorizaci. Podle soudu musí mít bohatší důchodci zajištěnou vyšší valorizaci, jinak by to bylo nespravedlivé vůči nim.
Stejný názor zastává také ministerstvo práce a sociálních věcí, podle kterého není možné, aby někomu poklesla životní úroveň více, a někomu méně.
„Cílem valorizace důchodů je zachování jejich kupní síly. To znamená dosáhnout stavu, kdy si jednotlivý důchodce může i přes zvýšení cen pořídit za svůj důchod stejné množství zboží a služeb,“ uvedlo pro České důchody ministerstvo a dodalo: „Tohoto cíle lze dosáhnout pouze tak, že se jednotlivé důchody zvýší tak, aby jejich reálná hodnota, tedy hodnota po očištění o růst cen, zůstala přinejmenším stejná.“
Vláda by mohla schválit, že by se více valorizovaly nižší důchody, ale v takovém případě by mohl kdokoliv takové rozhodnutí napadnout právě u Ústavního soudu. A soud by s velkou pravděpodobností rozhodnutí zrušil, takže bohatším důchodcům by pak musel být rozdíl s velkou pravděpodobností doplacen. Situace by se tak prakticky nezměnila.
Pomohlo se chudším seniorům
V minulosti už politici přikročili k několika změnám, které se snažily rozdíl ve valorizaci nízkých a vysokých důchodů mírnit. Tyto kroky většinou směřovaly k tomu, aby valorizace důchodů u chudších seniorů byla poměrově vyšší k jejich stávajícím důchodům. Využili k tomu následující mechanismy:
- Mimořádný přídavek k valorizaci – V roce 2020 byly všechny důchody mimořádně valorizovány o pevnou částku 151 korun, a to pomocí jednorázové změny zákona o důchodovém pojištění. Stejný mechanismus plánují politici využít také pro příští rok, pevné navýšení nyní bude dokonce 300 korun.
- Zvýšení základní výměry – V roce 2018 došlo ke zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy v Česku, což všem důchodcům zajistilo výrazně vyšší růst než v minulých letech.
- Mimořádný jednorázový příspěvek – V prosinci 2020 dostali všichni důchodci mimořádný příspěvek ve výši 5000 korun.
Ve všech těchto případech se tedy všem důchodcům přidává stejně, ve výsledku se však více zlepšuje životní úroveň nejchudších důchodců. I proto jde o rozhodnutí, která jsou do určité míry na hraně již zmíněné ústavnosti.
Náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Michal Pícl už dříve v rozhovoru pro České důchody naznačil, že v případě zvyšování základní výměry vedli experti dokonce debaty o tom, zda je to v pořádku. „My jsme se dost dostali na hranu i tím, že jsme zvýšili pevnou část, to je ta takzvaná základní výměra důchodů, a tam už jsme se dostávali do debaty, že to je protiústavní a narušuje to zásluhovost,“ uvedl náměstek Pícl.
O mimořádné valorizaci pro rok 2022 budou poslanci rozhodovat na mimořádné schůzi už tento týden. Ve hře je mimořádné zvýšení o 300 korun nebo dokonce o 500 korun. Hlasovat se ovšem bude také o dalších návrzích, přehled najdete v tomto článku.
Foto: Adobe Stock