Důchodová úleva pro náročné profese: Hodnotí se 350 milionů záznamů o nemocech, úrazech a invaliditě

Ministerstvo zdravotnictví vyhodnocuje rozsáhlé historické záznamy o tom, jaký vliv na zdraví má práce v konkrétních profesích. Výsledkem bude seznam náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější odchod do důchodu bez finančních sankcí. Původně měl být seznam hotový už na začátku roku, příprava se ale protahuje.

V roce 2023 byla významně zpřísněna pravidla pro předčasné důchody, například se zkrátila maximální doba předčasnosti na 3 roky a také se zvýšilo krácení za dřívější odchod do důchodu. Vedle toho se v rámci velké důchodové reformy plánuje postupné navyšování důchodového věku.

Kombinace těchto zpřísňujících opatření by mohla mít významný nepříznivý dopad zejména na lidi, kteří pracují v takzvaných náročných profesích. Zjednodušeně jde o takové profese, které zhoršují zdraví a mohou způsobovat úrazy nebo nemoci. Tito pracovníci mají častěji podlomené zdraví, a proto by měli mít nárok na dřívější důchod bez finančního krácení.

A právě na tomto řešení nyní pracují dvě ministerstva. Výsledkem by měl být seznam profesí a zaměstnání, případně pracovních podmínek, které mají vliv na zdraví. A lidé, kteří v těchto profesích odpracují dostatečný počet let, budou mít snížený důchodový věk.

Konkrétně se má vycházet z již fungujícího mechanismu, podle kterého mají záchranáři nebo podnikoví hasiči nárok na dřívější důchod. Konkrétně pokud lidé v těchto profesích odpracovali alespoň 4400 směn, což odpovídá přibližně 20 odpracovaným rokům, mohou odejít do důchodu až o 30 měsíců dříve bez krácení výše penze. A za každých dalších 74 odpracovaných směn dochází ke snížení vždy o jeden měsíc. Maximálně to může být 60 měsíců.

Vyhodnocování dat

V plánu je, že se seznam těchto profesí rozšíří, podrobnosti ale zatím chybí. Původně měl být kompletní návrh hotový na přelomu loňského a letošního roku, ale došlo ke zpoždění. Stále totiž není dořešeno, jak konkrétně se má náročnost a rizikovost profesí hodnotit. Zatím probíhají odborná a politická jednání, na kterých se podílí zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí i Ministerstvo zdravotnictví.

Konkrétně Ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje přehled rizikových faktorů, podle kterých se bude rozhodovat o tom, zda bude mít pracovník nárok na dřívější důchod. Vychází se přitom primárně z rizikových faktorů, které již definuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Jde například o prach, hluk, vibrace, teplo, chlad, zatěžování zraku, fyzická zátěž nebo chemikálie.

Co se přitom posuzuje? Jak informoval portál Seznam Zprávy, úředníci ministerstva momentálně vyhodnocují 350 milionů záznamů o pracovních úrazech, nemocech z povolání, pracovní neschopnosti nebo invaliditě. Právě statistiky za uplynulých 10 let pomůžou při určování toho, která práce je riziková, a která naopak není.

„Nějaké zárodky náročných profesí máme už nyní, například hasiče nebo záchranáře. Ale nejde o správné naplnění institutu náročné profese. Chtěli jsme tedy celý systém odbřemenit od jakýchkoliv emocí a řídit se čistě hodnotami, které zjistíme z aktuálních dat,“ uvedl v této souvislosti Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na Ministerstvu zdravotnictví.

Co lze očekávat

Konkrétní způsob vyhodnocování ale zatím není známý a je nutné si počkat na finální návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Toho bychom se mohli dočkat na přelomu února a března.

Z dosavadních informací a vyjádření zástupců obou ministerstev lze už nyní učinit některé dílčí závěry:

• Zohledňována bude zřejmě jen fyzická náročnost, nikoliv však náročnost psychická. Některá psychicky náročná povolání, jako jsou třeba učitelé, sociální pracovníci nebo dispečeři, se tak úlev důchodového věku nedočkají.
• Výsledkem analýzy nebude seznam konkrétních profesí, ale spíše seznam rizikových faktorů v práci. Pokud je někdo při práci obklopen těmito faktory, měl by mít nárok na dřívější důchod. Nelze ale čekat, že by seznam přesně stanovil, že to bude třeba svářeč, řidič nebo zdravotní sestra.
• Je pravděpodobné, že zohledněna budou zaměstnání označená jako 4. kategorie (podle již zmíněného zákona o ochraně veřejného zdraví). Při této práci nelze nikdy úplně eliminovat dopady rizikových faktorů a prostředí na lidské zdraví. Příkladem může být svářeč, kovář nebo pracovník ve slévárně.
• Na přelomu února a března nebudou stanoveny všechny profese, které budou mít úlevu. Vše by mělo být rozloženo do několika období, kdy se budou rizikové profese přidávat. V první fázi by se mohlo jednat o několik nižších desítek tisíc lidí.

Případný dřívější odchod do důchodu bez finančních sankcí zvyšuje výdaje důchodového systému. Je proto v plánu, že zaměstnavatelé budou za své zaměstnance, kteří budou zvýhodněni, platit vyšší sociální odvody. Stejně to funguje u záchranářů či podnikových hasičů, kteří mají nárok na dřívější důchod již nyní.

Foto: Adobe Stock