Výpočet nového důchodu: Postup a parametry, které v roce 2024 rozhodují o výši

Postup pro výpočet nově přiznaného starobního důchodu je komplikovaný a vstupuje do něj řada pravidel, parametrů a omezení. Zjednodušeně platí úměra, že čím vyšší výdělky a počet odpracovaných let, tím vyšší je nový důchod. Podívejme se na samotný výpočet podrobněji.

Každý rok vláda do konce září vydává nařízení, podle kterého se počítají nově přiznané důchody v dalším roce. Součástí nařízení jsou takzvané důchodové koeficienty, podle kterých se přepočítávají výdělky v minulosti, aby odpovídaly dnešní úrovni. Díky tomu nedochází ke zkreslení tím, že třeba v 90. letech byly mzdy výrazně nižší. Nové důchody tedy odpovídají současné době a nezaostávají za celospolečenským růstem mezd a cen.

Vzhledem k tomu, že mzdy v Česku kontinuálně rostou, jsou nově přiznávané důchody vždy o něco vyšší než v minulých letech. Jistou výjimku v tomto ohledu představoval rok 2022, kdy proběhly dvě mimořádné valorizace, které výrazně zvýhodnily důchody přiznané právě v tomto roce.

Doby pojištění a výdělky

Podívejme se nyní na to, co výši přiznávaného starobního důchodu ovlivňuje. Každý důchod se skládá ze základní výměry (je pro všechny stejná) a procentní výměry (zohledňuje zásluhovost). Základní výměra je fixní a činí 10 % průměrné mzdy v Česku, v roce 2024 jde tedy o 4 400 korun.

Minimální výše procentní výměry je v roce 2024 stanovena na 770 korun. Výpočet procentní výměry pro konkrétní důchod určuje kombinace doby pojištění a výdělků:

• Doba důchodového pojištění – Jde o odpracované roky a náhradní doby. Platí, že čím delší je doba pojištění, tím více se do důchodu započítávají celoživotní výdělky z práce. Určitým omezením je, že se vždy zohledňují jen celé roky pojištění. Pokud tedy při žádosti o důchod máte 43 let a 350 dnů pojištění, do důchodu se započítá pouze 43 let a 350 dnů bez náhrady „propadne“.
• Výdělky od roku 1986 do roku, který předchází žádosti o důchod – Všechny výdělky, ze kterých se odvádí sociální pojištění, se počítají do důchodu. Navíc jsou vždy pomocí koeficientů přepočítávány na hodnotu v současnosti. Započítávání výdělků limitují takzvané redukční hranice, které zajišťují, že výdělky nad určitou hranici se do důchodu počítají omezeně nebo vůbec.

Zjednodušeně platí, že čím delší je doba pojištění a čím vyšší jsou celoživotní výdělky, tím vyšší je výsledný důchod. Jak už ale bylo zmíněno, tato úměra není absolutní, protože výdělky nad určitou hranici se již v důchodu nezohledňují. Toto opatření zvyšuje solidaritu a snižuje zásluhovost.

Započítávání výdělků

Všechny výdělky od roku 1986 se sčítají do takzvaného vyměřovacího základu, což je zjednodušeně jakýsi zprůměrovaný koš vašich životních výdělků. Starší výdělky se přepočítávají, aby odpovídaly dnešní úrovni. Celkový součet výdělků se dále rozpočítává a výsledkem je něco, co by se dalo označit jako celoživotní průměrný měsíční výdělek.

Z tohoto celoživotního „koše výdělků“ se následně počítá takzvaný výpočtový základ, z něhož se pak odvozuje samotný důchod. A právě v tomto okamžiku přichází na řadu redukční hranice, které započítávání výdělků omezují. Redukční hranice jsou dvě a každý rok se aktualizují, aby reflektovaly aktuální průměrnou mzdu v Česku:

• První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, v roce 2024 tedy 19 346 Kč.
• Druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy, v roce 2024 tedy 175 868 Kč.

Výdělky do první redukční hranice se počítají ze 100 %, výdělky od první do druhé redukční hranice se počítají z 26 % a výdělky nad druhou redukční hranici se nepočítají vůbec.

Výpočet důchodu

Poté, co výdělky „projdou“ redukčními hranicemi, se získá zmíněný výpočtový základ, který se již přímo promítá do výše důchodu. Procentní výměra důchodu se počítá tak, že za každý rok důchodového pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu. Takže například za 40 let jde o 60 %. Ukažme si to na příkladu:

Václav má vyměřovací základ (celoživotní průměrný výdělek) ve výši 33 500 Kč. Částka 19 346 Kč (do první redukční hranice) mu náleží v plné výši. Z rozdílu mezi částkou 19 346 Kč (první redukční hranice) a částkou 33 500 Kč se započítá 26 %, tedy 3 680 Kč. Celkem je jeho výpočtový základ 23 026 Kč. Václav má odpracováno 40 let, takže jeho procentní výměra bude 60 % (1,5 krát 40) výpočtového základu, tedy 13 815 Kč. K tomu se přičte základní výměra 4 400 Kč, takže celkový důchod přiznaný v roce 2024 bude 18 215 Kč.

Kdyby si stejný Václav požádal o důchod v roce 2023, činila by jeho výše 17 144 korun, což dobře ukazuje význam každoročního zvyšování redukčních hranic i stanovením důchodových koeficientů. Mimochodem redukční hranice a důchodové koeficienty také vysvětlují, proč mají takzvaní starodůchodci, tedy lidé s důchodem přiznaným před mnoha lety, oproti dnešku relativně nízké důchody.

Pravidelná valorizace, která do určité míry vychází z inflace, totiž dlouhodobě nedokáže držet krok s kontinuálním nárůstem mezd. Tuto skutečnost do určité míry kompenzuje jednorázové zvýšení důchodu o 1 000 korun v 85 letech a o dalších 2 000 korun ve 100 letech.

Aktuálně: V rámci chystané důchodové reformy plánuje vláda prosadit některé změny týkající se výpočtu důchodu. Navýšit by se měla minimální výše procentní výměry. A při výpočtu důchodu by se také měly méně započítávat výdělky a doby důchodového pojištění.

TIP: Jaké jsou obvyklé možnosti pro zvýšení již přiznaného starobního důchodu? Detailně je to popsáno v tomto článku.

Foto: Adobe Stock