Muži k vyššímu důchodu pomohla složka StB, bylo v ní chybějící potvrzení o práci
Ombudsman Stanislav Křeček pomohl získat vyšší důchod muži, který v roce 1984 emigroval z Československa. Chybělo mu totiž potvrzení o posledním zaměstnání, kdy pracoval jako řidič. Nakonec situaci pomohly vyřešit pečlivé záznamy, které si na emigranta vedla Státní bezpečnost.
Senior, který v roce 1984 z Československa emigroval a momentálně žije v USA, si požádal o přiznání starobního důchodu za dobu, kdy tady pracoval. Úředníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ovšem zjistili, že v důchodové evidenci muži chybí doklad o posledním zaměstnání. Konkrétně mělo jít o práci od roku 1975 až do zmíněné emigrace.
Muž bohužel neměl k dispozici žádné papírové doklady o tom, že v dané době pracoval, například smlouvu, výplatní pásku nebo jiné potvrzení. Nemohl získat ani případné svědectví dvou bývalých spolupracovníků, kterými je standardně možné práci v minulosti doložit, protože svou rodnou zemi 40 let nenavštívil a netušil, kde by mohl svědky hledat.
Obrátil se proto na veřejného ochránce práv, který se jeho případem začal zabývat. Ukázalo se, že nejde o pochybení ze strany ČSSZ, a úředníci se intenzivně snažili jakýkoliv doklad o práci dohledat. Bohužel se to nepodařilo, přestože pátrali také v Archivu hlavního města Prahy nebo ve spisovně, kde měla být uložená část personální dokumentace tehdejšího zaměstnavatele, který už zanikl.
Pomohl pečlivý svazek StB
Nakonec úřad ombudsmana s žádostí o pomoc oslovil Archiv bezpečnostních složek, a tam byla objevena složka, kterou si na muže vedla Státní bezpečnost.
„Ironií osudu je, že stěžovateli nakonec pomohly právě pečlivé záznamy socialistického státního aparátu. Po jeho emigraci v polovině 80. let založila komunistická Státní bezpečnost na muže složku a požádala o vyjádření i jeho zaměstnavatele. Toto vyjádření byl nakonec jediný doklad o době zaměstnání, který se podařilo dohledat,“ popsal neobvyklý případ ombudsman Stanislav Křeček.
Muži žijícímu v USA se díky pomoci ombudsmana zvýšila penze z Česka víc než trojnásobně, z původně vypočítaných 1300 korun na víc než 4100 korun. V tomto případě jde o takzvaný dílčí důchod za dobu, kdy muž v Československu získal doby důchodového pojištění.
Ombudsman Křeček dále uvedl, že pátrání v Archivu bezpečnostních složek byl spíše výjimečný krok a podle něj se nelze spoléhat na to, že by tam i další lidé mohli nalézt doklady o práci. Jeho snažení ale ilustruje, že v případě chybějících dokladů o práci může úspěch přinést i pátrání na netradičních místech.
Mezery řešit s předstihem
Případ tohoto důchodce zároveň ukazuje, že se nelze vždy spoléhat pouze na důchodové záznamy, které ČSSZ eviduje. Není výjimečné, že údaje o zaměstnání či jiných dobách chybí, a to zvláště pokud jde o období před rokem 1989 nebo na začátku 90. let. Rozhodně se proto vyplatí s předstihem osobní evidenci zkontrolovat, aby případně bylo možné řešit a doložit chybějící doby pojištění.
Platí přitom, že čím dříve, tím lépe, protože v některých případech již získání a doložení starých dokladů není možné. V rozhovoru pro České důchody na to upozornil i ředitel ČSSZ František Boháček: „Často se setkáváme s tím, že žadatelé řeší doklady za třicet či více let zpět až ve chvíli, kdy žádají o důchod. To už může být na dohledávání dokladů pozdě, v případě že zaměstnavatel zanikl a nikdy si nevedl žádnou evidenci.“ I proto není dobré řešení mezer odkládat až na poslední chvíli.
Další informace o tom, jak se chybějící práce v evidenci dokládá, najdete v tomto článku.
Foto: Adobe Stock