Ředitel ČSSZ František Boháček: Na dohledání starých dokladů při žádosti o důchod už může být pozdě

Část lidí řeší doklady o práci v minulosti až při žádosti o důchod a někdy už může být na jejich dohledání pozdě. Upozornil na to František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení, a doporučil, aby každý s předstihem využil speciální důchodovou aplikaci IDA pro kontrolu evidence. „Průběžnou kontrolou v IDA se dá předejít zbytečným komplikacím a chybějící údaje doplnit snadněji než až po letech,“ uvedl v rozhovoru pro České důchody.

Foto: ČSSZ
František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ.

Pokud se mi blíží starobní důchod, co bych neměl podcenit? Co bych si měl zkontrolovat a zjistit?

Obecně doporučujeme všem budoucím důchodcům využít službu Informativní důchodová aplikace (IDA). IDA je služba ePortálu ČSSZ, která poskytne odpovědi na základní otázky snad každého zájemce o starobní důchod – budu mít nárok na starobní důchod, od kdy a jak vysoký by mohl být? Zároveň odpoví i na otázku, co ještě musí občan splnit pro nárok na starobní důchod, tedy zejména kolik let mu ještě chybí do dosažení důchodového věku nebo pro získání potřebné doby pojištění.

K zodpovězení všech těchto otázek využívá IDA údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech (včetně vyloučených dob) uložených v evidenci ČSSZ, ale také některých doplněných přímo občanem. Je to taková důchodová kalkulačka pro každého.

Protože služby ePortálu ČSSZ pracují s osobními údaji pojištěnců, jsou přístupné pouze těm lidem, kteří disponují tzv. elektronickou identitou. K přihlášení lze použít celou škálu služeb, například: datovou schránku, eObčanku, nebo bankovní identitu a další služby Identity občana.

S jakými komplikacemi se setkávají úředníci při žádostech o důchod? Čemu lze předcházet?

Často se setkáváme s tím, že žadatelé řeší doklady za třicet či více let zpět až ve chvíli, kdy žádají o důchod. To už může být na dohledávání dokladů pozdě, v případě že zaměstnavatel zanikl a nikdy si nevedl žádnou evidenci. Průběžnou kontrolou v IDA se tak dá předejít zbytečným komplikacím a chybějící údaje doplnit snadněji než až po letech nebo těsně před důchodem.

Jak mám postupovat, když si aplikaci IDA spustím a narazím tam na nějaké nesrovnalosti? Jsou nějaká období, která tam mohou chybět? Jak se tyto chybějící doby pojištění dokládají?

Informace o náhradních dobách pojištění, kupříkladu doba studia, doba péče o dítě do čtyř let věku, doba povinné vojenské služby nemá ČSSZ obvykle ve své evidenci. Doklady o této době se běžně předkládají až s podáním žádosti o dávku důchodového pojištění. Samotná IDA umožňuje přihlášenému uživateli doplnit náhradní doby pojištění, které nemá ČSSZ ve své evidenci jednorázově, tak aby se informativní výpočet zpřesnil. Takto doplněné údaje nezůstanou uložené v evidenci ČSSZ.

O vložení dokladu o náhradní době pojištění do evidence ČSSZ lze požádat již nyní na libovolné OSSZ. Péče o děti do čtyř let věku se dokládá čestným prohlášením, studium (i nedokončené) můžete doložit například potvrzením o studiu vydaném školou, indexem, nebo vysvědčením. Vojenskou službu lze doložit vojenskou knížkou, případně si uvedené ověříme u příslušného vojenského velitelství, civilní službu potvrzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ.Foto: ČSSZ

Dokládání práce i výdělků

Část lidí se setkává s tím, že někdy v 80. nebo 90. letech mají evidovány doby pojištění z práce, ale chybí výdělky. Jak se to řeší?

Pro dobu před rokem 1986 to není rozhodující, výdělky před rokem 1986 se do výpočtu důchodu nepromítají, tedy není jejich výši třeba dokládat. V pozdějších letech se pro různá období pravidla liší.

Pro dobu do konce roku 1995 platí, že pokud je možné prokázat dobu zaměstnání, ale už není možné doložit nebo došetřit výši výdělku, bude se tato doba zaměstnání považovat za dobu vyloučenou. Tedy se započítá do odpracovaných let, ale při výpočtu průměrného příjmu se vyloučí tak, aby nedošlo k jeho rozmělnění. Jinak řečeno, pokud výši výdělku nelze doložit, nepracuje se s ní jako s nulovou, ani se nijak nedovozuje.

Pro dobu od roku 1996 již nestačí doložení dokladů o trvání zaměstnání, ale je třeba prokázat, že doba zaměstnání je současně dobou pojištění. To znamená, že je třeba prokázat, že zaměstnání, které založilo účast na nemocenském a v té souvislosti na důchodovém pojištění, bylo v jednotlivých kalendářních měsících vykonáváno, byl v nich zúčtován příjem nebo vznikly omluvné důvody (nemoc, podpůrčí doba při ošetřovném, poskytování dlouhodobé péče, peněžitá podpora v mateřství, otcovská).

Když vím, že jsem v nějaké době určitě pracoval, ale informace o práci zcela chybí, jak mám postupovat? Jak doložím práci, pokud již podnik zanikl?

Pokud by se ČSSZ nepodařilo dohledat dobu pojištění v evidenci, může klient předložit další doklady související se zaměstnáním. Například pracovní smlouvy, doklady o ukončení výdělečné činnosti, zápočtové listy, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a po 31. 12. 1995 zejména výplatní pásky, mzdové listy či evidenci docházky. Každý z uvedených dokladů má však pro různá období, která jsou dokládána, různou důkazní hodnotu.

Pokud předložené doklady nejsou dostačující pro vyhotovení evidenčního listu důchodového pojištění, bude o době pojištění rozhodnuto až v souvislosti s řízením o žádosti o důchod, kdy předložené doklady posoudí ČSSZ. Pokud nejsou k dispozici žádné doklady, nebo jsou nedostatečné, lze k prokázání doby pojištění použít, jak již bylo uvedeno, čestné prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod.

Když mi chybí doby pojištění, je možné je zpětně doplatit?

V některých případech lze chybějící dobu pojištění zpětně získat za využití institutu dobrovolného důchodového pojištění. Jelikož pro dobrovolnou účast na důchodovém pojištění jsou nastavena určitá pravidla, doporučujeme využití institutu dobrovolného důchodového pojištění konzultovat s odborníky na OSSZ, kteří pomohou stanovit období, jež je možné či vhodné pomocí dobrovolného důchodového pojištění pokrýt.

Doplacení je bez ohledu na rok, který je doplácen, určen alespoň minimální výší pojistného danou pro rok, v němž je doplácen. V roce 2023 je dolní limit pro měsíční pojistné 2 823 Kč, tato částka se počítá jako 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné před dvěma lety.

Úředníci ČSSZ popsali práce a další životní situace, které se nepočítají do důchodu

Období práce v zahraničí

Pokud někdo pracoval část života v zahraničí, za jakých podmínek je mu přiznán český důchod? Může ČSSZ pomoci s vyřízením zahraničního důchodu?

Každý stát, kde žadatel pracoval, je příslušný posoudit, zda žadateli vznikne nárok na důchod za doby pojištění, které v daném státě získal. Pokud je mezi danými státy uzavřena mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení, nebo se jedná o členské státy Evropské unie (EU), lze pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na důchod přihlédnout též k dobám pojištění získaným ve druhém smluvním nebo členském státě.

Pokud tedy sečtené doby pojištění získané v různých státech dají dohromady dobu potřebnou pro nárok na důchod, tak může žádat také. Dílčí doby pojištění z různých států se sečtou a každá může založit nárok na takzvaný dílčí důchod.

Pokud chce žadatel uplatnit nárok na důchod z jednoho nebo více států EU, stačí podat žádost pouze v jednom státě, tedy i v ČR. Žádost se pak považuje za žádost uplatněnou ve všech členských státech EU, kde byl žadatel pojištěn. Obdobně to platí i pro uplatnění žádosti o důchod ze států, se kterými má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud žadatel uvede skutečnosti svědčící o tom, že získal doby pojištění v obou smluvních státech. Seznam smluvních států lze nalézt na webových stránkách ČSSZ.

Jak se řeší případy, kdy lidé část života pracovali v Česku a na Slovensku v době federace? Jsou nějaká specifika právě pro období Československa?

Doby zaměstnání získané před dnem rozdělení České a Slovenské federativní republiky, tedy před 1. 1. 1993, se považují za doby toho smluvního státu, na jehož území měl zaměstnavatel občana sídlo ke dni rozdělení České a Slovenské federativní republiky, nebo naposledy před tímto dnem. V určitých případech se doby zaměstnání posuzují dle místa trvalého bydliště občana k rozdělení České a Slovenské federativní republiky.

Údaje z evidence slovenského nositele důchodového pojištění (Sociálna poisťovňa, Bratislava) si ČSSZ vyžaduje až při zahájení důchodového řízení. Následně se rozhoduje, která ze zemí (ČR nebo SR) bude příslušná k hodnocení dob československého, respektive federálního zaměstnání získaného před 1. 1. 1993.

Jaký dopad bude mít práce/život na Slovensku v době federace na výši výchovného? Už dnes část důchodců překvapuje, že mají výchovné kráceno, když pobírají jen takzvaný dílčí důchod.

Pro nárok na výchovné ani jeho výši není rozhodné, zda bylo dítě vychováváno na území ČR nebo v cizině. Samotné výchovné ovšem náleží jen k českému starobnímu důchodu. Důchod přiznaný jako dílčí bude opět navýšen jen o dílčí výchovné, ve stejném poměru.

Pokud má tedy osoba v ČR přiznaný starobní důchod, má nárok i na výchovné, tedy 500 Kč za každé dítě, o které pečovala po potřebnou dobu v největším rozsahu. V případě, že je přiznán pouze dílčí starobní důchod (tzn. že osoba odpracovala v ČR jen část své kariéry), snižuje se výše výchovného ve stejném poměru jako ostatní složky důchodu.

Pane řediteli, děkuji za rozhovor.

Foto: Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

Více k tématu