Ministr Jurečka upřesnil výplatu výchovného: Automaticky ho získá 1,4 milionu žen

Většina současných důchodkyň získá od ledna výchovné za děti zcela automaticky bez žádosti a v průměru půjde o 1100 korun. Uvedl to ministr Marian Jurečka, který nyní ještě ladí pravidla, jak se bude nárok na výchovné posuzovat v případě, že situace není jednoznačná.

Výchovné ve výši 500 korun za každé dítě je již schváleno a ministerstvo práce a sociálních věcí nyní ladí poslední detaily týkající se přiznávání, žádostí a rozhodování ve sporných případech. Vyplácení by ale již nemělo nic ohrozit.

„Předpokládám, že od 1. ledna 2023 naběhne výplata výchovného. Od 1. září je možné požádat v těch případech, kde to případně není jednoznačně jasné, jinak v naprosté většině příjemců důchodů, především žen a maminek, tam by to mělo být přiznáno automaticky. Průměrná výše důchodu by měla být 19 500 korun i se započtením výchovného,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tento týden na tiskové konferenci, na které hovořil o valorizaci a výchovném.

Náležité ocenění výchovy

„Tímto způsobem zvyšujeme důchody proto, že dosud byly bohužel hlavně ženy trestány za to, že se místo práce věnovaly výchově dětí a měly tak nižší příjmy. Rozdíl v průměrném důchodu činí bezmála 3 tisíce korun. Bez potomků ale společnost nemá budoucnost, a proto bude výchova konečně náležitě oceněna,“ zmínil dále ministr Jurečka.

Většina žen, které jsou již nyní v důchodu, získá výchovné zcela automaticky a bez nutnosti cokoliv řešit s Českou správou sociálního zabezpečení. „Počet žen, které dostanou výchovné od ledna 2023 automaticky, by se mohl pohybovat na úrovni 1,4 milionů. Průměrná částka, o kterou se jim zvýší důchod, dosáhne 1100 korun,“ konstatoval ministr.

Ministerstvo v tuto chvíli upřesňuje pravidla a metodiky, které se budou týkat posuzování nároku na výchovné v případech, kdy situace mezi rodiči není jednoznačná nebo bude docházet ke sporu o tom, kdo má peníze za dítě získat. Mnoho párů je totiž rozvedeno a děti mají střídavou nebo jinak upravenou péči. V některých případech navíc nemusí výchovné získat přímo rodič, ale třeba lidé, kteří děti takzvaně vyvdají nebo vyžení. „Modelových příkladů bychom mohli naskládat celou řadu, kdy ty věci nejsou úplně jednoznačně jasné a je nutné je individuálně posuzovat,“ vysvětlil Marian Jurečka.

V případě sporu o výchovné by měla o nároku ve správním řízení rozhodovat Česká správa sociálního zabezpečení, a to na základě informací, které má stát k dispozici nebo podle dokumentů, které rodič či pečující předloží. Typicky to může být soudní rozhodnutí o svěření dítěte do péče.

Žádosti se dolaďují

Dále ministr doplnil, že se také upřesňuje metodika žádostí o výchovné. Část současných důchodců totiž výchovné automaticky nezíská, ale musí o něj požádat. Podrobně jsme se žádostem a okruhu lidí, kterých se týkají, věnovali v tomto článku.

Ze schváleného zákona vyplývá, že žádosti se začnou podávat v září 2022 a poslední termín pro jejich podání je konec roku 2024. Pokud lidé žádost nestihnou podat, nárok na výchovné jim zanikne. Detaily těchto žádostí zatím nejsou k dispozici a úředníci ministerstva na nich intenzivně pracují. „Doplníme v průběhu srpna přesné informace o tom, jakým způsobem to bude posuzováno i z hlediska metodiky,“ řekl Jurečka.

Samotná legislativa k výchovnému je poměrně složitá a navíc obsahuje takzvané přechodné období, které řeší přiznání výchovného například pro budoucí důchodce, kteří o důchod požádají do konce roku 2022. Výsledkem je řada podmínek a omezení vyvolávajících mezi lidmi nejasnosti. Vidíme to i na přibývajícím množství dotazů, které nám v souvislosti s výchovným přicházejí do redakční schránky. Připravili jsme proto odpovědi na nejčastější otázky, které se výchovného týkají, najdete je v tomto článku.

Foto: Milan Malíček/Právo/Profimedia