Jedna komise za druhou: O reformě důchodů politici a experti mluví 20 let

O potřebě důchodové reformy se v Česku mluví léta. Vzniklo už několik odborných důchodových komisí, které měly vymyslet, jak by se nejlépe měla taková reforma provést, ale výsledky těchto komisí v podstatě „vyšuměly“ do ztracena. Podívejte se na přehled všech komisí v historii.

Zdroj: FB Důchodové komise
Jednání aktuální důchodové komise

1999: Senátní a poslanecká komise

První snahy o reformu se zrodily už před více než 20 lety. V roce 1999 byl v tehdy relativně novém Senátu vytvořen speciální podvýbor pro důchodovou reformu a o rok později vznikla i samostatná reformní komise v Poslanecké sněmovně. Už tehdy vznikla celá řada odborných podkladů, analýz a materiálů, které konstatovaly, že by se s důchody mělo něco dělat.

2004: Bezděkova komise I.

Politici, z nichž někteří jsou politiky dodnes, mluvili o důležitosti reformy, proto v roce 2004 tehdejší premiér Vladimír Špidla ustavil takzvanou Bezděkovu komisi, ve které zasedli nejrůznější experti, ekonomové, politici a další lidé, kteří měli vymyslet konkrétní nápady, jak důchody řešit.

Komisi vedl ekonom Vladimír Bezděk a všichni se shodli na tom, že politici zaspali. Jenže žádné reformní kroky a aktivity ze závěrů této komise nevzešly. Politici měli naprosto rozdílné názory a nebyli schopni se na ničem dohodnout.

2010: Bezděkova komise II.

V roce 2010 vznikla druhá Bezděkova komise, která měla věci posunout dále. Výsledek byl ale v podstatě stejný – různé názory a žádné konkrétní kroky. Na práci této komise se snažila navázat také speciálně vytvořená politická expertní skupina, kterou zřídili tehdejší političtí rivalové – premiér Petr Nečas z ODS a šéf opoziční strany ČSSD Bohuslav Sobotka. Političtí experti zasedli celkem 13krát, ale na ničem se neshodli.

A jaký byl výsledek všech těchto roků jednání? Vláda Petra Nečase protlačila částečnou důchodovou reformu, která zavedla například dobrovolný II. důchodový pilíř, do kterého si lidé mohli odvádět část sociálního pojištění. Jenže opozice tehdy hlasitě nesouhlasila, odmítali ji mnozí experti a změnu nechtěla ani veřejnost. Hlasování v Parlamentu proto bylo plné emocí a reforma nakonec prošla o jeden hlas.

Není divu, že Čechy za těchto podmínek nový důchodový pilíř nelákal a zapojilo se do něj jen 85 000 lidí, tedy naprostý zlomek. Hned další vláda Bohuslava Sobotky celou reformu v roce 2015 zrušila.

Vladimír Bezděk o důchodech: Čím delší odmítání reformy, tím tvrdší bude náraz

2014: Potůčkova komise

Další důchodová komise byla ustavena v roce 2014 a vedl ji profesor Martin Potůček. Opět v ní zasedli experti, politici a nově také odboráři nebo zástupci různých organizací. Byli tam tedy všichni, kdo k tématu měli co říct, jenže ani za tři roky komise nedospěla k žádnému konkrétnímu návrhu, co by se mělo udělat.

Na konci svého působení komise vydala analýzu, kde zopakovala to, co už bylo dávno známé. A dodala, že na řešení má každý jiný názor.

2019: Komise pro spravedlivé důchody

Zatím poslední komisi ustavila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD v lednu 2019. Nazvala ji Komise pro spravedlivé důchody a do čela posadila ženu, ekonomku a rektorku Danuši Nerudovou. Po téměř dvou letech jednání byl představen návrh reformy, který by zavedl například minimální důchod ve výši 10 000 korun a vyřešil některé nespravedlnosti, třeba nižší důchody žen kvůli tomu, že jsou až několik let doma s dětmi po jejich narození.

A výsledek? Zatím žádný hmatatelný. Podle kritiků, především z řad opozice i některých ekonomů, je problémem například to, že návrh vůbec neřeší financování reformy. Nakolik je tato kritika opodstatněná, když ti stejní opoziční politici v komisi také zasedají, je samostatná otázka.

Zásadní nicméně je, že se za reformu nepostavil premiér Andrej Babiš a tím ji v podstatě odsoudil k neúspěchu. A v listopadu v rozhovoru pro České důchody uvedla ministryně financí Alena Schillerová, že důchodová reforma do podzimních voleb je nepravděpodobná. Pomyslným hřebíčkem do rakve se nakonec ale zřejmě stane pandemie koronaviru, kvůli které došlo k výraznému zpoždění při představování návrhu reformy.

„Exekutoři by na důchody neměli sáhnout.“ Zdeněk Škromach o reformě a dávkách

Jaká je budoucnost důchodů?

Momentálně to bohužel vypadá, že ani po více než 20 letech se Česko žádné reformy nedočká. Zatím se nenašli politici, kteří by měli dostatek odvahy ji prosadit. V budoucnu tedy hrozí, že důchody výrazně zatíží státní rozpočet a budou se narychlo hledat řešení, co s tím.

Výsledkem může být zvyšování věku odchodu do důchodu, nižší důchody, vyšší daně nebo drastické úspory ve státním rozpočtu. Hovoří o tom i předsedkyně komise Danuše Nerudová. Ani jedna z možností není příjemná, a proto nezbývá doufat, že politici konečně začnou činit konkrétní kroky, aby byly důchody v budoucnu v pořádku.

Dále doporučujeme