Proč je nutná a dopadne i na lidi před důchodem: Vláda vysvětluje důchodovou reformu

Vláda Petra Fialy schválila návrh důchodové reformy a nyní zamíří k projednání do Poslanecké sněmovny. Jde o soubor úsporných, solidárních a prorodinných opatření, který by měl do budoucna zajistit lepší finanční udržitelnost důchodů. Je ale opravdu nutná a proč se budou měnit pravidla i pro lidi, kteří půjdou brzy do důchodu?

Poté, co se zástupci vlády a opozice nedohodli na společném postupu u změn důchodového systému, přikročila vláda ke schválení vlastního návrhu důchodové reformy. Cílem je, aby byla reforma schválena do konce roku 2024 a první menší změny by tak mohly začít platit od začátku roku 2025. Hlavní reformní kroky pak mají účinnost naplánovanou na roky 2026 a 2027.

U části lidí vyvolává důchodová reforma obavy, a to hlavně z následujících důvodů:

• Návrh reformy obsahuje i významná úsporná a nepopulární opatření. Konkrétně jde o zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let a zpomalení růstu budoucích přiznávaných důchodů tím, že se budou méně započítávat výdělky i doby pojištění.
• Pokud bude reforma schválena v současné podobě, dopadnou některé změny i na padesátníky a lidi, kteří mají jen několik málo let před důchodem.

Premiér Petr Fiala a ministr Marian Jurečka se po jednání vlády snažili zdůvodnit, proč se vláda k těmto krokům odhodlala. Hlavní zdůvodnění by se dalo shrnout následovně:

• Úsporné změny jsou nutné kvůli tomu, aby stát dokázal bez větších obtíží ufinancovat důchody i v následujících desetiletích, kdy do důchodu zamíří i silné populační ročníky ze 70. let.
• Změny se budou týkat i lidí krátce před důchodem, protože kdyby se týkaly 50letých a mladších, byly by tyto změny výraznější, rychlejší a mezi jednotlivými ročníky by vytvářely větší rozdíly.

Proč je nutné udělat úsporná a nepopulární opatření?

Část lidí i politiků je přesvědčena, že úsporné změny není nutné schvalovat. Důchodový systém je podle nich dostatečně robustní a rostoucí výdaje na důchody i zvyšující se počet důchodců je možné zvládnout pomocí jiných kroků, například podporou ekonomiky, lepším výběrem daní nebo zvýšením porodnosti.

Tato opatření jsou nepochybně dobrá, ale jako taková by zcela nestačila, protože už v současné době, kdy je ekonomicky aktivní silná generace takzvaných Husákových dětí, dosahuje roční deficit důchodového systému přibližně 70 miliard korun. V následujících letech se bude počet důchodců rychle zvyšovat, protože silné ročníky zamíří do důchodu, a zároveň bude méně lidí, kteří pracují a platí odvody, protože v 90. letech se rodilo méně dětí. A tento nepoměr nedokáže vyšší porodnost ani podpora ekonomicky zcela vyřešit.

„Výsledek stárnutí je stále méně pracujících na stále více důchodců. Na důstojné důchody bychom dále neměli. Pro představu, ještě v roce 2000 pracovalo na 1 důchodce 5 lidí v aktivním věku. Dle predikcí demografů to v roce 2050 budou už jen 2 lidé. Za tak relativně krátký čas je to obrovská změna,“ popsal ministr Marian Jurečka.

Pokud by se nic nezměnilo, každoroční deficit důchodového systému by se postupně zvýšil až na pětinásobek. V roce 2050 by dosáhl 350 miliard korun za rok, což představuje 5 % HDP. Pro upřesnění – jde o deficit, nikoliv celkové výdaje na důchody. Jde o peníze, kterými se musí důchody „dotovat“ z jiných zdrojů, protože vybrané sociální pojištění na výplatu důchodů nestačí. Celkové výdaje na důchody se v dalších letech přiblíží hranici jednoho bilionu korun.

Důvodem, proč se vláda nakonec rozhodla pro postupné zvyšování důchodového věku, je i to, že se mění náš životní rytmus a lidé se dožívají vyššího věku. „Mění se doba, tak i naše životní a pracovní návyky. Mladí déle studují a později nastupují do zaměstnání. Dřív více než třetina lidí okolo 18 let už pracovala, zatímco dnes je to 6 %. Mladí díky tomu mají vyšší vzdělání a kvalifikaci. To je moc dobře. Důchodový systém ale musí reagovat na to, že začínáme pracovat později,“ vysvětlil ministr Jurečka.

Cílem dvou hlavních úsporných opatření, tedy zvýšení důchodového věku a zpomalení růstu důchodů, je primárně to, že výdaje na důchody neporostou velmi vysokým a neudržitelným tempem. Díky opatřením se postupně mírně sníží celkový počet důchodců a budoucí důchody budou o něco nižší ve srovnání se scénářem, kdyby se nic neudělalo. Důchodový účet bude i nadále v deficitu, ale cílem je ho udržet na úrovni 1 % HDP.

Důchody jako takové se nesníží, budou se i nadále zvyšovat, jen pomalejším tempem. „Nové důchody stále porostou, ale když to vezmeme v 10letém cyklu, tak by důchody vyrostly o 12 tisíc v průměru, výše těch nových vyroste v průměru o 10 tisíc korun,“ uvedl Marian Jurečka. Jinými slovy průměrný důchod během 10 let překoná hranici 30 tisíc korun.

Proč se změny dotknou i padesátníků a lidí krátce před důchodem?

Oproti původním slibům se vláda rozhodla, že úsporné změny se nakonec dotknou také lidí, kteří mají krátce před šedesátkou a do důchodu půjdou v nejbližších letech. Například mužům a ženám s méně než 3 dětmi, kteří se narodili v roce 1966, se důchodový věk zvýší o 2 měsíce. V případě ročníku 1967 to budou už 4 měsíce navíc. Také výpočet důchodu má být méně výhodnější už od roku 2026.

Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí je, aby úsporná opaření nabíhala postupně a byla rozložena v čase. „Samozřejmě se nabízí otázka, proč se to netýká až třeba lidí, kterým je teď 50 a týká se to těch, kteří půjdou do penze za nějakých 6 let. Ale ten důvod je jednoduchý, tam nemůže nastat skok, musí to nabíhat postupně,“ vysvětlil premiér Petr Fiala.

Pokud by se změny týkaly až mladších ročníků, zvýšení důchodového věku by bylo výraznější a mělo by tedy rychlejší tempo. A v případě zpomalení nárůstu budoucích důchodů by tempo snižování zápočtu výdělků a dob pojištění bylo také rychlejší – zatímco dnes se počítá se zpomalením nárustu zhruba o 200 korun za rok, v případě pozdější účinnosti by to mohlo být o několik stokorun více. „Reforma musí nabíhat postupně. A myslím, že je to takto velmi citlivě stanoveno i s tím principem, že do budoucna bude každý v 50 letech přesně vědět, kdy se ho bude vyplácení starobního důchodu týkat,“ dodal Petr Fiala.

Další informace: Přehled všech chystaných změn v rámci důchodové reformy najdete v tomto článku. Aktuální harmonogram schvalování reformy je popsaný tady.

Foto: Úřad vlády ČR