Češi se chtějí dožít 93 let. Zdravotně ani finančně ale na dlouhé stáří nejsme připraveni

Dožít se vysokého věku je přáním mnoha Čechů, ale zatím nejsou příliš ochotni aktivně řešit důsledky, které s sebou dlouhověkost přináší. Ve schopnosti adaptovat se na změny, pečovat lépe o své zdraví a připravit se na stáří finančně Češi ve srovnání s jinými zeměmi pokulhávají. Průzkum NN pojišťovny přinesl zajímavé poznatky.

NN pojišťovna pořádala kulatý stůl na téma „Češi a dlouhý život: jak se ho dožít a jak si ho užít“. Opíral se o průzkum, který se tázal téměř 12 tisíc respondentů z 11 zemí světa ve věku od 18 do 79 let a přinesl zajímavé poznatky týkající se dlouhověkosti. Na akci proběhla také diskuze o zjištěních akademiků v čele s Dr. Colinem Sandersem, který je zároveň členem výboru Mezinárodního centra pro dlouhověkost.

Vědci představili model připravenosti na dlouhověkost, který má klíčový vliv na schopnost žít spokojený dlouhý život. Zahrnuje šest faktorů: fyzické zdraví, přizpůsobivost změnám, finanční přípravu, kvalitu sociálních vazeb, celoživotní učení a smysl života.

Z průzkumu vyplynulo, že průměrný Čech by si přál žít do 93 let. Jsme ale na dlouhý a spokojený život dobře připraveni?

Zlozvyky nechceme měnit

V oblasti péče o zdraví se Češi umisťují na druhé nejhorší pozici ze všech. Svůj zdravotní stav vnímá pozitivně pouze 52 % z nás. Podobně špatných výsledků dosahujeme v dodržování zdravého životního stylu, ke kterému se v průzkumu přihlásilo pouze 57 % lidí. Ve stresu z toho ale pravděpodobně nejsme, 65 % dotázaných uvedlo, že ve svém životě stres nepociťuje vůbec, anebo jen velmi málo.

Český přístup ke zdraví ilustruje fakt, že 30 % lidí se zdráhá změnit svou životosprávu k lepšímu nebo zanechat některého ze zlozvyků, i když jim to doporučí lékař a dodá, že si tak mohou prodloužit život o pár let. Pouze 20 % lidí by změnu rozhodně udělalo.

Obecně se Češi řadí mezi národy, které se s novými podmínkami vyrovnávají jen těžko. Až 37 % Čechů změny v životě nevítá, po Japonsku je naše míra odhodlání ke změně druhá nejnižší.

„Delší život s sebou ale nekompromisně nese tlak na přizpůsobivost změnám doby, na to u nás mnoho lidí zapomíná,“ upozorňuje Michal Korejs z NN Životní pojišťovny, odborník na dlouhodobé krytí rizik specializující se na téma invalidity a dlouhodobé péče.

Finanční příprava pokulhává

Pouze 9 % Čechů je přesvědčeno o správnosti své finanční přípravy na stáří. Více než polovina respondentů dokonce přiznává, že neplánuje dopředu více než na pár měsíců. „Ačkoliv si na penzi s podporou státu spoří už téměř 4,3 milionu Čechů, mnoho z nás si neuvědomuje, že jedním z rizik dlouhověkosti je vrtkavé zdraví. Každý čtvrtý dospělý se do 80 let stane závislým na druhých a při nezbytné celodenní péči ve specializovaném zařízení se mohou měsíční náklady vyšplhat na desítky tisíc korun,“ vysvětluje Korejs.

Výsledky průzkumu ukazují, že finanční přípravě na dlouhé stáří přikládají Češi nejnižší váhu ze všech uvedených faktorů. Opakovaný mezinárodní výzkum Colina Sanderse ovšem ukázal, že je to paradoxně právě finanční příprava na stáří, u níž postačí i malá snaha, aby došlo  k významnému zlepšení připravenosti na dlouhověkost.

Raději rodina než přátelé

Výzkum se také doptával na sociální vazby. Češi velmi lpí na svých rodinách, pro 87 % lidí je rodina zdrojem životní radosti a pro nejstarší generaci je to dokonce 96 %.

S přátelstvím jsme na tom ale podstatně hůře. Jen polovina Čechů si dělá dostatek času na své přátele, ale pouze 10 % to tvrdí s jistotou, což je druhé nejhorší skóre přátelství ze všech zemí v průzkumu.

Navazovat nové kontakty se dobře daří 60 % dotazovaných a 70 % se cítí být plnohodnotnou součástí společnosti, ve které žije. I u tohoto pilíře dlouhověkosti je to však pro Čechy třetí nejhorší výsledek.

Učení je pro nás stále mučení

Přípravu na stáří si s celoživotním učením spojuje zatím jen velmi málo lidí. Přitom právě potřeba neustále se něco učit dle odborných studií přispívá k celoživotní spokojenosti.

Většina Čechů má podle všeho dostatek podnětů k učení. Touhu rozvíjet se v průzkumu projevilo dokonce 75 % z nich, ale pouze 35 % lidí u nás v posledních třech letech opravdu aktivně investovalo do rozvoje svých znalostí a dovedností.

„Bohužel je u nás rovněž stále zakořeněn tradiční pohled na stárnutí spíše jako na nezvratný proces úpadku než jako na období moudrosti a času na to, co nás zajímá. A to je v době, kdy se život prodlužuje, škoda,“ míní Michal Korejs.

Žijeme smysluplně

Posledním faktorem spokojeného dlouhého stáří je pocit smyslu v životě. V tom si vedeme dobře, 5 ze 6 Čechů uvádí, že žijí život, který stojí za to. Ať už je jejich pomyslným posláním kariéra nebo rodina, 80 % lidí o sobě tvrdí, že vedou smysluplný život. Životnímu smyslu také Češi přikládají ze všech faktorů nejvyšší důležitost.

Přes 70 % dotazovaných je zároveň spokojeno s tím, čeho v životě dosáhli, mají dostatek času dělat věci, které jsou pro ně důležité, a s hrdostí o sobě mohou prohlásit, že se jim líbí to, kým jsou. Ačkoli se tento výčet opět může zdát jako pozitivní výsledek, společně se Slováky jsme v tomto žebříčku obsadili předposlední místo.

Nebýt na obtíž

Možná trochu překvapivě s ohledem na výše uvedené výsledky průzkumu se lidé nejvíce obávají, že budou ve vyšším věku svému okolí na obtíž. V loňském průzkumu České asociace pojišťoven tuto obavu uvedlo 71 % tuzemské populace.

„Přes své přání žít dlouho si lidé u nás nejsou plně vědomi důležitosti přípravy na dlouhý život, zejména pokud jde o péči o zdraví a finanční připravenost. Je třeba se zaměřit na edukaci a podporu v těchto oblastech, abychom mohli dosáhnout spokojeného a plnohodnotného stáří,“ uzavírá Michal Korejs.

Zdroj: Tisková zpráva a prezentace z kulatého stolu pořádaného NN pojišťovnou na téma „Češi a dlouhý život: jak se ho dožít a jak si ho užít“ (4. 12. 2023)

Foto: Adobe Stock