Fyzioterapeutka Iva Bílková: Patní ostruha bolí jako chůze po střepech, dá se léčit i bez operace

Pichlavá bolest paty při každém kroku a citlivost chodidel bývají signálem problému s patní ostruhou. Vzniká dlouhodobým přetěžováním měkkých tkání například při nadváze či nevhodné obuvi. Cílem léčby není rozdrcení vzniklého kostního výrůstku, ale vyléčení zánětu, který bolí. Jde o časté onemocnění. Pokud se neléčí příčina, bolest se vrací. „Zkušený fyzioterapeut by měl umět pacientovi vysvětlit, proč patní ostruha vznikla a jaká režimová opatření by měl dodržovat, aby se zánět vyléčil a znovu nevznikl,“ řekla v rozhovoru pro České důchody hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT.

Je patní ostruha časté onemocnění lidí ve vyšším věku?

Ano, ovšem zdaleka nepostihuje pouze ty starší. Potíže s patní ostruhou stejně často řešíme u sportovců nebo lidí s fyzicky náročným zaměstnáním. Nejvíc zasahuje lidi ve středním věku, ale běžní jsou i třicátníci, kteří si problémy přivodí špatnou obuví nebo amatérským běháním na tvrdých površích. V Česku se problém dotýká odhadem každého desátého čtyřicátníka až šedesátníka.

Co je to patní ostruha?

Ostruha je důsledkem přetížení svalů i jiných měkkých tkání v chodidle s následkem zánětlivého onemocnění plantární fascie. Pokud tyto tkáně setrvale přetěžujeme, zvýšený tah svalů chodidla způsobí, že na přechodu jejich šlachy na patní kost dojde k nárůstu patní kosti, takzvané patní ostruze. A zároveň se přetížená plantární fascie dostane do zánětu nebakteriálního původu. Patní ostruha sama o sobě nebolí. Bolestivá je fascie chodidla s ischemickým zánětem.

Jak vzniká a co ji způsobuje?

Patní ostruha nevzniká náhodně. Její příčinou je dlouhodobé přetěžování měkkých tkání. Ačkoliv se projevuje na koncové části těla, její příčina může být například ve vadném držení bederní páteře, které ovlivňuje souhru níže uložených svalových skupin.

Ohroženy jsou především pracovníci ve fyzicky náročných profesích, ale také například řemeslníci, učitelé, číšníci nebo letušky, kde je třeba být neustále na nohách.

Problém může vznikat skrytě i několik let, než se projeví náhlou bolestí paty. Největší skupinu pacientů tvoří lidé s nadváhou, a paradoxně také sportovci.

Jsou nějaké rizikové faktory u starších lidí, které přispívají k vytvoření patní ostruhy?

Příčinou může být jednorázová nadměrná zátěž, opakovaná a dlouhodobá zátěž nohy (chůze po tvrdém terénu, dlouhodobý stoj…), nevhodná obuv (úzká špička, tvrdá stélka, nepružnost podešve, nevhodný tvar stélky…), deformity nohy (plochá noha v podélné ose, propad příčné klenby, tvarové deformity kostí…), úrazy chodidla, kotníku, paty a Achillovy šlachy, revmatická onemocnění.

Jak poznat, že jde o ostruhu

Jak lidé poznají, že mají patní ostruhu?

Prvním příznakem rozvinutého zánětu měkkých struktur je bolest paty a jejího blízkého okolí. Pacienti to často popisují, jako by šlapali po střepech. Pichlavá bolest paty při každém kroku, citlivost chodidel na dotek a bolestivost i v klidovém stavu bývají zřejmé signály zánětu vazivové povázky v chodidle nazvané plantární fascie, respektive už vytvořené patní ostruhy. Tah a zvýšené napětí okolních svalů se řetězí, táhne za blízké kosti, mění jejich postavení, tím se ovlivňují i další svaly a takto se problém řetězí i na vzdálenější místa, kde můžeme cítit takzvanou přenesenou bolest, například v přední části chodidla, v nártu či vystřelovat do úponu Achillovy šlachy nebo do lýtka.

V okamžiku, kdy začnete pociťovat bolestivé příznaky, nemusí být patní ostruha při rentgenovém vyšetření, které zobrazí kostní výrůstek v ose dlouhodobě přetěžované šlachy, ještě patrná. Bolest totiž vzniká současně se vznikem zánětu plantární fascie, která se upíná na patní kost a jde současně s ohybači prstů v průběhu celého chodidla. Patní ostruha jako kostní výrůstek vzniká až v okamžiku dlouhodobého přetěžování ohybačů prstů a této fascie. Jde o reaktibilní změnu kosti při úponu šlach na patní kost. Není proto úplně nezbytné nechat se ozařovat rentgenovými paprsky. Patní ostruhu, ale dokonce i zánět ještě bez průkazu patní ostruhy, lze dobře zobrazit na diagnostickém ultrazvuku, který patří mezi neinvazivní, tedy organismus nezatěžující metody.

Jaké jsou možnosti léčby

Jak se patní ostruha léčí? A jak dlouho léčba trvá?

Předmětem aplikace fyzikální terapie není, jak bývá někdy mylně předpokládáno, rozdrcení již vzniklého kalcifikátu, ale eliminace ischemického zánětu, který tento útvar obklopuje a způsobuje nepříjemnou bolest. Jde o zánět z přetížení bez bakterií, který vzniká na základě většího poměru odpadních látek ve svalech, šlachách, s nižším tlakem kyslíku a tak dále.

Kombinace manuálních metod, aplikací rázových vln a dodržování režimových opatření se v současné době jeví jako jeden z nejúčinnějších postupů.

Podle mezinárodních studií má neinvazivní fokusovaná terapie rázovou vlnou až 95procentní úspěšnost, což mohu potvrdit i z vlastní praxe. Bolest, kterou cítíte, nevychází z patní ostruhy, ale ze zánětu měkkých tkání uvnitř chodidla, který vznikl jeho přetěžováním. Organismus se zánětu de facto brání vytvořením kostěného výčnělku – patní ostruhy. Fokusovaná rázová vlna má nanejvýš protizánětlivé účinky.

Pokud pacient v průběhu léčby nohu pravidelně uvolňuje a protahuje na základě doporučení fyzioterapeuta, léčba trvá 3 až 7 ošetření fokusovanou rázovou vlnou s pauzami 7 až 14 dní. Velmi záleží na individuální reakci každého člověka.

Má léčba patní ostruhy u seniorů nějaká specifika?

Nemyslím si.

Konvenční metody léčí patní ostruhy pomocí mastí, tablet a injekčních obstřiků s obsahem kortikoidů. Kortikoidy však omezují výživu měkkých tkání a jejich prokrvení, způsobují vysušování tkáně, urychlují vznik artrózy a způsobují větší křehkost vazů a šlach. Snižují sice bolestivost, ale neřeší jádro vzniku bolesti.

Existují varianty fyzikální léčby, například RTG ozáření, které způsobí rozpad kostní tkáně, ale ionizační záření ve vysokých dávkách nepovažuji za zdravý způsob léčby.

Je možné kostní výrůstek odstranit, nebo už tam bude navždy?

Kostní výrůstek na patě je možné odstranit chirurgicky, ale ve většině případů se k tomu přistupuje až jako k poslední možnosti z důvodu výrazného omezení člověka, selhání léčby. Jde o maximálně 5 procent případů.

Mohou se bolesti spojené s patní ostruhou vracet, nebo ji lze vyléčit jednou provždy?

Máme mnoho zkušeností s pacienty, kteří přicházejí frustrovaní po neúspěšné konvenční léčbě a s opakovanými recidivami problémů. Absolvovali například lékařem předepsanou laserovou terapii nebo magnetoterapii, ovšem nikdo s nimi neřešil příčinu problému, například napravit držení těla tak, aby nebyly měkké tkáně v oblasti plosky nohy nadměrně přetěžované. Zkušený fyzioterapeut by měl umět pacientovi vysvětlit, proč patní ostruha vznikla a jaká režimová opatření by měl dodržovat, aby se zánět vyléčil a znovu nevznikl.

Nedílnou součástí úspěšné léčby je totiž spolupráce pacienta, který změní obuv a doma se sám věnuje doporučeným cvikům a prohřívání.

Může se patní ostruha objevit jen na jedné noze? Nebo pokud ji máme, automaticky to znamená, že je na obou nohách?

Může se vyskytnout na obou nohách, ale běžný je výskyt jen na jedné noze, typicky na té, která je vystavena větší mechanické zátěži: dominantní noha, asymetrický styl chůze a podobně.

Může kostní výrůstek vzniknout i na dalších místech na těle? Stává se to starším lidem?

Ano, jde o takzvaný osteofyt, který může vzniknout kdekoli na kloubu či úponu. Je to taková sebeobrana našeho těla, které takto posiluje kost v místech přetížení a zánětu. U starších lidí souvisí například s artrózou a celkovým opotřebením, kdy se osteofyty mohou objevit také na kloubech ruky, kolen, kyčlí a podobně.

Jak předejít vzniku patní ostruhy

Je nějaký způsob, jak vzniku patní ostruhy předcházet?

Účinnou prevencí proti přetížení měkkých struktur chodidla jsou pravidelné masáže nohou, relaxační koupele nebo protahování svalů lýtka a chodidla.

Lidé, kteří v zaměstnání celý den stojí nebo chodí, by měli určitě používat gelové či pěnové stélky do bot, tlumící nárazy paty do podložky, a věnovat péči o chodidla zvýšenou pozornost.

Užitečnou pomůckou je takzvaný ježek, masážní míček s bodlinkami, nebo obyčejný molitanový míček, s nimiž je možné si nohy masírovat i večer u televize, při čištění zubů a podobně, příjemné je i hnětení chodidla prsty rukou nebo gumový kobereček s bodlinkami, na němž můžete stát při vaření v kuchyni.

Na uvolnění napjatých svalů a zvýšení prokrvení postižených míst výborně fungují teplé obklady. Dokonce i při rozvinutých bolestech paty s akutním zánětem ischemického původu můžete využít teplých zábalů, které prokrví a zvýší metabolismus tkáně, což urychlí regeneraci a ústup bolesti.