Demence ničí naše blízké, ale ne vždy jde o Alzheimera. Poznejte druh nemoci i její projevy

Česko stárne a stále více lidí postihuje demence. Náročné je to hlavně pro rodinu a blízké, protože se jim milovaná osoba začíná rychle „ztrácet“ před očima. Vždy je to složitá situace, ale pomáhá, když nemoci lépe rozumíte. V článku vysvětlujeme rozdíly mezi Alzheimerem i dalšími typy demence a popisujeme projevy nemoci, abyste se mohli na horší časy co nejlépe připravit.

Když se řekne demence, většina z nás si pod tímto názvem představí Alzheimerovu chorobu nebo jednoduše Alzheimera. To je však chyba. Pod slovem demence se totiž skrývá mnohem víc než jen Alzheimer.

Demence neboli senilita označuje choroby, při kterých dochází k umírání mozkových buněk – neuronů. Mozek se tak doslova scvrkává. Podle typu demence pak poznáme, která část mozku začne umírat jako první, a jaké problémy se tedy objeví nejdříve.

Co však mají všechny typy demence společného, jsou postupně narůstající problémy s pamětí, logickým myšlením, sebekontrolou, ztrátou motivace, ale třeba i řečí.

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je neurologické degenerativní onemocnění. To znamená, že nervové buňky v mozku umírají postupně. V případě Alzheimera studie objevily, že se v mozku postupem věku objeví určitý typ látek, které se mezi buňkami hromadí. Tvoří plak a tím buňky ničí.

Vědci zatím neví, proč se tyto škodlivé látky a uzlíky vytvářejí. Vypozorovali však, že u Alzheimera vytvářejí určitý vzor, a to v oblastech mozku spojených s pamětí. Statistiky uvádějí, že Alzheimerova choroba tvoří 50 % až 70 % případů demence, zatímco další typy demence tvoří zbylých přibližně 30 %.

Alzheimer je spojen s postupným zhoršováním paměti, a to až do doby, kdy je člověk úplně ztracen nejen ve světě obecně, ale i na místech, která pro něj dříve bývala domovem. Pro rodinu a blízké nastává neuvěřitelně náročná doba, při které jsou svědky toho, jak se jim jejich milovaný ztrácí před očima.

Není tedy divu, že již mnoho lékařů a vědců podniklo pokusy o vytvoření léku na Alzheimera. Bohužel však zatím neúspěšně. V současné době existuje alespoň kvalitní podpůrný systém nejen pro lidi trpící Alzheimerovou chorobu, ale i pro rodinu. Například díky Alzheimer Cafe pořádaném v centru Seňorina v Praze se lidé mohou scházet a sdílet spolu své zkušenosti a pocity.

Nejnovější zdroj nepostradatelných informací nabízí také kniha V bludišti jménem Alzheimer. Na vzniku se podílelo 14 odborníků zahrnující neuropsychology, lékaře i právníky, takže kniha nabízí informace nejen o tom, co Alzheimerova choroba je a co od ní čekat, ale přináší i praktické rady o tom, kde najít potřebnou pomoc. A nechybí ani rady v právních věcech, třeba v případě konfliktů spojených s poslední vůlí.

Demence s Lewyho tělísky

Tato choroba je druhým nejčastějším typem demence. Jsou ovlivněny oblasti mozku spojené s pamětí a navíc také s pohybem a myšlením. Proto je často označována jako choroba mezi Alzheimerem a Parkinsonem.

U této choroby se v mozku hromadí protein zvaný Lewyho tělíska, který škodí nervovým buňkám a ničí je. Projevy demence jsou rychle nastupující a často jde o halucinace a paranoiu. Objevují se také problémy spojené s pohybem a připomínají projevy Parkinsonovy choroby – třes, pomalejší pohyb, ztuhlé tělo. Dalšími běžnými projevy tohoto typu demence jsou problémy s pamětí, přemýšlením, spánkem a depresí.

Behaviorální fronto-temporální demence

Demencí nemusí onemocnět pouze člověk starší 60 let. Takzvaná behaviorální fronto-temporální demence se může týkat už lidí okolo 40. roku. Jedná se o třetí nejčastější typ demence.

I tentokrát dochází k postupnému odumírání nervových buněk, nicméně nejen v paměťových oblastech, ale také v oblastech spojených s osobností člověka. Nemoc se tedy projevuje změnami v lidském chování a člověk přestává být tím, kým dříve býval, ostatní jej vůbec nepoznávají. Například ztrácí sebekontrolu a začíná se nevhodně dotýkat cizích lidí na ulici. Nebo přijde o chuť do života a schopnost vcítit se do druhého. Mohou se vyskytnout i změny stravovacích návyků a s nimi spojená nadváha či hubnutí. Také se mohou objevit tendence jako potřeba se škrábat, sbírat určitý typ věcí nebo nečekaná potřeba nadměrného úklidu.

Právě kvůli méně nápadným projevům či kvůli tomu, že tyto projevy chování připomínají různé psychické poruchy, prochází behaviorální fronto-temporální demence často bez povšimnutí lékařů, případně je špatně diagnostikována.

Léčba této choroby je pak zaměřená hlavně na ulehčení od projevů choroby a většinou se skládá z léků na Alzheimerovu chorobu či na psychická onemocnění.