Roky to lidé berou jako jistotu. U důchodu už to ale neplatí

U důchodu se staré informace mohou držet dlouho. Člověk je mohl slyšet od rodičů, kolegů nebo známých a bere je jako jistotu. Jenže důchodový systém se mezitím změnil. A něco, co dřív opravdu platilo, dnes už může být úplně jinak.

Mnoho lidí má důchod stále spojený s pravidly, která kdysi opravdu platila. Některá ale skončila už v devadesátých letech, jiná se změnila teprve nedávno.

Výsledek bývá stejný. Lidé počítají s něčím, co už systém dávno neuznává, nebo naopak nevědí o nové úpravě, která pro ně může být důležitá.

Důchod neurčují jen poslední výdělky

Dříve se opravdu vycházelo z užšího období. Tehdejší právní úprava pracovala s deseti po sobě jdoucími kalendářními roky před vznikem nároku na důchod.

Dnes to neplatí. Pro výpočet starobního důchodu dnes nerozhodují jen poslední roky práce, ale delší období, obvykle už od roku 1986.

Nezaměstnanost se dřív započítávala volněji

Tady se lidé pletou často. Doba vedení v evidenci úřadu práce před 1. lednem 1996 se započítává bez omezení. Po 31. prosinci 1995 už platí jiný režim. Evidence se započítává vždy při pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, ale doba bez podpory nejvýše v rozsahu tří let. A pokud byla získána před 55. rokem věku, započítá se z ní jen jeden rok.

To znamená, že stará představa o nezaměstnanosti bez limitu už dnes sedí jen na staré období před rokem 1996. U novějších let už je třeba hlídat, zda člověk podporu pobíral a kolik takové evidence měl.

Studium se už nepočítá tak jako dřív

Dřív byla doba studia pro starobní důchod běžně důležitější. Dnes se od roku 2010 studium do důchodu nezapočítává. Z doby studia do roku 2009 může být po dosažení 18 let věku uznáno nejvýše šest let.

Úspěšně ukončené doktorské studium v prezenční formě po roce 2009 se započítává nejvýše v rozsahu čtyř let, nejdříve však u důchodů přiznávaných od roku 2026.

Předčasný důchod měl mírnější podmínky

Tohle je změna z poslední doby. Ještě do 30. září 2024 byla potřebná doba pojištění u předčasného starobního důchodu stejná jako u řádného důchodu, tedy 35 let. Od 1. října 2024 je nově potřeba alespoň 40 let důchodového pojištění. Současně ale od roku 2026 platí i nová úprava pro lidi s dlouhou pracovní historií.

Kdo získá alespoň 45 let pojištění, tomu se předčasný důchod krátí jen polovičně. Tato výhoda se ale týká jen důchodů přiznaných po roce 2025 a do potřebných 45 let se nezapočítává všechno.

Pracující důchodce už si penzi nezvyšuje

Ještě do konce roku 2024 platilo, že poživatel starobního důchodu měl za další výdělečnou činnost nárok na zvýšení procentní výměry důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Od 1. ledna 2025 se systém změnil.

Od trvalého navyšování důchodu se upustilo a místo něj se zavedla sleva na pojistném. Pracující starobní důchodci tak nyní šetří 6,5 % na sociálním pojištění.

Pracovní kategorie už neplatí jako dřív

U náročných profesí si část lidí stále spojuje důchod se starými pracovními kategoriemi. Dnešní pravidla už stojí jinde. Věkové hranice podle předpisů platných před 1. lednem 1996 zůstávají zachovány jen pro určité skupiny lidí, kteří v takových zaměstnáních pracovali tehdy.

Současně ČSSZ k důchodové reformě vysvětluje, že od 1. ledna 2025 je dřívější odchod do důchodu navázán na práci ve čtvrté kategorii podle předpisů ochrany veřejného zdraví a nehodnotí se název profese, ale vystavení rizikovým faktorům, jako je prach, hluk, teplo, vibrace nebo chemické látky.

Co platí pro vás, ukáže až IDA

U důchodu se nevyplatí spoléhat jen na to, co kdysi platilo nebo co člověk slyšel od okolí. Informativní důchodová aplikace (IDA) ukáže evidované doby pojištění, vyměřovací základy od roku 1986 i orientační odhad budoucí penze.

Díky tomu si může každý snadno ověřit, co se ho dnes skutečně týká.