Když zemře důchodce: Co řešit hned kvůli důchodu, účtu a smlouvám

Po smrti blízkého člověka řeší rodina vedle smutku i řadu úředních a finančních kroků. Právě v těchto dnech přitom často vznikají zbytečné chyby: někdo sáhne na účet, nechá běžet smlouvy nebo přehlédne přeplatek na důchodu. Vyplatí se proto vědět, co zařídí úřady samy, co je nutné řešit rychle a na co si dát největší pozor.

Po úmrtí blízkého člověka přichází vedle smutku i řada praktických kroků. Část věcí úřady vyřeší samy, část ale na rodině zůstává a vyplatí se vědět, co nenechat ležet.

Když zemře důchodce, rodina často řeší stejnou otázku: co udělat hned a co počká na notáře. Největší chyby vznikají ve chvíli, kdy se sáhne na účet, nechá běžet zbytečná smlouva nebo se přehlédne přeplatek na důchodu. Přehledný postup proto šetří nervy i peníze.

Nejdřív si ověřte, kdo důchod vyplácel

Jako první zjistěte, odkud důchod chodil. U většiny lidí jde o ČSSZ. U některých ale důchod nebo výsluhu řeší Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany. To platí hlavně u příslušníků bezpečnostních sborů.

Když šlo o běžný důchod od ČSSZ, úmrtí pozůstalí většinou hlásit nemusejí. Matrika tuto informaci předá dál. Prakticky ale dává smysl ozvat se co nejdřív. ČSSZ uvádí, že tím lze omezit riziko, že dorazí splátka, která už nenáleží.

Jestli si nejste jistí, kdo důchod vyplácel, podívejte se na výpis z účtu, složenku nebo poslední rozhodnutí o důchodu. Tohle je první krok, od kterého se odvíjí všechno ostatní.

Hned zkontrolujte splatnost důchodu

Další krok je jednoduchý. Zjistěte, kdy měl důchodce výplatní termín. Den splatnosti rozhoduje o tom, zda poslední splátka ještě náležela, nebo už ne.

U důchodů od ČSSZ neplatí pravidlo, že po smrti náleží automaticky celý měsíc. Důchod se vyplácí dopředu od konkrétního dne splatnosti do dne před další splatností. Když měl člověk splatnost 10. dne v měsíci a zemřel 10. dne, na tuto splátku ještě nárok měl. Když zemřel 9. dne, tato splátka už nenáležela.

Právě tady často vzniká přeplatek nebo nedoplatek. Proto se vyplatí splatnost zjistit co nejdřív a nespoléhat jen na to, že banka nebo úřad vše dopočítá za vás.

Na účet po zemřelém nesahejte bez rozmyslu

Jestli důchod chodil na účet, zpozorněte. Peníze na účtu po smrti nejsou volně k dispozici jen proto, že k účtu měl někdo dispoziční právo. Disponent se nestává vlastníkem peněz. Ty dál patří do pozůstalosti.

Prakticky to znamená jediné. Nevybírejte z účtu peníze jen proto, že se tam ještě něco objevilo. Může jít o důchod, který už nenáležel a který bude potřeba vrátit. Když na účtu peníze zůstanou, banka je může na žádost ČSSZ vrátit. Když je tam někdo mezitím vybere, problém se jen přesune na rodinu.

Jestli potřebujete rychle zastavit trvalé příkazy, inkasa nebo jiné pravidelné platby, řešte to přes banku a notáře. Notář může určit správce pozůstalosti, který dostane oprávnění potřebné věci zařídit. To je bezpečnější než jednat na vlastní pěst. Státní portál gov.cz zároveň připomíná, že disponent se po smrti majitele nestává vlastníkem peněz na účtu.

Zastavte zbytečné smlouvy a pravidelné platby

Hned po důchodu a účtu přijde na řadu další věc. Projděte, co všechno bylo psané na zemřelého. Nejčastěji jde o telefon, internet, energie, pojistky, předplatné nebo různé členské platby.

U telefonního čísla je postup jednoduchý. Smlouvu lze po smrti bezplatně ukončit a operátor za to nesmí chtít pokutu. Obvykle stačí úmrtní list nebo List o prohlídce zemřelého. U ostatních smluv si vždy ověřte podmínky, ale platí jednoduché pravidlo: čím dřív je začnete řešit, tím menší je šance, že budou zbytečně dál odcházet peníze.

Tady pomůže obyčejný seznam. Sepište si všechny pravidelné platby, které odcházely z účtu, a postupně je odškrtávejte.

V praxi to bývá rychlejší než zpětně dohledávat, kam peníze několik týdnů mizely.

Ověřte nárok na pozůstalostní důchod

Jestli zemřel manžel nebo manželka, neřešte jen ukončení jeho nebo jejího důchodu. Současně si ověřte, zda nevzniká nárok na vdovský nebo vdovecký důchod. Ten se standardně vyplácí jeden rok od smrti. Po uplynutí této doby pokračuje jen v přesně stanovených případech, třeba při péči o nezaopatřené dítě, o závislou osobu, při invaliditě třetího stupně nebo po dosažení stanoveného věku.

Jestli po zemřelém zůstalo nezaopatřené dítě, vyplatí se hned prověřit i sirotčí důchod. Ten může náležet dítěti po rodiči, osvojiteli nebo po osobě, která dítě převzala do péče, pokud zemřelý splnil zákonné podmínky. ČSSZ připomíná, že sirotčí důchod náleží po dobu nezaopatřenosti, nejdéle do 26 let věku.

Prakticky je nejlepší připravit si úmrtní list a co nejdřív kontaktovat ČSSZ nebo OSSZ. Žádost o pozůstalostní důchod lze podat i online přes ePortál ČSSZ, a to i u sirotčího důchodu.

Když zemřelý podnikal, přidejte ještě daně

U podnikatele seznam povinností nekončí u důchodu a banky. Rodinu může čekat i daňové přiznání za zemřelého.

Jedno se podává do tří měsíců od úmrtí a další do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti. První se týká období do dne úmrtí, druhé období po úmrtí do skončení řízení. Obvykle je řeší dědic nebo správce pozůstalosti.

Zdroje: ČSSZ, Gov.cz, Ministerstvo vnitra