Po úmrtí blízkého vás může čekat daňové přiznání za zemřelého. Kdy a jak to vyřídit

Se smrtí manžela, manželky nebo jiné blízké osoby v rodině se váže řada úředních povinností vůči státu. Jednou z nich je podání daňového přiznání za zemřelého za období od 1. ledna do dne před smrtí a případné doplacení daně. Sepsali jsme praktické rady, jak daňovou povinnost vyřešit.

Může to znít trochu zvláštně až morbidně, nicméně stát vyžaduje daňové povinnosti i po zemřelých osobách. Vdovám, vdovcům nebo jiným pozůstalým proto může vzniknout povinnost podat za zemřelého poslední daňové přiznání, a to s jeho jménem a rodným číslem. Do skončení řízení o pozůstalosti ji zpravidla plní osoba spravující pozůstalost.

Na tuto administrativu upozornila Notářská komora, podle které může daňová povinnost trvat i několik let, zvláště pokud se očekává delší dědické řízení.

„Pokud vám zemřel příbuzný, který podával daňové přiznání, povinnost tím nekončí. Naopak – přechází na dědice. Daňové přiznání se totiž podává nejen za část roku před smrtí, ale také za období od úmrtí do skončení dědického řízení. A pokud se řízení protáhne, může být potřeba podávat přiznání každý rok až do jeho pravomocného ukončení,“ uvedla Notářská komora na svém oficiálním Facebooku.

Daňovou povinnost raději ověřte

Daňová povinnost po zemřelém se nemusí týkat jen předchozího kalendářního roku, ale někdy je nutné podat přiznání také za část období před smrtí. Případně i za předchozí rok, pokud ho zemřelý ještě nestihl podat. Po skončení řízení o pozůstalosti pak může vzniknout také povinnost podat další přiznání za navazující období.

Samotné úmrtí automaticky povinnost nevytváří, a proto je nutné vždy ověřit, jestli měl zemřelý příjmy ze zaměstnání, podnikání, prodeje majetku nebo jiné zdanitelné příjmy. Zjednodušeně platí, že pokud měl zemřelý povinnost podat daňové přiznání, musí se tato situace řešit i po jeho smrti.

„Daňový řád výslovně ukládá povinnost podat daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula před dnem civilní smrti zůstavitele, do tří měsíců od civilní smrti zůstavitele. Lhůta se vztahuje i na všechna přiznání, která zůstavitel měl podat a nepodal, pokud lhůta pro jejich podání dosud neuplynula,“ uvádí Notářská komora na svém webu.

Podnikání i běžné zdanitelné příjmy

Typické příklady, kdy vzniká daňová povinnost, jsou následující:

• Zemřelý měl za období před smrtí zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč.
• Zemřelý měl příjmy pod 50 000 Kč, ale vykázal by daňovou ztrátu.
• Zemřelý podnikal jako OSVČ a splnil podmínky pro podání přiznání.
• Zemřelý ještě nestihl podat přiznání za předchozí rok.
• Po smrti běží ještě nové zdanitelné příjmy v rámci pozůstalosti, které patří do dědického řízení.

Dobře to ukazuje i následující příklad:

Pan Jaroslav byl starobní důchodce a pobíral běžný důchod, který sám o sobě dani z příjmů nepodléhal. Kromě toho ale vlastnil malý byt po rodičích, který pronajímal. Za rok z nájmu získal příjem 150 000 Kč. V únoru zemřel a pozůstalí začali řešit dědictví. Za příjem z nájmu vznikla povinnost podat daňové přiznání, což už před smrtí nestihl udělat. Pokud je dcera osobou spravující pozůstalost, bude právě ona řešit podání daňového přiznání.

Daňové přiznání je nutné podat do 3 měsíců ode dne úmrtí zůstavitele, tedy zemřelého poplatníka daně. Využívá se k tomu standardní tiskopis pro daňové přiznání, případně lze využít možnost elektronického podání na webu Finanční správy. Je nutné daňové přiznání podat jménem zemřelého, a pokud měl zřízenou datovou schránku, je nutné ji využít a podat přiznání elektronicky.

„Dále je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti,“ uvádí Finanční správa.