Majetek nebo důchod může zdědit i stát, lidé dělají chyby v závětích

Česká republika každý rok zdědí mnoho předmětů, nemovitostí i peněz v hodnotě desítek milionů korun. Často jde o majetek v rámci takzvané odúmrtě, kdy po sobě zemřelá osoba nezanechá závěť, nemá dědice, a proto vše připadne státu. Je proto dobré svůj majetek vhodně ošetřit ještě za života.

Nejde zdaleka o výjimečné případy. Například v roce 2021 řešil stát celkem 1498 případů odúmrtí a získal díky tomu majetek v celkové hodnotě 278 milionů korun. O rok dříve to bylo 1207 odúmrtí v hodnotě 225 milionů korun.

„Prostřednictvím takzvaných odúmrtí stát do svého majetku získává jak nemovitosti, tak i movité věci, jako například auta, vybavení interiérů, umělecké předměty nebo finanční majetek,“ uvádí ve své výroční zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má státem zděděný majetek na starosti.

Peníze, majetek i jídlo

V některých případech jde o bezcenné věci, například staré obnošené oblečení, staré noviny nebo zkažené potraviny (tyto věci se ekologicky likvidují). Jsou ale i případy, kdy stát získá velmi hodnotný majetek, například sběratelské předměty, nemovitosti nebo dokonce vysokou finanční hotovost.

Například v roce 2020 zdědil stát 2,3 milionu korun uložených na vkladních knížkách, které po sobě zanechala žena bez dědiců. Část svého života prožila v klášteře, kde také zemřela. A v roce 2017 stát podobným způsobem získal 3,1 milionu korun od muže z Tanvaldu. „Zůstavitel, který finanční prostředky rovněž nabyl v dědictví, nezanechal žádnou dědickou smlouvu ani závěť. Nebylo zjištěno, že by zůstavitel měl dědice ze zákona a podle občanského zákoníku tak připadlo dědictví státu jako odúmrť,“ uvedl k tomu ÚZSVM.

V některých případech může stát zdědit i již vyplacený důchod. Pokud někdo zemře krátce po dni, kdy má splatnost důchodu, přechází tento poslední důchod do dědického řízení. V některých případech může jít o vyšší částky – třeba když je senior nemocný, leží delší dobu v nemocnici a nemůže si pro důchod dojít na poštu.

Chybějící nebo chybná závěť

Zejména senioři, kteří nemají rodinné příslušníky, kteří by mohli jejich majetek zdědit, by měli ještě za svého života vyhodnotit, kam jejich peníze nebo majetky po smrti poputují. A pokud nechtějí, aby jejich majetek připadl státu, měli by sepsat závěť a věci nebo peníze věnovat podle svého uvážení.

„Zejména senioři bez zákonných dědiců často volí možnost zanechat závětí majetek svým přátelům či institucím,“ uvedl v rozhovoru pro České důchody prezident Notářské komory Radim Neubauer.

„Bez sepsání závěti se postupuje podle šesti dědických tříd. Nejdřív tedy na řadu přichází příbuzní v první třídě, což je manžel nebo manželka a potomci, případně registrovaný partner. Když nedědí oni, přichází na řadu 2. třída a tak dále až do poslední 6. třídy. Když ani v ní není žádný žijící příbuzný a majetek nemá kdo zdědit, odúmrť připadá státu, tedy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ vysvětlil Radim Neubauer s tím, že tomuto posloupnému dělení je možné se vyhnout právě sepsáním závěti.

Dodal, že notáři se často setkávají s chybami v závětích, kterých se dopouští lidé zanechávající pouze vlastnoručně sepsané závěti. Obvykle na nich chybí podpisy (například svědků) nebo datum, případně obsahují špatně nastavené podmínky. Problematická může být také situace, kdy zemřelý po sobě zanechá více závětí, a není možné určit, která je novější. V takových případech se pak může v dědickém řízení postupovat podle dědických tříd. A pokud dědic není, dojde nakonec i na stát.

Miliarda korun za 5 let

Co stát také zdědil v posledních letech:

• Lovecké trofeje a obrazy s loveckou tématikou.
• Dýku důstojníka Luftwaffe se závěsem a portepé.
• Rodinný dům v Úvalech v hodnotě 7,7 milionu korun.
• Chatu v Černošicích v hodnotě 3,6 milionu korun.
• Pozemek s ovocnými stromy v hodnotě 875 tisíc korun.
• Devět uren s ostatky.
• Stříbrné mince, náušnice, náhrdelníky a další šperky v hodnotě 21 tisíc korun.
• Motorovou koloběžku a sbírku časopisu Čtyřlístek.

Celkem za posledních pět let stát získal v rámci odúmrtí majetek v hodnotě více než 1,1 miliardy korun. Pokud jde o peníze, putují do státního rozpočtu. Ostatní majetek se prodává nebo věnuje různým státním institucím, které ho mohou dále využívat.

Foto: Adobe Stock