Povinnosti při úmrtí důchodce: Klíčové je datum a někdy se penze vrací státu

Když důchodce zemře, zaniká jeho nárok na vyplácení důchodu. Vedle běžné administrativy spojené s úmrtím by měli pozůstalí ohlídat také to, zda nevznikly nesrovnalosti s výplatou posledního důchodu a není ho nutné vrátit státu.

Úmrtí partnera nebo dalšího blízkého v okolí je bolestná událost, přesto vedle povinností spojených s úmrtím a pohřbem nelze zapomenout na administrativu spojenou s vyplácením starobních, invalidních nebo pozůstalostních důchodů.

Úřední evidence úmrtí nefunguje vždy dostatečně rychle, takže se může stát, že dojde k odeslání i důchodu, na který již není nárok. Není vyloučeno ani to, že než se úřad o úmrtí dozví a vše zpracuje, dojde k vyplacení více splátek důchodu. V takovém případě si peníze rozhodně nelze ponechat, protože by šlo o neoprávněné obohacení. V minulosti již nastaly případy, kdy pozůstalí takový důchod nevrátili a byli za to trestně stíhaní.

Úmrtí raději hlásit

Přestože není povinnost příbuzných hlásit úmrtí důchodce České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), protože to zajistí matriční úřady, případně sociální zařízení, ve kterém je senior umístěn, je dobré to udělat. Lhůta pro vyrozumění je až dva týdny, proto se doporučuje obeznámit ČSSZ napřímo. „Z praktických důvodů je vhodné o úmrtí poživatele důchodu co nejdříve informovat okresní správu sociálního zabezpečení,“ konstatuje úřad s tím, že úmrtí lze oznámit přes call centrum na čísle 800 050 248.

Důchody se vyplácejí vždy v sudé dny, a to mezi 2. a 24. dnem v měsíci, a také v 15. dni, pokud je důchod zasílán do sociálního zařízení. A v této souvislosti je důležité ohlídat přesné datum úmrtí, abyste věděli, jestli je na poslední důchod nárok, či ne. Platí následující:

• Pokud se důchodce dožil alespoň dne splatnosti důchodu, nárok na důchod náleží v plné výši. V případě, že má tedy důchodce 12. den v měsíci jako výplatní, musí se dožít alespoň 12. dne.
• Pokud se důchodce výplatního dne nedožije, na důchod není nárok, i kdyby se mělo jednat pouze o jediný den. Takže když důchodce s výplatním 12. dnem zemře do 11. dne, důchod nemá být vyplacen.

Vždy rozhoduje datum na úmrtním listu. Je zároveň nutné rozlišovat mezi výplatním dnem a dnem doručení důchodu. ČSSZ vždy důchod posílá ve výplatní den (ten je určující), ale na bankovní účet nebo poštu může dorazit klidně o den či dva později. Pokud si tedy nejste výplatním dnem jisti, informujete se právě na ČSSZ, stačit by měla i již zmíněná infolinka.

Pokud důchod dorazí i přesto, že na něj není nárok, musí to pozůstalí příbuzní řešit a je nutné ho vrátit. Situace se řeší různě podle toho, jakým způsobem je důchod vyplácen, a postup je stejný pro všechny typy důchodů.

1. Výplata důchodu na účet

Pokud důchodce zemřel a důchod dorazí na jeho vlastní účet, i když na něj nevznikl nárok, ČSSZ v takovém případě požádá automaticky banku o vrácení důchodu. A pokud je na účtu dostatek peněz, banka vše vrátí a tím starosti končí.

Může se ovšem stát, že v mezidobí proběhnou nějaké pravidelné platby či inkasa, případně peníze příbuzný vybere a na účtu nebude dostatečný zůstatek k vrácení. A pak je nutné situaci rychle řešit. Povinnosti vrátit tyto peníze mají lidé v následujícím pořadí:

1. Disponent účtu
2. Manžel či manželka, pokud jim vzniká nárok na vdovský důchod
3. Děti nebo rodiče, kteří žijí ve stejné domácnosti

Občas si manželé nechávají vyplácet důchod na jeden účet. Pokud ovšem majitel účtu zemře (ať už manžel, či manželka) a je na tento účet vyplacen důchod, na který nárok není, musí ho vdovec či vdova poslat zpátky. Na vrácení je opět nejlepší dohodnout se přímo s ČSSZ, buď osobně, písemně nebo telefonicky.

„Pokud neexistuje žádná z těchto osob, nenáležející částky důchodu se považují za dluh důchodce, který se vypořádá v rámci dědictví,“ dodává k tomu ČSSZ.

Specifická situace nastává v případě, že zemře majitel účtu, na který chodí důchod stále žijícího důchodce. Pak je nutné dodržet speciální postup. Nejprve se čeká na dopis ČSSZ nazvaný Výzva ke sdělení způsobu výplaty důchodu pro úmrtí majitele účtu a potom se do 30 dnů musí oznámit, kam bude důchod posílán. K tomu slouží speciální formulář, který je ke stažení na webu ČSSZ.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že pokud vám na účet chodí důchod kohokoliv jiného, případně máte disponentní práva k účtu zemřelého, je veškerá odpovědnost týkající se neoprávněně vyplaceného důchodů výhradně na vás a je nutné si situaci ohlídat.

2. Výplata důchodu přes poštu

V případě, že je důchod vyplácen prostřednictvím České pošty, může ho kromě samotného důchodce převzít i jiná osoba, nejčastěji manžel či manželka. Pokud důchod nenáleží, pošta ho jednoduše pošle zpátky. Ale pokud ho převezme někdo jiný, přestože na něj není nárok, vzniká problém a takový důchod je nutné vrátit ČSSZ.

V tomto případě je dobré úřad kontaktovat a domluvit se, jak bude vrácení probíhat. Je možné navštívit osobně pracoviště okresní správy sociálního zabezpečení, napsat do elektronické podatelny ([email protected]) nebo zavolat na infolinku na čísle 800 050 248.

Může nastat také situace, kdy nárok na poslední důchod vzniká, případně kdy na poště „leží“ více nevyplacených důchodů, třeba proto, že byl zemřelý předtím v nemocnici a nemohl si ho převzít. V takovém případě mají na tento důchod nárok příbuzní. „Nárok na výplatu nedoplatku důchodu nabývají postupně manžel/ka, děti a rodiče, jestliže žili se zemřelým v domácnosti,“ uvádí k tomu ČSSZ.

Pokud žádná taková osoba neexistuje, putuje nevyplacený důchod do dědického řízení a o jeho osudu rozhodne notář. Konečný dědic poté musí na ČSSZ podat žádost o vyplacení zděděného důchodu, musí přitom doložit kopii pravomocného usnesení o výsledku dědictví.

Foto: Adobe Stock