Závěti, dědictví a důchod: Prezident notářů radí, co dělat při úmrtí v manželství nebo rodině
Manželé v důchodovém věku by měli přemýšlet o penězích a majetku, protože se s ním bude po smrti dále nakládat. Situaci může velmi usnadnit sepsání závěti a je také důležité mít na paměti, co se stane s důchodem nebo společnými penězi. Pokud například používáte společný účet, který je psaný na zemřelého, nemusíte se po určitou dobu k penězům dostat. Vše kolem dědictví v rozhovoru pro České důchody vysvětluje prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.
Co je dobré zařídit ohledně dědictví před smrtí? Na co si dát pozor?
Pokud neprodáme nebo nedarujeme svůj majetek ještě za života s věcným břemenem nebo služebností (dům či byt), což zajistí právo dožití v něm, můžeme pořídit o svém majetku závěť. Znamená to, že se vyhneme situaci, kdy by se majetek dědil podle šesti dědických tříd, ve kterých jsou uvedeni příbuzní. Závětí tedy můžeme za dědice povolat vzdálenější příbuzné, než kteří by dědili v příslušné dědické třídě, nebo i „cizí“ lidi, například kamarády nebo třeba pečující sousedy, ale také instituce, třeba zvířecí útulky, muzea a podobně.
Jak takovou závěť sepsat?
Závěť můžeme sepsat doma, ale taková poslední vůle nemusí obsahovat předepsané náležitosti, nemusí být vůbec nalezena, případně ji může najít někdo, pro koho lépe vycházejí již zmíněné zákonné dědické třídy, a tak ji ostatním zatají. V takovém případě tedy nedojde na přání zesnulého a majetek nebude rozdělen podle jeho preferencí.
Největší jistota je proto se závětí od notáře. Notář nejenže zajistí, aby závěť neobsahovala formální chyby, které mohou doma psanou závěť z pozůstalostního řízení vyloučit, ale také bude uschovaná a zaevidovaná, takže nehrozí její ztráta či opomenutí. Navíc notář každého žadatele o sepsání závěti poučí o jeho možnostech, vše mu vysvětlí a pomůže mu například s tím, jak splnit podmínku povinného dílu majetku pro nepominutelné dědice, tedy své potomky. Ti by totiž v případě, kdy by byli doma sepsanou závětí o své zákonné podíly kráceni, měli nárok na vyplacení ostatními dědici.
Dále notář pomůže přesně nastavit podmínky, za kterých dědic majetek získá, protože podmíněné dědictví musí obsahovat celou řadu aspektů. Tedy například co se stane s majetkem v případě nesplnění podmínky, do kdy musí být podmínka splněna, kdo se o majetek postará a bude do splnění podmínky platit případné zákonné poplatky.
Závěť od notáře tedy pořizují lidé, kteří chtějí mít jistotu toho, že bude jejich majetek dělen právě podle jejich preferencí, nebo ti, kdo chtějí nastavit dědické podíly tak, aby nezapříčinili mezi příbuznými zbytečné rodinné rozpory.
Závěť a dědictví
Pokud někomu právě zemřel manžel či manželka, co má nyní dělat? Co když se nalezne doma závěť?
Víte-li v takové situaci o závěti, spojte se s vypravitelem pohřbu (nejste-li to právě vy). Vypravitele notář kontaktuje jako prvního v rámci předběžného zjišťovacího řízení. Závěť notáři předejte, notář dále v centrální evidenci zkontroluje, zda zůstavitel nepořídil i další závěť. Takové závěti v případě, že nepostihují stejný majetek, mohou platit vedle sebe. Sejde-li se více závětí, které postihují stejný majetek, platí ta pozdější.
Co když závěť neexistuje?
V případě neexistence závěti dojde na dělení majetku podle zákonných dědických tříd a máte tedy jako manžel či manželka nárok na část majetku. Tento díl je stejný jako díl náležící dětem. Děti – za předpokladu, že nebyly vyděděny – mají nárok na svůj díl i v situaci, kdy zůstavitel závěť pořídil, pouze jim závětí mohl zůstavitel tento díl snížit. Vám, jako manželovi či manželce, ale mohl díky pořízení závěti tento díl úplně odepřít.
V případě, že jste měli s manželem ve společném vlastnictví byt nebo dům, a neměli jste manželskou či předmanželskou smlouvou upravený manželský majetkový režim (máte tedy SJM, společné jmění manželů), vám vaše polovina samozřejmě zůstává. Druhá polovina bytu či domu jako majetek zůstavitele se rozdělí podle již zmíněné první dědické třídy, tedy stejným dílem mezi vás a potomky zůstavitele, a to i například vaše nevlastní. Ti pak budou moci se zděděnou částí bytu nebo domu disponovat, případně se samozřejmě můžete domluvit a vyplatit je.
Jak dlouho trvá, než se ozve notář?
Notář by se vám měl ozvat během několika týdnů po smrti zůstavitele, případně ve lhůtě kolem jednoho měsíce. Vše závisí na tom, jak rychle proběhne pohřeb zůstavitele, vystavení úmrtního listu, jeho doručení pozůstalostnímu soudu a pověření notáře jako soudního komisaře tímto soudem.
Peníze a majetek
Jak mají pozůstalý manžel či manželka mezitím nakládat se společnými penězi či majetkem, než začne řízení? Co dělat s účtem v bance, pokud byl psán na zemřelého, ale používali ho oba společně?
Zůstatek na účtu ke dni úmrtí zůstavitele (zemřelého) se stává předmětem pozůstalostního řízení a notář jeho výši v bance zjišťuje. Ta obvykle v návaznosti na tento přípis notáře účet zablokuje v případě, že smlouva o vedení účtu stanoví, že trvalé příkazy a zmocnění zanikají smrtí. Blokace ze strany banky tedy záleží na smlouvě o vedení účtu.
Takže tyto peníze nelze využívat třeba k placení výdajů za bydlení? Ani není možné prodat nějaké věci?
Jak jsem již zmínil v předchozí odpovědi, pokud na tuto situaci pamatuje vaše smlouva o vedení účtu, tak s prostředky na společném účtu nakládat můžete. A pokud ne a banka vám účet zablokuje, tak je řešením vaše ustanovení takzvaným správcem pozůstalosti, který může s majetkem nakládat již v průběhu pozůstalostního řízení. Toho může zůstavitel povolat ještě za svého života v závěti, nebo jej ustanoví soud na návrh dědiců v průběhu pozůstalostního řízení.
Jak je to s penězi, které jsou vázány k podnikání?
Pro situaci, kdy zůstavitel například jako podnikající fyzická osoba vyplácel své zaměstnance, také můžete ustanovit správce pozůstalosti. Znamená to, že zaměstnancům mohou být vyplaceny mzdy, uskuteční se plánované transakce a podobně. Obdobně pokud byl zůstavitel jediným společníkem a jednatelem společnosti, která měla zaměstnance, se pak ustanoví správce podílu, který je oprávněn zvolit nového jednatele, který dále zodpovídá za chod společnosti.
Takovým správcem může být například manžel zůstavitele, ale i společník v podnikání. Jestliže už bude v době podání žádosti pověřen notář, tak mu soud žádost postoupí. V opačném případě jmenuje správce pozůstalosti sám.
Ustanovení správce pozůstalosti zajistíte tak, že pozůstalostnímu soudu (okresní soud, v jehož obvodu měl zůstavitel hlášené poslední trvalé bydliště) co nejdříve doložíte úmrtí podnikatele úmrtním listem, případně zprávou o ohledání, a požádáte o ustanovení správce pozůstalosti.
Jak je to s důchodem zemřelého, pokud dorazil po smrti manžela či manželky?
Pokud byl zůstaviteli po jeho smrti vyplacen důchod, na který již neměl nárok, počítejte s tím, že jej bude třeba České správě sociálního zabezpečení vrátit. Pouze byl-li vyplacen na účet, tak si jej správa z účtu strhne zpět automaticky. Počítejte ale i s tím, že sdělení České správy sociálního zabezpečení notáři ohledně výše nedoplatku zůstavitele na důchodu může trvat i tři měsíce, a o tuto dobu se délka pozůstalostního řízení může prodloužit.
Foto: Notářská komora ČR