Vdovský důchod po roce často končí. O pokračování rozhodují věkové a další podmínky

Smrt partnera přináší nejen silnou osobní ztrátu, ale často i citelný výpadek příjmů. Právě pro takové situace existuje vdovský nebo vdovecký důchod. Podívejte se, kdy na něj vzniká nárok, jak dlouho se vyplácí a za jakých podmínek může pokračovat i po prvním roce.

Při posuzování nároku na vdovský nebo vdovecký důchod se vychází ze zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Ten stanoví, že získat ho mohou pouze ti, kteří se svým zesnulým partnerem uzavřeli manželství, případně registrované partnerství nebo partnerství stejnopohlavních párů.

Standardní doba pobírání pozůstalostní penze je jeden rok, což si ne všichni plně uvědomují, a pak bývají nepříjemně překvapeni. Pro přesně stanovené případy ale existují výjimky, díky nimž může vdova nebo vdovec důchod pobírat i nadále. Případně o něj může po určité době znovu požádat.

Zákon vychází z toho, že jeden rok je základní doba, během níž se má pozůstalý s novou životní situací vyrovnat i po ekonomické stránce, ať už vlastní prací, nebo starobním důchodem. Část lidí má však přístup k výdělku ztížený, a proto se jim výplata vdovského nebo vdoveckého důchodu automaticky prodlužuje.

Péče o nezaopatřené dítě

Péče o nezaopatřené dítě (vlastní nebo zesnulého), které žije s pozůstalým ve společné domácnosti, je důvodem pro dlouhodobé pobírání vdovského či vdoveckého důchodu. Týká se to dětí až do věku 26 let. Znamená to, že vdova nebo vdovec bude pobírat pozůstalostní penzi i tehdy, jestliže vychovává dospělé dítě, jež studuje a připravuje se tak na své budoucí povolání.

Péče o závislou osobu

Jestliže pozůstalý pečuje ve společné domácnosti o závislou osobu ve stupni závislosti II., III. nebo IV., zhoršují se mu možnosti vlastní obživy prací. Stát myslí na takové případy, a proto prodlužuje dobu pobírání pozůstalostní penze. Závislou osobou může být dítě, rodič vlastní nebo rodiče zesnulého.

Vlastní invalidita

V situaci, kdy je pozůstalý uznán invalidním ve III. stupni, bude vdovský nebo vdovecký důchod pobírat i po uplynutí lhůty jednoho roku. Tedy tak dlouho, jak dlouho bude trvat invalidita v nejvyšším stupni.

Dosažení referenčního věku

Dosažení referenčního věku je také důvodem pro dlouhodobé pobírání pozůstalostní penze. Nárok mají ti pozůstalí, kteří již sami dosáhli věku pro starobní důchod, nebo dosáhli věku, jenž je o 4 roky nižší než důchodový věk muže stejného data narození. Hlavní roli hraje referenční věk v pětileté ochranné lhůtě.

Příklad: Vdova narozena v roce 1965 má důchodový věk stanoven na 64 let a 8 měsíců. Referenční muž narozený v roce 1965 odchází do starobního důchodu v 65 letech. Pro referenční věk platí výpočet 65 let minus 4 roky, tedy 61 let.

Zmíněná vdova získá nárok na trvalý vdovský důchod v 61 letech, přestože svůj vlastní starobní důchod začne pobírat později. Jestliže tedy dosáhne referenčního věku v pětileté ochranné lhůtě, bude mít opět nárok na výplatu vdovského důchodu a může si o něj znovu požádat.

Ovšem když se referenčního věku dožije až po skončení ochranné lhůty, nárok na vdovský důchod navždy zaniká.

Pětiletá ochranná lhůta

Pozůstalým, kterým byla po 1 roce ukončena výplata vdovského nebo vdoveckého důchodu, se nabízí ještě další možnost ho opětovně získat. Máme tu totiž ochrannou lhůtu v délce 5 let, během níž lze v určitých případech o důchod znovu na ČSSZ požádat.

Jde o tyto případy:

• Dosažení referenčního věku nebo důchodového věku
• Péče o nezaopatřené dítě – V situaci, kdy dospělé dítě bylo například nezaměstnané a pak ve věku do 26 let šlo studovat na vysokou školu
• Zhoršení zdravotního stavu – Je-li pozůstalý uznán invalidním ve III. stupni
• Péče o blízké – Pokud v dané lhůtě začne pozůstalý pečovat o blízkou osobu ve II., III. nebo IV. stupni závislosti