Zahrada po šedesátce bez dřiny: Jak si ji užít a zbytečně se neodrovnat
Práce na zahradě může být i po šedesátce užitečným koníčkem. Neměla by se z ní ale stát nepříjemná přítěž. Pomůže menší počet záhonů i rozumné plánování, které ušetří síly a zachovají radost ze zahradničení.
Sledovat v Google Zprávách
Mnoho důchodců tráví na zahradě hodně času. S přibývajícím věkem se ale mění fyzické možnosti a často i množství elánu. To, co bylo běžné v padesáti, může být po šedesátce náročné.
Důležité je, že menší počet záhonů, jednodušší údržba a rozumné plánování mohou pomoci zachovat zahradu jako místo odpočinku, nikoli každodenní povinnost.
Méně záhonů, méně práce
Jednou z nejčastějších chyb bývá snaha udržovat zahradu ve stejném rozsahu jako dříve. Dlouhé hodiny v předklonu, okopávání a přesazování ale mohou být po šedesátce náročné na záda, kolena i ramena. To vyčerpá většinu důchodců.
Praktickým řešením bývá zmenšení pěstební plochy. Místo velkého množství zeleniny, ovoce a dalších plodin se vyplatí ponechat jen to, co domácnost skutečně využije. Obvykle stačí několik druhů, které mají jasné využití v kuchyni.
Mezi nejpraktičtější plodiny dnes patří:
- rajčata,
- okurky,
- saláty,
- bylinky,
- několik keřů drobného ovoce.
Není nutné pěstovat desítky kilogramů zeleniny pro celou rodinu. Většina domácností si běžné potraviny koupí a přebytky ze zahrady často zůstávají nevyužité. A pak se vám stejně část zeleniny a ovoce zkazí, nebo to budete někomu narychlo rozdávat zadarmo.
Vyvýšené záhony a jednodušší trávník
Velkou praktickou změnou mohou být vyvýšené záhony. Jejich největší výhodou je menší nutnost hlubokého předklonu a pohodlnější přístup k rostlinám. Takové řešení může ulehčit práci lidem, kteří už hůře snášejí práci u země, tedy i hlavně starším důchodcům.
Vyvýšené pěstební plochy jsou vhodné zejména tam, kde chce důchodce pokračovat v zahradničení, ale už nechce nebo nemůže vynakládat tolik fyzické námahy jako dřív.
Další častou zátěží bývá rozsáhlý trávník. Pravidelné sekání zabere čas a při větší ploše znamená i výraznou fyzickou námahu. Jenže pokud má zahrada sloužit hlavně k odpočinku, lze část travnaté plochy nahradit méně náročným řešením. Hodí se například:
- mulčované záhony,
- půdokryvné rostliny,
- květinová louka,
- okrasné keře.
Podobné úpravy obvykle omezí potřebu častého sekání i zalévání. Pomoci mohou také robotické sekačky, které dnes využívá stále více zahrádkářů.
Odpočinek je klíčovou součástí péče
Práce na zahradě patří mezi činnosti, které dokážou tělo unavit rychleji než člověk čeká, a v letních měsících to platí dvojnásob. Proto je vhodné nepokoušet se zvládnout všechno najednou, ale rozdělit si práci na kratší úseky a mezi nimi si dopřát dost času na zotavení. Pomáhá:
- Dodržování pitného režimu, protože i krátká práce na slunci může vést k rychlému úbytku tekutin.
- Vyhýbání se práci v poledních hodinách, kdy bývá slunce nejsilnější a teplota nejvyšší.
- Dělat pravidelně přestávky, ideálně dřív, než se objeví únava nebo přehřátí.
- Používání pokrývky hlavy, která chrání před přímým sluncem a snižuje zátěž při pobytu venku.
Větší úkoly je lepší rozdělit na více dnů než se snažit zvládnout všechno najednou.
Zahradničení má být vždy hlavně radost, ne závod s časem ani s vlastními silami. S přibývajícím věkem se proto vyplatí vybírat rostliny a takový způsob péče, který nevyžaduje každodenní zásah. To je rada pro každého důchodce, který se nechce na zahradě zcela vyčerpat.
Výborně funguje, když ponecháte na zahradě to, co opravdu využijete. A zbytek si přizpůsobíte tak, aby údržba byla co nejjednodušší. Díky tomu může zahrada zůstat příjemným místem pro odpočinek i pro lehkou práci, která nepřetěžuje tělo stárnoucí tělo.
