Bolest hlavy po šedesátce nemusí být banalita. Kdy varuje před vážným problémem
Bolest hlavy po šedesátce není automaticky banální problém. V ordinacích se častěji než dřív ukazuje jako důsledek vysokého tlaku, cévních změn, léků nebo neurologického onemocnění. Nový typ bolesti po šedesátém roce života proto patří mezi stavy, které se standardně dovyšetřují.
Sledovat v Google Zprávách
U bolestí hlavy ve vyšším věku nejde jen o to, jak často se objevují, ale hlavně o to, co mohou znamenat. Zatímco u mladších lidí převládají primární bolesti hlavy, ve vyšším věku častěji přibývají sekundární příčiny. A právě ty rozhodují o dalším postupu.
Primární a sekundární bolesti hlavy
Migréna a tenzní bolest hlavy patří mezi primární diagnózy. Vznikají samostatně a často se objevují už v produktivním věku. U části pacientů jejich intenzita s věkem klesá, záchvaty se zkracují nebo mizí úplně.
Jiná situace nastává u sekundárních bolestí hlavy. Ty nejsou onemocněním samy o sobě. Fungují jako signál jiného problému. Po padesátce jejich podíl roste. V praxi za nimi stojí hlavně krevní tlak, cévní změny, infekce, poruchy zraku nebo nežádoucí účinky léčby.
Druhy bolestí hlavy typické pro vyšší věk
Lékaři se v tomto období nejčastěji setkávají s několika specifickými diagnózami, které mají odlišný průběh i závažnost.
-
Zánět spánkové tepny (temporální arteritida): Tento cévní zánět postihuje tepny v oblasti spánků a objevuje se téměř výhradně u lidí starších padesáti let. Bolest se soustředí do oblasti spánků, přičemž kůže na hlavě bývá tak citlivá, že potíže působí i obyčejné česání vlasů. Typickým varovným signálem je také bolest čelistí při žvýkání a v některých případech zhoršené vidění. Při těchto příznacích je vhodné nečekat a vyhledat lékaře co nejdříve. Bez včasné léčby hrozí nevratné poškození zraku.
-
„Budíková“ bolest hlavy (hypnická bolest hlavy): Vzácnější diagnóza, která se projevuje téměř výhradně po padesátém roce věku. Svůj výstižný název získala proto, že člověka nekompromisně budí z hlubokého spánku, nejčastěji mezi první a třetí hodinou ranní. Noční epizody se navíc vracejí v unifikovaném, velmi podobném čase.
-
Bolest trojklaného nervu (neuralgie trojklaného nervu): Projevuje se krátkými, ale extrémně intenzivními záchvaty bolesti v obličeji, které mají charakter nečekaného elektrického výboje. Spouštěčem těchto ostrých záchvatů bývá i sebemenší podnět jako mluvení, žvýkání, letmý dotyk nebo jen závan chladného vzduchu.
Co bolest hlavy ve vyšším věku signalizuje
V některých případech jde o první varovný signál závažného stavu. Patří sem cévní mozková příhoda, krvácení do mozku nebo zánětlivá onemocnění centrální nervové soustavy. Typické je náhlé zhoršení a přítomnost dalších neurologických příznaků.
Významnou roli hraje i medikace. Při příliš častém užívání léků proti bolesti hlavy se může rozvinout tzv. medikamentózní bolest hlavy. Riziko se zvyšuje zejména při užívání některých léků deset a více dní v měsíci, u běžných jednoduchých analgetik zhruba při patnácti a více dnech. Úleva po tabletě je krátká, bolest se vrací po odeznění účinku, což pacienta nutí užít další dávku. Vzniká tak bludný kruh, který navíc u starších lidí zvyšuje riziko lékových interakcí a zbytečně přetěžuje ledviny, játra i trávicí systém.
Velkým rizikem je také dehydratace. Pocit žízně se s věkem přirozeně vytrácí, přičemž nedostatečný pitný režim vede k poklesu krevního objemu a následná tupá bolest hlavy bývá často jediným varovným signálem, že tělu chybí tekutiny.
Krční páteř bývá rovněž častým vysvětlením dlouhodobých potíží. Degenerativní změny jsou ve vyšším věku běžné, samy o sobě ale nemají být automatickým vysvětlením nově vzniklé nebo měnící se bolesti hlavy.
Kdy už není dobré čekat
Některé kombinace příznaků vyžadují akutní vyšetření. Patří sem náhlá velmi silná bolest hlavy, poruchy zraku, řeči, slabost končetin nebo zmatenost. Pozornost si zaslouží i horečka se ztuhlou šíjí nebo bolest při žvýkání. Kontrola je nutná také po úrazu hlavy, stejně tak při bolesti, která se zhoršuje při kašli, předklonu nebo fyzické zátěži.
Nově vzniklá bolest hlavy po šedesátce se nebere jako běžný projev stárnutí. Většinou vede k neurologickému dovyšetření, které má jediný cíl: vyloučit cévní, zánětlivé nebo strukturální příčiny.
Zdroje: NZIP – Bolest hlavy, Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy, Neurologie pro praxi – Bolesti hlavy ve starším věku
