Tropické noci berou spánek. Ranní únava pak nemusí být jen kvůli věku

Horké noci ztěžují regeneraci a u seniorů mohou vést k výrazné únavě. Pomáhá úprava večerního režimu, práce s teplotou v bytě i správné návyky před spaním.

Tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, mohou narušit spánek každému. U seniorů ale bývají následky výraznější. Mělký a přerušovaný spánek může vést k únavě na druhý den, horšímu soustředění a v extrémních případech i zvýšenému riziku pádů a následných zranění při nedostatečné koncentraci.

Zatímco přes den lidé horko očekávají a znají základní pravidla pro jejich zvládání, mnohem větší problém představuje situace, kdy vysoké teploty přetrvávají po západu slunce. Právě noc je přitom klíčová pro regeneraci organismu.

U starších lidí může několik špatně prospaných nocí za sebou znamenat více než jen ospalost. Nedostatek kvalitního spánku může ovlivnit pozornost, rovnováhu i celkovou fyzickou kondici.

Přehřátý byt je největším nepřítelem klidného spánku

Problém nastává tehdy, kdy byt není před ulehnutím dostatečně vychlazený a vzduch je těžký. Pomoci může několik jednoduchých opatření:

• přes den zatáhnout žaluzie nebo závěsy na oknech orientovaných na slunce,
• větrat hlavně ráno a pozdě večer, kdy je venkovní vzduch chladnější,
• omezit používání spotřebičů, které zbytečně oteplují prostor,
• pokud je ložnice příliš vyhřátá a byt či dům to umožňuje, chodit spát do chladnějšího pokoje.

Čím vyšší je teplota během noci, tím obtížněji organismus přechází do hlubších fází spánku. U seniorů se často doporučuje teplota v rozmezí 19-22 °C, což je pro klidný spánek ideální.

Ventilátor může pomoci, ale nesmí foukat přímo na tělo

Ventilátor sice vzduch neochlazuje, ale zvyšuje proudění vzduchu kolem těla. Tím podporuje odpařování potu, které je hlavním způsobem přirozeného ochlazování organismu.

Vedoucí Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu MUDr. Helena Kazmarová ale upozorňuje, že proud vzduchu by neměl mířit přímo na člověka. V rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že stejně jako u klimatizace je i u větráku důležité, „aby na nás vzduch nefoukal příliš velkou intenzitou, příliš zblízka na čelo nebo na krk.“

Pokud domácnost používá klimatizaci, rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl být příliš velký. Prudké ochlazení může způsobit zdravotní obtíže a při dlouhodobém proudění studeného vzduchu také bolesti svalů nebo hlavy. Rozdíl by ideálně neměl přesáhnout 5–7 °C. Filtry klimatizace je také důležité pravidelně čistit, aby se snížilo riziko alergií a podráždění dýchacích cest.

Večeře i pitný režim ovlivňují kvalitu spánku

Vysoké teploty zvyšují ztrátu tekutin pocením. Senioři přitom často nepociťují žízeň tak intenzivně jako mladší lidé.

Pitný režim je vhodné dodržovat průběžně během celého dne. Vypití velkého množství tekutin těsně před spaním může naopak vést k častému nočnímu vstávání. Obecně se doporučuje celkový příjem tekutin 1,5–2,5 litru denně, pokud lékař neurčí jinak. Vhodné jsou voda, neslazené čaje či minerálky.

Večer se doporučuje dát přednost lehčí večeři. Těžká nebo velmi kořeněná jídla zvyšují tvorbu tepla v organismu a mohou usínání ještě více ztížit. Nevhodný je také alkohol, přestože může navodit pocit ospalosti, kvalitu spánku zhoršuje a zároveň podporuje odvodňování organismu.

Některé léky mohou zhoršit snášení vysokých teplot

Senioři často užívají několik léků současně. Některé z nich mohou ovlivňovat hospodaření s tekutinami nebo schopnost těla ochlazovat se. Mezi rizikové skupiny patří například některá léčiva:

• podporující odvodnění organismu,
• určená k léčbě vysokého tlaku,
• na nespavost,
• na depresi.

Helena Kazmarová ve zmíněném rozhovoru upozorňuje, že při vysokých teplotách může být účinek léků na vysoký krevní tlak výraznější. Horko rozšiřuje cévy, a proto může u některých lidí dojít k nadměrnému poklesu krevního tlaku neboli hypotenzi.

Horko může také zhoršit průběh chronických onemocnění, jako jsou onemocnění srdce, ledvin, dýchacích cest nebo diabetes. U lidí s těmito diagnózami je důležité častěji sledovat celkový stav a včas konzultovat jakékoli změny s lékařem.

Kdy ranní únava už není jen důsledkem tropické noci

Jedna špatně prospaná noc většinou nepředstavuje vážný problém. Pokud se ale únava opakuje několik dní po sobě nebo se přidají další obtíže, je vhodné zbystřit. Pozornost si zaslouží zejména situace, kdy se objeví:

• výrazná malátnost,
• zmatenost nebo poruchy orientace,
• závratě,
• bušení srdce,
• dušnost,
• opakované kolapsové stavy.

Tyto příznaky nemusí souviset pouze s horkem. Mohou upozorňovat také na dehydrataci nebo zhoršení některého chronického onemocnění. Mezi varovné známky dehydratace patří suchá ústa, tmavá moč, bolest hlavy a výrazná slabost.

Ranní únava by se neměla automaticky přičítat vyššímu věku. Během tropických nocí bývá často důsledkem nedostatečné regenerace organismu. Správně vyvětraná ložnice, dostatek tekutin, lehká večeře i rozumné používání ventilátoru mohou kvalitu spánku výrazně zlepšit.