Proti novému vládnímu návrhu se bouří opozice i občané: Za vodu si pořádně připlatíme, Babiš chce zvýšit poplatky o 250 procent
Poplatek za odběr podzemní vody má vzrůst ze dvou na sedm korun za metr krychlový. Změna může zasáhnout vodárenské společnosti a následně také domácnosti.
Zdražení prosazuje vláda Andreje Babiše. Konkrétní pozměňovací návrh k novele zákona o rostlinolékařské péči předložil poslanec ANO Karel Tureček. Zemědělský výbor Sněmovny ho 3. listopadu 2026 podpořil. Konečné schválení ale zatím nemá jisté.
Návrh vyvolal kritiku kvůli výši i způsobu, jakým ho chce koalice prosadit. Opozici vadí také změna rozdělování vybraných peněz. Ministerstvo zemědělství naopak tvrdí, že vyšší příjem pomůže chránit vodní zdroje a financovat nové vodohospodářské stavby.
Poplatek za podzemní vodu má vzrůst ze dvou na sedm korun
Dosavadní sazba za odběr podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou činí 2 Kč za metr krychlový. Tedy za tisíc litrů. A nově má dosáhnout 7 Kč. Jde o zvýšení o 250 procent. U ostatních odběrů, například pro průmyslové využití, se sazba má změnit ze 3 na 7 Kč.
Podstatné je, že poplatek neplatí přímo domácnosti. Odvádějí ho subjekty, které podzemní vodu odebírají na základě příslušného povolení. Patří mezi ně také vodárenské společnosti. Ty mohou vyšší náklady promítnout do vodného.
Ministerstvo v tiskové zprávě uvádí, že navýšení představuje pět korun za tisíc litrů. Tedy půl haléře na litr odebrané podzemní vody. Změna by se ale neměla dotknout malých odběratelů do 6000 metrů krychlových ročně. Sem by měly patřit i běžné domácí studny.
Kraje mohou přijít o část peněz na vodovody
Pozměňovací návrh nemění pouze sazby. Zásadně upravuje také rozdělení vybraných peněz. Dosud polovina výnosu připadá krajům a druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí. Nově má šest sedmin směřovat do státního rozpočtu v kapitole Ministerstva zemědělství a jedna sedmina do fondu.
„Odbory podporují i záměr, aby dodatečné příjmy ze zvýšení poplatku směřovaly do resortu Ministerstva zemědělství a sloužily k posílení vodního hospodářství,“ řekla předsedkyně svazu vodního hospodářství Jaroslava Nestěrová v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.
Kraje tak přijdou o dosavadní zákonný podíl, který využívají také na údržbu a rozvoj vodovodů a kanalizací. „Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny dne 3. listopadu 2026 nařídil ministrovi zemědělství připravit opatření, které by zajistilo krajům kompenzaci za výpadek těchto finančních zdrojů. MZe toto usnesení samozřejmě respektuje a bude takto postupovat,“ uvedlo MZe v tiskové zprávě ze dne 5. 11. 2026.
Opozice kritizuje postup i dopady na domácnosti
Kritika míří především na to, že změna přichází jako přílepek k zákonu o rostlinolékařské péči. A ten se vodního hospodářství původně netýká. Návrh tak neprošel samostatným připomínkovým řízením. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný v reakci na záměr na síti X napsal: „Hnutí ANO slibovalo levnější život. Realita? Lidem ho dál zdražuje a krajům bere peníze.“
„Jen Jihomoravský kraj počítal v rozpočtu na rok 2025 s příjmem 33 milionů korun z těchto poplatků. To jsou peníze, které mohou pomáhat obcím s výstavbou vodovodů a další infrastruktury. Kraje přitom nejlépe znají potřeby svých obcí,“ vyjádřil se bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík na webu KDU-ČSL.

Ministerstvo zemědělství se zaklíná zvýšením ochrany vodních zdrojů
Resort argumentuje tím, že poplatky za podzemní vodu se nezměnily nejméně dvacet let, zatímco odběr povrchové vody průběžně zdražuje. Považuje proto za nutné omezit nadměrné využívání podzemních zdrojů.
Předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR RNDr. Petr Kubala v tiskové zprávě ministerstva uvedl: „Dochází neustále k nadměrnému využívání zdrojů podzemní vody z ekonomických důvodů, místo toho, aby se zvyšovala její ochrana a šetřila pro budoucí generace. Po mnohaleté snaze jsme nejblíže tomu, aby se zvýšení poplatků za podzemní vodu projednalo a neprohlubovali jsme problém se zdroji podzemní vody pro pitnou vodu.“
Podporu zvýšení poplatků vyjádřil také ředitel sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Ing. Vilém Žák. Podle něj je potřeba omezit rozdíl mezi cenou povrchové a podzemní vody. „S ohledem na ochranu zdrojů podzemní vody je třeba zastavit, nebo alespoň přivřít rozevírání nůžek mezi cenou za povrchovou a poplatkem za podzemní vodu. Navržená úprava mimo jiné odstraňuje mnoho let trvající nespravedlnost pro odběratele, kteří jsou závislí pouze na povrchové vodě,“ uvedl Vilém Žák v tiskové zprávě.
Změna by měla podle pozměňovacího návrhu nabýt účinnosti 1. dubna 2027. Do té doby ji však nejprve musí schválit poslanci, a poté musí projít dalším legislativním procesem.
Sledovat v Google Zprávách