Schillerová vzbudila se svým novým penzijkem ve Sněmovně pořádný rozruch. Poslanci chtějí desítky změn, ve hře je i značně kontrovezní návrh
Spoření na důchod by se mohlo už od příštího roku výrazně změnit. Poslanci totiž k vládnímu návrhu předložili desítky požadovaných úprav. Chtějí kupříkladu vyšší příspěvky od zaměstnavatele nebo více peněz pro rodiče. Ve hře je ale třeba i možnost spořit si na stáří prostřednictvím bitcoinů, nejznámější kryptoměny na světě.
Sledovat v Google Zprávách
Novelu s názvem Lepší penzijko začali poslanci projednávat v úterý 3. listopadu ve druhém čtení. K vládnímu návrhu předložili na tři desítky vlastních úprav. Zároveň ale platí, že jednání nestihli dokončit.
Další návrhy přibyly ještě ve středu, kdy se s ním připojil mimo jiné bývalý ministr práce Marian Jurečka za KDU-ČSL. Zatím není jasné, které změny nakonec získají podporu. O tom rozhodne až závěrečné hlasování ve Sněmovně.
Mladí by dostávali od státu dvakrát tolik
Z průběhu debaty o změnách v důchodovém systému poměrně jasně vyplývá, že vláda chce především přimět lidi, aby si začali odkládat peníze co nejdříve. Komu ještě nebylo třicet, mohl by místo dnešních 20 procent dostávat od státu 40 procent svého měsíčního vkladu. Kupříkladu při spoření 1 000 korun by tak příspěvek vzrostl ze 200 na 400 korun. Nejvíce by mladí mohli získat 680 korun měsíčně.
Nová pravidla by pomohla i rodičům, kteří spoří dětem. Pro získání státního příspěvku by jim stačilo ukládat 100 korun měsíčně. Dnes je třeba alespoň pětistovka. Lidé do 36 let by navíc směli po deseti letech spoření jednou vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich výnosů, aniž by museli smlouvu ukončit.
Změny se dotknou i těch, kdo už penzijko mají. U většiny fondů má zmizet poplatek ze zhodnocení a roční poplatek za správu se má snížit nejvýše na půl procenta. Výjimku tvoří alternativní fondy. Ministerstvo financí mimo jiné nabízí novou strategii, při níž se úspory investují v mládí odvážněji a s blížícím se důchodem postupně opatrněji.
Staré transformované fondy mají skončit v roce 2036. Jejich klienti dnes mají záruku, že jim fond za kalendářní rok nevykáže záporný výnos. Při přechodu do jiného fondu by o tuto jistotu přišli.
Ministryně financí Alena Schillerová za hnutí ANO přesto věří, že změny přinesou průměrnému střadateli za 35 let spoření zhruba milion korun navíc.
Od příspěvků firem až po bitcoin
Poslanci ale nyní chtějí původní návrh ještě rozšířit. Třeba Piráti žádají jednorázový státní příspěvek 20 tisíc korun pro nové střadatele mladší 30 let. Lidé mezi 30 a 39 lety by mohli získat 10 tisíc. Zároveň navrhují, aby zaměstnavatel dorovnával vklad zaměstnance až do dvou procent jeho hrubé mzdy. U pracovníka se mzdou 40 tisíc korun by tak firma přidala až 800 korun měsíčně, pokud by si stejnou částku odkládal sám.
S návrhy přišly i další politické strany. Lidovci navrhli bonus na děti. Podle jedné z variant by stát přidával 50 korun měsíčně za každé vyživované dítě, podle druhé rovnou stovku.
Za zmínku stojí i Jurečkův návrh, aby se u nových smluv od roku 2030 vyplácely úspory přesahující 150 tisíc korun převážně jako pravidelná penze, nikoli najednou. Zároveň by chtěl umožnit dřívější výběr části úspor lidem, kterým se narodí dítě nebo musí pečovat o blízkého.
Velkou pozornost budí i bitcoin. Skupina poslanců vedená Michalem Zunou za TOP 09 chce umožnit jeho držení v dlouhodobém investičním produktu. Tady je ale potřeba upozornit, že návrh se týká pouze bitcoinu, nikoli dalších kryptoměn.
Další možné úpravy se týkají například daní. ODS chce zvýšit roční odpočet u spoření na stáří ze 48 na 60 tisíc korun. Vládní koalice zase prosazuje, aby si lidé do 36 let mohli u hypoték odečíst z daňového základu až o 50 tisíc korun více než dnes.
