Maminka už neví, co zaplatila a co ne. Vzít jí kartu ale může být ta nejhorší první reakce
Nejdřív přijde upomínka za telefon. O měsíc později zůstane nezaplacená elektřina, a pak maminka neví, jestli už poslala nájem. Rodina si může všimnout, že se něco mění, ale zároveň nechce člověku vzít kontrolu nad vlastními penězi. Mezi občasným zapomenutím a úplným převzetím financí přitom existuje několik mezikroků.
Sledovat v Google Zprávách
Jedna pozdě zaplacená faktura ještě nemusí znamenat vážný problém. Větší problém nastává, když se zapomínání opakuje a začíná zasahovat do běžných povinností. Třeba když se hromadí upomínky, stejná platba odejde dvakrát nebo člověk přestane rozumět převodům, které dříve běžně zvládal.
Problém začíná ve chvíli, kdy zapomínání narušuje běžný život
Pokud se k potížím s placením přidají problémy i v dalších běžných činnostech, může mít smysl řešit také zdravotní příčinu. V časných stadiích demence mohou dělat potíže i složitější úkoly, například bankovní převody. Upozorňuje na to Národní zdravotnický informační portál. Samotné zapomínání ale ještě žádnou diagnózu neznamená.
Varovnější je změna oproti tomu, co člověk dříve bez potíží zvládal. Maminka celý život sama platila nájem a energie, ale najednou neví, co už uhradila. Přestává se orientovat ve výpisech nebo nedokáže vysvětlit neobvyklý převod.
Případné potíže může zachytit i program časného záchytu demence. Praktický lékař může v rámci preventivní prohlídky vyšetřit lidi od 65 do 80 let. Vyšetření hradí veřejné zdravotní pojištění.
Ani zhoršení paměti samo o sobě nemusí znamenat demenci. Podobné problémy mohou mít i jiné příčiny. Proto není dobré začít tím, že rodina seniorovi jednoduše vezme kartu a začne rozhodovat za něj.
Nejdřív stačí převzít jen část plateb
Pokud maminka stále rozumí svým penězům a s pomocí souhlasí, lze nejdřív zjednodušit pravidelné platby a převzít pouze ty úkoly, které začínají dělat potíže.
Nájem, elektřinu, telefon nebo pojištění lze nastavit jako pravidelné platby. Rodina pak nemusí každý měsíc hlídat, zda senior na fakturu nezapomněl.
Další možností je disponent k bankovnímu účtu. Přesné podmínky se mezi bankami liší. Komerční banka například umožňuje nastavit druhému člověku pouze náhled na účet, nebo také možnost platit. Majitel může určit limity a oprávnění později změnit či odebrat.
Senior přitom zůstává majitelem účtu. Není nutné předávat dítěti heslo do internetového bankovnictví ani platební kartu psanou na vlastní jméno. Druhá osoba může dostat vlastní přístup k účtu v rozsahu, který majitel nastaví.
Pomoci může i plná moc
Pokud je potřeba řešit více záležitostí než samotné platby, lze využít plnou moc. Maminka může například zmocnit dceru nebo syna k přesně vymezeným úkonům.
V plné moci je potřeba přesně uvést, k čemu druhého člověka opravňuje. Nemusí tedy vzniknout neomezené právo rozhodovat o všem. Plná moc se může týkat pouze konkrétních záležitostí.
To je důležitý rozdíl. Dítě může například vyřizovat určité smlouvy nebo komunikovat s institucí, ale maminka dál rozhoduje o svých penězích a může jednat sama. Udělením plné moci o svéprávnost nepřichází.
U bank je vhodné předem ověřit jejich vlastní postup. Některé používají své formuláře nebo požadují ověření totožnosti.
Člen rodiny může člověka také zastupovat
Jiná situace nastává, pokud duševní porucha člověku už brání samostatně právně jednat a nemá jiného zástupce. Zákon umožňuje zastoupení členem domácnosti.
Podle Portálu veřejné správy může zastupovat například dítě, rodič, sourozenec, manžel nebo partner. Může to být také člověk, který se zastoupeným předtím žil nejméně tři roky ve společné domácnosti. Zastoupení musí schválit soud.
Nemůže však vzniknout, pokud ho senior odmítne. Soud se před rozhodnutím snaží zjistit také jeho názor. Ani zastoupení členem domácnosti samo o sobě neznamená omezení svéprávnosti. Zastoupení se týká běžných záležitostí. Může jít například o placení obvyklých výdajů nebo nakládání s příjmy v rozsahu potřebném pro každodenní potřeby. Jeho podrobnosti upravuje občanský zákoník.
