Zdeněk Škromach: Na důchod by si měl každý pořídit bazének

Od léta je v důchodu a stárnutí si Zdeněk Škromach co nejvíce užívá. Když může, tráví čas ve svém legendárním bazénku, chodí na procházky a fotí přírodu. „Jednou za rok si také udělám měsíc na pročištění organismu. Mám dietu, shodím nějaké kilo a očistím si organismus od nějakých usedlin,“ říká v rozhovoru pro České důchody bývalý politik a ministr práce a sociálních věcí, který věnuje hodně času i svým pěti vnoučatům.

Jste od léta v důchodu. Jak to prožíváte?

Je to pravda, od července jsem důchodce, státní rentiér. (směje se) Není na co čekat, čas utíká rychle. A podle propočtů, které jsem měl možnost vidět, tak až pokud se člověk dožije v důchodu 20 let, teprve potom se mu to finančně vrací, zvláště pokud si k důchodu přivydělává. Z mého pohledu je lepší a přijatelnější mít důchod a k tomu si případně něco přivydělat. Té pozici se říká prduch, pracující důchodce.

Ale trochu oddechl, zaměřil jsem se na rodinu, máme pět vnoučat. A když jsou u nás, tak první, co říkají, je: „Dědo, chceme do vířivky!“ Takže můj bazének má své pokračovatele, vnoučata v něm tráví celé hodiny a jsou nadšená. Je to takový krásný pocit, člověk se vidí v těch svých pokračovatelích.

Povězte mi, jak o sebe při stárnutí pečujete. Jak se udržujete ve formě?

Je důležité se vyvarovat stresových situací, takže pokud chodím na sociální sítě, snažím se komunikovat pozitivní věci a sdílet věci bez hysterických projevů.

A pokud jde o osobní život, perfektní je již zmíněný bazének, tedy nafukovací vířivka. Radím to všem, když oželíte jednu dovolenou v Chorvatsku, máte zajištěné koupání. Někdo řekne, že v činžáku se to nedá, ale mnoho lidí má nějakou zahrádku. A pokud ne, tak jsou k dispozici městské lázně, kde se dá relaxovat.

Také chodím na pravidelné masáže, říká se, že je to jóga pro líné, a já jsem to s cvičením nikdy moc nepřeháněl. (směje se) Ale na druhou stranu potřeba pohybu je důležitá, takže na zahradě sekám trávník, stříhám keře. Mám také aktivity kolem seniorských organizací. A samozřejmě je důležitá rodina. Když už jsem neměl v politice čas na děti, tak teď mám čas aspoň na vnoučata. Máme jich pět, takže je o co se starat.

Navíc jsme u nás na prázdniny měli od dcerky tři pejsky, takže se procházím s pejsky, chodím do lesa, samozřejmě kolo nebo grilovačka se známými. Potkat se, dát si dobré moravské vínko, i když už samozřejmě přiměřeně, už to není jako ve dvaceti. U alkoholu člověk nejvíce pozná, že už to není, co bývalo. Odhad je pořád stejný, ale výdrž už ne. (směje se)

Jednou za rok si také udělám měsíc na pročištění organismu. Mám dietu, shodím nějaké kilo a očistím si organismus od nějakých usedlin. V zásadě vyřadím z jídelníčku úplně sladké, pečivo a alkohol. A na pití si dávám kafe a různé čaje, to je moje oblíbené, protože mám trochu nízký tlak.

Co děláte pro radost?

Věnuji se fotografování, to byl vždycky můj oblíbený koníček. V dobách, kdy se ještě fotilo na kinofilm, jsem měl doma temnou komoru, to bylo dobré, když jsem pozval děvčata. Červená světýlka, člověk vyvolával, to bylo tak trochu kultovní… (směje se) A pravda je, že jak šel s fotoaparáty vývoj, tak jsem se vždycky přizpůsoboval.

Nedávno jsem dokonce zaregistroval zájem o výstavu mých selfíček, takže dávám dohromady fotky, které mám z minula. Vedle toho je moje umělecké focení přírody, dávám si tyto fotky dohromady, vracím se k tomu. A také si říkám, že bych mohl dát dohromady paměti, sepsal bych různé příhody, které jsem za ta léta zažil. Fotky k tomu vyvolávají vzpomínky.

Jak se cítíte zdravotně?

Nestěžuju si, je to přiměřené věku. Člověk častěji zajde na záchod, což je u mužů normální. (směje se) A chystám se na prevenci, doktor mi někdy vyčítá, že bych měl chodit pravidelněji. Samozřejmě bývaly lepší doby, ale dokud chodím, vidím, vnímám a řídím, tak je to dobré. Takže zatím musím zaklepat a cítím se v pohodě. Ale pravda je, že věk utíká velmi rychle.

Jak se podle vás žije seniorům v Česku?

Otázka je, s čím porovnáváme. Pokud porovnáváme s Indií, Afghánistánem nebo africkými zeměmi, tak Česká republika patří svou životní úrovní mezi 10 procent nejblahobytnější populace ve světě. To je realita. Ale samozřejmě když poměřujeme Německo nebo Rakousko, tam je životní úroveň mnohem vyšší.

Problémem našich seniorů je, že lidé během aktivního života neuvažují o tom, že je potřeba se aktivně podílet na svém životním standardu. Takové to naše „stát se o nás postará“ už dneska úplně nefunguje. A také se začíná projevovat 30 let tržního hospodářství, kdy si spousta lidí platí na důchodové pojištění jen minimum a potom je pro ně výsledek zklamáním. Z tohoto pohledu není stav ideální. Ale zároveň je důležité, aby si to každý uměl sám v sobě srovnat.

Co seniorům chybí?

Veřejné instituce, města, obce a kraje mají poměrně velké resty z hlediska nízkonákladového bydlení. Pro seniora je základem, aby měl kde bydlet a měl zajištěné základní potřeby. A období levného bydlení de facto skončilo za našich vlád – Špidla, Gross, Paroubek. Pak se řeklo, že to bude řešeno jiným způsobem, ale pravda je, že malometrážní a nízkonákladové bydlení je v mnoha městech a obcích pro seniory těžko dostupné.

Do budoucna může být velmi dramatický problém bezdomovectví. Bohužel se bez domova ocitají i mnozí senioři. A já jsem přesvědčen, že žádný senior, ať už žil jakýkoliv život, by neměl být bezdomovec. Společnost by měla najít způsob, jak to zařídit. Musí být politická vůle, ale ta mnohdy chybí, protože trendem posledních 10 nebo 15 let je, že se města a obce bytových fondů zbavovaly.

Lidem, kteří zestárli, by měl stát pomoci k důstojnému životu, a nemělo by hrát roli, jestli žili tak, nebo onak. Nikdo by neměl ve stáří žít na ulici. Pak ti lidé rychle chátrají, pijí alkohol.

Když jsme si před rozhovorem povídali, zmínil jste, že by senioři měli mít právo na přístup k internetu. To mě zaujalo…

V době sociálních sítí a internetu by jedním z lidských práv mělo být právo na volný přístup k internetu, protože lidé, kteří ho nemají, jsou diskvalifikovaní. Dnešní seniorská generace je už v tomto zbytečně podceňovaná – my už jsme počátky internetu a počítačů prošli. Nejsme géniové, ale základy máme. I moje 80letá tchýně vesele brouzdá na internetu, má v mobilu Facebook.

Na druhou stranu struktura informací na těch různých serverech seniorům ne úplně vyhovuje. Je to zaměřeno spíše na senzace nebo nějaké konflikty, a to mnohdy seniory deptá. Člověk už potřebuje mít klid, pocit jistoty a důvěry. Je proto nutné více se zaměřit na počítačovou gramotnost seniorů z hlediska získávání informací.

Dneska se šíří spousta falešných zpráv a výmyslů, které působí negativně na duševní zdraví. A to je přímo propojené i se zdravím fyzickým. Mnohé zdravotní potíže vyplývají z duševního rozpoložení a u seniorů to hraje velkou roli. Určitá pohoda k důchodu patří a je pravda, že člověk se pak dožívá i delšího věku.

Druhou část rozhovoru se Zdeňkem Škromachem si můžete přečíst zde. Tématem budou budoucnost důchodů, reforma a problematika sociálních dávek, tedy věci, které ze pozice ministra práce a sociálních věcí také ovlivňoval a kterým dobře rozumí.