Roky 1986 a 1996 jsou pro výpočet důchodu zásadní. Starší práce se započítá jinak, než lidé čekají

Mnoho lidí při kontrole důchodu překvapí, že stát nepočítá všechny výdělky za celý život. Klíčový je hlavně rok 1986, od kterého se sledují příjmy pro výpočet důchodu. Starší práce se přitom neztrácí, ale ovlivňuje důchod jinak, než si většina lidí myslí.

Řada lidí se domnívá, že stát při výpočtu důchodu zohledňuje všechny výdělky za celý život. Český systém ale funguje jinak. Klíčovou roli hrají zejména roky 1986 a 1996. Jeden určuje, odkdy se sledují příjmy, a druhý změnil pravidla pro započítávání dob pojištění. Právě nepochopení těchto dvou dat bývá důvodem překvapení při žádosti o důchod.

Při kontrole důchodové evidence lidé obvykle narazí na stejný problém. Přehled výdělků začíná až rokem 1986. Mnozí proto získají pocit, že stát na jejich starší práci úplně zapomněl. Ve skutečnosti je situace složitější.

Výdělky před rokem 1986 se totiž do samotného výpočtu osobního vyměřovacího základu běžně nezahrnují. To ale neznamená, že by se roky odpracované před tímto datem nepočítaly vůbec. Pro nárok na starobní důchod mají stále význam.

Podle České správy sociálního zabezpečení se při výpočtu procentní výměry důchodu hodnotí doba pojištění i příjmy v rozhodném období. A právě tam hraje rok 1986 zásadní roli.

Rok 1986 určuje, odkdy stát sleduje výdělky

Současný systém vychází ze zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Ten stanovuje takzvané rozhodné období pro zjišťování příjmů. U většiny lidí jde o období od roku 1986 do roku před přiznáním důchodu.

Jinými slovy: pokud někdo pobíral vysokou mzdu například v roce 1982, samotná výše tehdejšího platu už dnešní důchod nezvýší. Započítává se ale odpracovaný rok jako doba pojištění. Právě to bývá pro mnoho lidí matoucí. Často totiž směšují dvě různé věci:

• Dobu důchodového pojištění
• Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění rozhoduje o tom, zda člověk vůbec splní podmínky pro důchod. Výdělky pak ovlivňují výslednou částku. Hranice roku 1986 je spojena s evidencí mezd.

Rok 1996 změnil pravidla pro evidenci pojištění

Druhým důležitým milníkem je rok 1996. Právě tehdy začal platit současný zákon o důchodovém pojištění. Změnila se hlavně pravidla pro uznání náhradních dob pojištění a evidenci odpracovaných let. Od té doby začala ČSSZ více spoléhat na přesnou centrální evidenci.

V praxi to znamená, že období po roce 1996 bývají dohledatelné oproti starým záznamům. Pokud ale některé údaje chybí, může mít člověk problém při žádosti o důchod prokázat, že skutečně pracoval nebo splnil jinou podmínku pojištění.

Změny se dotkly také studia. Studium po skončení povinné školní docházky se dříve započítávalo ve větším rozsahu, což už dnes neplatí. Postupnými změnami zákona se ale podmínky zpřísnily. Období kolem poloviny 90. let se řadí mezi zdroje nesrovnalostí v evidenci důchodového pojištění.

Lidé si často pletou výdělky a odpracované roky

Právě rozdíl mezi výší příjmů a dobou pojištění bývá nejčastějším zdrojem omylů. Pokud někdo pracoval v roce 1980, odpracovaný rok mu může pomoci splnit potřebnou dobu pojištění pro starobní důchod. Výše tehdejší mzdy se ale do dnešního výpočtu osobního vyměřovacího základu standardně nezapočítává.

Naopak, příjmy po roce 1986 už do výpočtu vstupují. ČSSZ je přepočítává pomocí takzvaných koeficientů, aby odpovídaly současné hodnotě peněz. Pro většinu lidí proto mají největší vliv příjmy z pozdější části kariéry, kdy byly mzdy nominálně vyšší.

Systém má ale i kritiky. Někteří upozorňují na to, že zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy před rokem 1986 mohou být oproti mladším ročníkům znevýhodněni. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že současné nastavení považuje za administrativně nejstabilnější variantu.

Co doporučuje ČSSZ při chybách v evidenci

ČSSZ doporučuje lidem pravidelně kontrolovat IDA. Právě v něm mohou objevit chybějící doby pojištění nebo nezapočitatelné příjmy. Pokud zjistíte nesrovnalosti v období po roce 1986, řešte situaci ihned s OSSZ. U starších období totiž bývá dohledání dokumentů výrazně složitější. K doložení chybějících údajů může posloužit:

• Evidenční listy důchodového pojištění
• Pracovní smlouvy
• Potvrzení o studiu
• Výplatní listy
• Archivní dokumenty bývalých zaměstnavatelů

Největší problémy vznikají hlavně u firem, které už zanikly nebo po nich nezůstala kompletní personální evidence.

TIP: Pokud se vám blíží důchod, je dobré si zkontrolovat evidenci vašich dob důchodového pojištění, abyste se podívali, co o vás stát eviduje. S kontrolou i přípravou na důchod vám pomůže i příručka Do důchodu bez nemilých překvapení, která vás provede krok za krokem a vše ukáže na příkladech.