Pracovali na černo nebo „na oko“. Při odchodu do důchodu se jim chytračení tvrdě vrátí

Práce bez smlouvy nebo výplata části mzdy bokem se může na první pohled vyplatit. U důchodu se ale z podobného kompromisu často stane drahá chyba. Systém uzná jen roky a výdělky, které byly skutečně přiznané a pojištěné. Kdo velkou část života pracoval mimo evidenci, může později zjistit, že mu chybí roky i peníze.

Mnoho lidí řeší práci a výdělek, ale důchod nechávají stranou. Nepříjemné zjištění pak přijde až při kontrole evidence nebo při podání žádosti.

Někdo pracoval bez smlouvy. Jiný měl smlouvu jen na část mzdy a zbytek dostával bokem. V aktivním věku to mohlo vypadat jako přijatelný kompromis.

U důchodu se z něj často stane drahá chyba. Systém uzná jen to, co bylo skutečně přiznané a pojištěné.

Důchod se nepočítá z dojmu

Starobní důchod má dvě části. Základní výměra je stejná pro všechny. Procentní výměra se ale odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let. Výši důchodu ovlivňuje hlavně délka pojištění a výše výdělků v rozhodném období.

Z toho plyne důležitá věc. Žádný mechanismus, který by člověku bez pojištění nebo bez přiznaných příjmů dopočítal důchod z nějakého průměru, v pravidlech není. Počítají se evidované roky a příjmy, ze kterých se odvedlo důchodové pojištění.

Kdo velkou část života pracoval mimo systém, nemá z čeho čerpat.

Práce na černo se do důchodu nezohledňuje, protože za ni není odvedeno pojistné a není k ní veden evidenční list důchodového pojištění. U práce „na oko“ bývá problém jiný. Do evidence se propíše jen oficiální část mzdy. Peníze vyplacené bokem se do důchodu nepromítnou.

Tady vzniká rozdíl, který lidé dlouho nevidí. Dva zaměstnanci mohou odpracovat podobný počet let. Jeden měl celou mzdu legálně. Druhý měl nahlášené minimum a zbytek v hotovosti. U důchodu se pak nehodnotí to, co člověk skutečně donesl domů, ale to, co bylo vedeno jako vyměřovací základ.

Kdo nesplní odpracované roky, narazí

Pro řádný starobní důchod nestačí dosáhnout důchodového věku. Po roce 2018 je potřeba také nejméně 35 let pojištění. Starobní důchod ve stáří nedostane automaticky každý. Nárok vzniká až po splnění obou podmínek.

Kdo 35 let nesplní, má už jen omezené náhradní cesty. Zákon připouští hlavně tyto varianty:

• 30 let pojištění bez náhradních dob
• 20 let pojištění, ale až po dosažení věku o 2 roky vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození
• 15 let skutečně placeného pojištění, opět až při tomto vyšším věku

To je tvrdý dopad práce mimo systém. Člověk může zjistit, že v zákonném věku na starobní důchod vůbec nedosáhne. Může na něj čekat déle. A když mu sice roky vyjdou, ale oficiální výdělky byly dlouho nízké, procentní část důchodu bude slabá.

Černá práce ale bývá slepá ulice

Doba pojištění se prokazuje hlavně evidenčním listem důchodového pojištění. Na ePortálu ČSSZ si člověk může otevřít informativní výpis konta. Ten obsahuje přehled dob pojištění a od roku 1986 i přehled vyměřovacích základů. Zobrazí také neevidované doby, které v kontu chybí.

Když v evidenci chybí doba zaměstnání, OSSZ může vyzvat zaměstnavatele ke splnění zákonné povinnosti. Pokud firma už neexistuje nebo je nekontaktní, úřad převezme dostupné doklady a zahájí šetření. Jinými slovy, chybějící legální práci lze někdy doplnit. Musí ale existovat stopa v dokumentech.

U skutečné práce na černo bývá situace mnohem horší. Svědecké prohlášení lze uznat jen v mimořádných případech, třeba po úspěšném soudním sporu o doplacení mzdy.

Kdo na mezery přijde včas, může s OSSZ řešit i dobrovolné důchodové pojištění. ČSSZ uvádí, že tento institut lze využít nejdéle do dne, který bezprostředně předchází vzniku nároku na starobní důchod.

Není to univerzální oprava celého života mimo evidenci. U některých období ale může pomoci.