Zácpa po šedesátce není jen nepříjemnost: Gastroenterolog popsal, co pomáhá a kdy zbystřit

Zácpa ve vyšším věku není jen nepříjemnost, ale častý problém, který může výrazně zhoršit každodenní fungování seniorů. Často za ní stojí nedostatek tekutin, málo pohybu nebo vedlejší účinky léků. Gastroenterolog MUDr. Tomislav Švestka vysvětluje, kdy pomůže úprava režimu, co si pohlídat doma a kdy už je na místě vyhledat lékaře.

Zácpa je častým problémem mnoha seniorů. Malá četnost stolice, tuhost a pocit nedovyprázdnění nejsou jen drobnosti. To může vést k bolestem při vyprazdňování a krvácení. Odborníci varují, že za těmito stavy často stojí dehydratace či léková zátěž. Nicméně v mnoha případech máte řešení téměř na dosah ruky.

Po šedesátce se střeva zpomalují, pocit žízně slábne a nedostatek pohybu situaci zhoršuje. Až 40 % seniorů bojuje s chronickou zácpou, což zdůrazňuje nutnost otevřeně mluvit o tomto „tabu“ tématu.

Na potíže se stolicí ve vyšším věku jsme se ptali gastroenterologa MUDr. Tomislava Švestky.

1. Jaké nejčastější změny nebo problémy se stolicí se u lidí po šedesátce objevují a co je jejich příčinou?

„K nejčastější změně patří zácpa, pro kterou je typická malá četnost vyprazdňování za týden, tuhá a suchá stolice, která ztěžuje vykonání potřeby, pocit nedostatečného vyprázdnění,“ vysvětluje MUDr. Švestka a dodává: „Tlačení při zácpě může někdy způsobit bolesti konečníku spolu s poškozením sliznice, které může být doprovázené krvácením jasně červené krve.“

Lékař rozlišuje akutní zácpu, která je krátkodobá: „Často souvisí se změnou charakteru stravování, nedostatečným příjmem tekutin typicky v letních měsících, příjmem různých pochutin (např. čokolády), nebo dokonce i změnou denního režimu nebo s přesunem do jiného prostředí, například při cestování. Pro tento stav je typické, že se spontánně upraví.“

Naopak chronická zácpa trvá 2 až 3 měsíce: „Dlouhodobé obtíže s vyprazdňováním mohou být spojeny rovněž se změnou životního stylu, ale mohou mít i závažnější příčiny. K nim patří zejména současné střídání zácpy a průjmu spolu s přítomností i malého množství jasně červené krve. Proto u každé chronické zácpy je třeba konzultace s praktickým lékařem.“

Průjem definuje lékař takto: „Časté vyprazdňování řídké až vodnaté stolice (více než 3x denně), často doprovázené celkovými příznaky, jako jsou křečovité bolesti břicha, zvracení či horečkou. Akutní průjem obvykle odezní po několika dnech, pokud trvá déle, vyžaduje tento stav, zejména u starších lidí, konzultaci s praktickým lékařem.“

2. Co mohou senioři sami udělat pro úpravu zažívání v rámci běžné prevence a domácí péče?

„V rámci prevence je třeba zhodnotit dosavadní životní styl a zlepšení tohoto stylu ve většině případů vede ke správné obnově těchto funkcí,“ radí MUDr. Švestka.

Klíčové podle něj je: „V první řadě je třeba obnovit, nebo zlepšit příjem tekutin. U starších lidí se postupně snižuje pocit žízně, který vede k nedostatečnému příjmu tekutin, což má za následek, že stolice se tak stává suchou a tuhou a její vyloučení z tlustého střeva je obtížné.“

K dalšímu nedostatku patří nedostatečný příjem vlákniny, málo fyzické aktivity, zadržování stolice, užívání některých léků (na odvodnění, proti bolesti, na neurologické obtíže, či onemocnění některých orgánů.

Tomislav Švestka proto doporučuje: „Po konzultaci s praktickým lékařem je pak možná pomoc volně prodejných projímadel, která by se ale neměla podávat dlouhodobě.“

Při průjmu je postup následující: „U průjmu je třeba začít s hladovkou. Současně je základem léčby hydratace tekutinami, jako je černý čaj, neperlivá voda, rehydratační roztoky aj. Dieta formou příjmu sucharů, rýže, banánů, nastrouhaná jablka, vařená mrkev. Vyhnout se mléčným výrobkům, mastným a kořeněným jídlům. Často je nezbytná konzultace praktického lékaře.“

Praktické tipy:

• Pijte 1,5 až 2 litry tekutin denně
• Jezte 25 až 30 g vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo)
• Choďte minimálně 30 minut denně
• Nezadržujte nutkání na stolici

3. Kde leží pomyslná hranice – jaké konkrétní varovné signály znamenají, že by senior neměl situaci řešit sám doma, ale měl by urychleně vyhledat lékaře?

„Pomyslná hranice neexistuje. Výše uvedené stavy mohou představovat běžnou komplikaci, se kterou se pacient setkal několikrát během svého života. Mohou však představovat i závažný stav, který zejména u starších pacientů se může rychle zhoršovat a vést k závažným stavům. Je namístě proto tyto obtíže vždy konzultovat s lékařem,“ uzavírá MUDr. Švestka.

Varovné signály, které byste neměli přehlížet:

• Krvácení z konečníku
• Zácpa déle než 2 az 3 měsíce
• Střídání s průjmem, bolest, horečka
• Výrazný úbytek váhy nebo změny psychiky

Zdroj: Článek vychází z vyjádření MUDr. Tomislava Švestky, CSc., z IV. interní kliniky 1. LF a VFN v Praze, který odpověděl na otázky přímo pro České důchody.