Exprezident Václav Klaus: Zrušil bych rok odchodu do důchodu
Současné nastavení odchodu do důchodu na základě dosaženého věku není vhodné. Je o tom přesvědčen bývalý prezident Václav Klaus, který dnes lituje, že se mu v 90. letech nepodařilo stihnout výraznou změnu důchodového systému. On sám za lepší formu fungování považuje individuální důchodové účty.
Foto: Profimedia
Provést změnu důchodového systému kvůli jeho udržitelnosti je nezbytné a s názorem mnoha ekonomů i politiků souhlasí také exprezident Václav Klaus. V rozhovoru pro podcast Chuť k moci řekl, že řešením by bylo opustit stávající koncept průběžného systému.
„Průběžný systém má svá neřešitelná úskalí a já si myslím, že fundamentální změna by byla ho opustit. Že se pořád řeší otázky, jak hrát s odchodem do důchodu, prostě tudy cesta nevede,“ konstatoval Václav Klaus. Podle něj by bylo vhodné zavést koncept individuálních důchodových účtů.
„Jediným východiskem pro mě jsou individuální penzijní účty každého člověka, a tam by se shromažďovaly peníze, které on platí celý život na důchodové pojištění. A člověk by s nimi mohl manipulovat, mohl by se o nich rozhodovat,“ vysvětlil Klaus s tím, že každý by si pak mohl sám rozhodovat o tom, jak s těmito penězi naloží.
Každý by se sám rozhodoval
Zcela tak odmítá debaty o zvyšování důchodového věku, které podle něj nejsou dlouhodobým řešením. „Já bych zrušil vůbec rok odchodu do důchodu, prostě ať si každý zápolí se svým důchodovým účtem a řekne: já už z něj odcházím, já už z té práce odcházím. Tudy bych hledal, psal jsem o tom před 25 lety,“ uvedl exprezident. Podle něj nestačí změna důchodového věku, kterou považuje pouze za neudržitelnou parametrickou změnu. „To je na chvíli odložení problému. Určitě to krátkodobě možné je, ale není to řešení, narazíme na nějakou zeď o kousek později,“ dodal.
Zároveň ho dnes mrzí, že v době, kdy byl premiérem, nestihl významnou změnu důchodového systému prosadit. Důvodem je podle něj takzvaný Sarajevský atentát v roce 1997, který vedl k pádu Klausovy vlády. V rozhovoru uvedl, že kdyby jeho vláda fungovala delší dobu, dokázala by v tomto ohledu udělat „zásadní kroky“.
Klausovou základní vizí je, že díky individuálním účtům by si lidé mohli sami rozhodovat o tom, kdy odejdou do starobního důchodu. Nemusela by tedy existovat podmínka minimálního věku nebo minimálních dob pojištění. „Člověk se bude rozhodovat o svém odchodu do důchodu. On si zavolá do důchodové úřadovny či pojišťovny a řekne: teď když skončím, kolik budu mít měsíční důchod? A dojde k závěru, to je málo, tak já ještě musím pár let pracovat,“ nastínil Václav Klaus.
Klaus i nadále pracuje
Václav Klaus sám patří k lidem, kteří nejsou zastánci pasivního setrvávání ve starobním důchodu. Pracuje i po konci svého prezidentského mandátu a neplánuje na tom nic měnit. „Mně už je asi 20 let potom, co byl rok odchodu do důchodu, a nedovedu si představit, že bych seděl doma, ráno jedu každý den do práce,“ řekl ve zmíněném rozhovoru.
Klaus veřejně nikdy nehovořil o tom, zda již požádal o starobní důchod, nebo takzvaně přesluhuje. Jako bývalý prezident má však kromě důchodu nárok na prezidentskou rentu. Zákon stanovuje, že je každý měsíc vyplácena renta ve výši 50 000 korun měsíčně a také víceúčelová náhrada ve stejné výši. Tato náhrada je určena zejména na nájemné za kancelář nebo na odměnu asistenta. Celkem jde tedy o 100 000 korun, které jsou ale následně daněny běžnou daní z příjmu, tedy 15 procenty.
Nepravdivé fámy o fondu
V souvislosti s Václavem Klausem se opakovaně objevuje nepravdivá fáma, že v 90. letech jeho vláda zrušila důchodový fond či účet, ve kterém byly miliardy korun, použila je na jiné věci a nikdy je nevrátila. Zpravidla se hovoří o částce kolem 300 miliard korun a zastánci této myšlenky tvrdí, že by tyto peníze vyřešily udržitelnost důchodového systému. I do redakce portálu České důchody pravidelně přichází zprávy a názory, že kdyby Václav Klaus údajný důchodový fond ponechal, nebyla by nyní nutná důchodová reforma.
Jde však o nepravdivou informaci, protože zmiňovaný důchodový fond nikdy neexistoval a úřady se tento mýtus snaží už několik let vyvrátit. Důchodový systém v Česku už desítky let funguje na takzvaném průběžném principu.
To znamená, že do státního rozpočtu se odvádí vybrané pojistné (dříve to byly přímo daně) a poté se obratem ze státního rozpočtu hradí všechny důchody. Jde o mandatorní výdaj státu, což znamená, že důchody jsou a budou vyplaceny i tehdy, když se na pojistném vybere méně peněz.
Foto: ANNA BOHÁČOVÁ/MAFRA/Profimedia
