Manželské sdílení výdělků pro důchod: Jak má fungovat chystaná novinka

Součástí návrhu důchodové reformy je možnost dobrovolného sdílení výdělků, které se zohledňují při výpočtu starobního důchodu. Sdílení má být od roku 2027 dostupné pro manžele i registrované partnery a může pomoci zvýšit důchod tomu v páru, kdo má v práci nižší výdělky. V článku jsme popsali, jak má nový mechanismus fungovat.

Výši starobního důchodu ovlivňuje délka doby důchodového pojištění a také výše výdělků. Čím jsou doby pojištění delší a výdělky vyšší, tím vyšší je i výsledný důchod. V druhém případě ovšem nejde o přímou úměru, protože výdělky nad určitou redukční hranici se již do důchodu nepočítají.

V rodinách běžně nastává situace, kdy se jeden z manželů nebo partnerů více věnuje péči o potomky a nemá tolik prostoru pro budování kariéry. Výsledkem je pak to, že jeden z nich, zpravidla to bývá žena, dosahuje během života nižších výdělků a ve výsledku má pak nižší důchod.

Období péče o dítě má být v budoucnu řešeno pomocí fiktivního průměrného výdělku, který se bude pro potřeby důchodu počítat tomu rodiči, který je s dítětem doma. (Více jsme o tom psali v tomto článku.) K tomu navíc bude možné využít i nový dobrovolný mechanismus manželského sdílení výdělků, který bude určen pro ostatní doby trvání manželství.

Sdílení vyměřovacích základů

Jde o takzvané sdílení vyměřovacího základu (vyměřovací základ při výpočtu důchodu reprezentuje výdělky). Toto sdílení bude dostupné pro manžele i registrované partnery. Případně pro partnery, pokud projde právě projednávaná legislativa pro stejnopohlavní páry, která má registrované partnerství nahradit. Zjednodušeně má jít o možnost, kdy se manželé nebo partneři dohodnou, že se jejich vyměřovací základy (výdělky) budou pro potřeby důchodu sdílet. Podstatné je, že toto sdílení bude dobrovolné.

Upozornění: Dále v textu se hovoří o manželech a partnerech. Tím jsou myšleni lidé v manželství nebo registrovaném partnerství a pravidla pro oba tyto stavy jsou totožná. Sdílení nebude možné pro nesezdané či neregistrované páry.

Jak má vše fungovat? V době, kdy oba manželé pracují, se jejich důchodové vyměřovací základy sečtou a rovnoměrně rozdělí na stejnou polovinu. Takže pokud například muž za rok vydělá 400 000 korun a žena 200 000 korun, bude se na ně při výpočtu důchodu pohlížet tak, jako by oba v daném roce vydělali 300 000 korun.

Pravidla pro dohodu

Sdílení nevznikne automaticky a manželé nebo partneři ho budou muset odsouhlasit. Sdílení pak může trvat po dobu celého manželství nebo jen jeho určitou část, a vždy přestane platit při ukončení svazku, tedy při rozvodu nebo ukončení partnerství. Pravidla pro dohodu na sdílení jsou následující:

1. Pro uzavření dohody o sdílení bude nutný souhlas obou manželů nebo partnerů.
2. Dohoda se musí uzavřít v době trvání manželství či partnerství, nebude to možné zpětně po jeho skončení. Je možné ji aplikovat na celou délku manželství i zpětně k jeho začátku, případně na jeho část.
3. Pro ukončení dohody stačí „výpověď“ jednoho manžela nebo partnera, případně se na tom mohou oba dohodnout. Podstatné je, že toto ukončení nebude mít zpětnou účinnost, takže doby, které již byly sdíleny, zůstanou. Ukončení platí vždy od data ukončení do budoucna a nelze ho zpětně anulovat.
4. Sdílení je možné pro každé manželství nebo partnerství samostatně. Osoba například může mít za sebou tři manželství a v každém může existovat samostatné sdílení pro dané období.

Podstatné je, že sdílení má automaticky skončit v okamžiku, kdy jeden v páru požádá o starobní důchod. A nelze ho aplikovat na důchody, které již byly přiznány. To znamená, že novinku budou moci využít pouze manželé nebo partneři, kteří ještě nepobírají starobní důchod. Nejpozději bude možné o sdílení (i zpětné sdílení po dobu trvání manželství) požádat před podáním žádosti o důchod.

Sdílení bude možné jen pro řádné a předčasné starobní důchody, případně bude mít vliv na vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, které se ze starobních důchodů počítají. Sdílení se však nebude týkat invalidních důchodů, transformovaných důchodů nebo běžných pozůstalostních důchodů. Sdílení se tak nedotkne například vdovského důchodu po muži, který zemřel ve 40 letech a nepobíral tedy starobní důchod.

Určitá omezení pro sdílení

Sdílení vyměřovacích základů bude mít určitá omezení a v některých situacích bude docházet k jeho přerušení:

• Sdílení se má týkat jen výdělků v Česku. Pokud tedy jeden z manželů nebo partnerů pracuje nebo pracoval v zahraničí, pro dané období se sdílení nebude aplikovat.
• Pokud jeden z manželů nebo partnerů začne pobírat invalidní důchod, sdílení se dočasně přerušuje.
• Sdílení je možné pouze pro situace, kdy oba manželé nebo partneři pracují s účastí na důchodovém pojištění, mají tedy evidované doby pojištění i vyměřovací základy. Pokud jeden pracuje a druhý nikoliv, sdílení pro dané období není možné. Není tedy například možné, aby jeden z manželů pracoval a druhý byl na úřadu práce nebo pracoval třeba na dohodu za 3000 korun měsíčně.
• Sdílení se aktivuje vždy až od začátku následujícího kalendářního roku. Pokud se tedy například muž a žena vezmou v roce 2028 a současně sepíšou dohodu o sdílení, začne faktické sdílení od 1. ledna 2029.
• Fiktivní vyměřovací základ ve výši průměru, na který budou mít nárok rodiče pečující o děti, se do sdílení počítat nebude.

Sdílení pochopitelně automaticky skončí také rozvodem manželství nebo již zmíněným vypovězením dohody. V obou případech platí, že sdílení doběhne až do konce aktuálního kalendářního roku. Sdílení také logicky končí smrtí jednoho v páru.

Jak to ovlivní výši důchodu

Sdílení vyměřovacích základů bude mít vždy různé finanční dopady, záležet bude hlavně na rozdílech ve výdělcích. Pokud například jeden z manželů bude mít výrazně vyšší výdělky, pak v jeho případě dojde k většímu poklesu důchodu – a současně k většímu navýšení důchodu toho druhého s nižšími výdělky.

Podle propočtů, které obsahuje důvodová zpráva k návrhu důchodové reformy se zvyšování a současné snižování důchodů bude zpravidla pohybovat v řádech stovek korun. Podívejme se na jeden příklad z této zprávy:

Pan Jaroslav a paní Jana jsou stejně staří a uzavřeli manželství ve 24 letech. Oba celý život od svých 20 let pracovali a ve stejném roce půjdou také do důchodu. Jaroslav měl celý život o něco vyšší výdělky, takže bez sdílení by mu při žádosti o důchod vycházel celoživotní vyměřovací základ ve výši 38 881 Kč. Janě by pak vycházel vyměřovací základ ve výši 28 933 Kč. Pokud by po celou dobu manželství své základy sdíleli, u muže by se vyměřovací základ snížil na 35 013 Kč a jeho důchod pak o 664 Kč. U ženy by se vyměřovací základ zvýšil na 33 397 Kč a důchod pak o 766 Kč.

Příklad ukazuje, že když jsou manželé celý život spolu, oba mají výdělky nevybočující z pásma těch průměrných či mediánových a zároveň má jeden z nich výdělky zhruba o třetinu nižší, může sdílení vyměřovacích základů udělat rozdíly při výpočtu důchodů pohybující se někde mezi 500 a 1 000 korunami. Jak už ale bylo uvedeno, situace budou velmi individuální. Rozhodně nelze počítat s tím, že by rozdíly zvyšovaly či snižovaly důchody v řádech vyšších tisíců korun.

Kdy vše začne platit

V současné době jde o návrh, který je součástí velké důchodové reformy. Schvalování reformy by mělo probíhat v průběhu roku 2024, nyní se čeká na projednání vládou. Pak návrh zamíří do Poslanecké sněmovny, Senátu a nakonec k podpisu prezidenta. Zda a v jaké podobě bude sdílení vyměřovacích základů schváleno, není v tuto chvíli jisté, bude to záležet i na dalších jednáních mezi vládou a opozicí.

Současný návrh počítá s tím, že tato novinka by měla začít platit od ledna 2027. To znamená, že bude dostupná pro všechny lidi v manželství a partnerství, kteří nebudou mít do konce roku 2026 přiznaný starobní důchod.

Foto: Adobe Stock