Dělení mezi rodiče, smrt důchodce a nárok cizinců: Časté nejasnosti kolem výchovného

Část současných i budoucích důchodců má stále nejasnosti v pravidlech a nárocích na výchovné, zvláště pokud jde o prokazování výchovy dětí nebo nároky pro cizince. Dotazy se také týkají případných sporů o to, který z rodičů nakonec výchovné získá.

Od začátku roku 2023 se začalo k důchodu vyplácet výchovné, a to 500 korun za každé vychované dítě. Většině současných důchodkyň se důchod o výchovné navýší automaticky, těm s transformovanými důchody pak výchovné za leden dorazí jako speciální doplatek. A část současných důchodců i ti, kteří požádají o důchod nyní, musí o výchovné požádat. Detailně jsme o tom psali v tomto článku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v současné době zaznamenává i zvýšené množství dotazů týkajících se výchovného. Jde zejména o méně typické životní situace nebo třeba nejasnosti v tom, který z rodičů má na výchovné nárok. Ministerstvo proto připravilo odpovědi na nejčastější otázky.

1. Nárok lidí ze zahraničí

Výchovné mohou získat i lidé z jiných zemí, například ze Slovenska, kteří v Česku pracovali. Platí to v případě, že je jim přiznaný český starobní důchod, a naopak nerozhoduje skutečnost, jestli bylo dítě vychováno v Česku.

„Platí zde stejná pravidla jako pro české občany, tedy bonus za výchovu každého dítěte ve výši 500 korun měsíčně. V případě, že je přiznán pouze dílčí starobní důchod (tzn. cizinec odpracoval v ČR jen část kariéry), snižuje se výše výchovného ve stejném poměru jako ostatní složky důchodu. Výchovné je totiž nedílnou součástí procentní výměry starobního důchodu,“ vysvětlilo ministerstvo. Pokud tedy někdo v České republice odpracoval polovinu celkové doby pojištění, získá výchovné 250 korun za každé dítě.

2. Dělení, úmrtí a převod výchovného

Výchovné za jedno dítě není možné rozdělit mezi dvě osoby, tedy například mezi dva rodiče (manžele), a to přesto, že se o něj starali oba. „Výchovné za výchovu konkrétního dítěte lze přiznat pouze osobě, která výchovu tohoto dítěte zajišťovala v největším rozsahu,“ konstatoval resort práce a sociálních věcí. (Rozdělení je možné například u dvou dětí, musí být ale splněna podmínka, že každý rodič vychovával déle vždy jedno dítě.)

Neexistuje ani možnost převést výchovné na někoho jiného, například manžela či manželku. A to ani v případě úmrtí. Ministerstvo uvedlo, že pokud například dítě vychovávala déle matka, ale ta následně zemřela, není možné převést výchovné na otce.

Je nicméně otázkou, nakolik je tato skutečnost dokazatelná v případě, že si otec o výchovné, které mu správně nenáleží, opravdu požádá. Výchova se totiž při žádosti prokazuje čestným prohlášením a rodným listem dítěte či jiným dokladem o vztahu rodiče k dítěti. Ministerstvo k tomu uvádí následující: „V případě nepravdivého čestného prohlášení nebo zamlčení podstatných skutečností se dopustíte přestupku a současně ponesete odpovědnost za přeplatek na dávce, případně i za trestný čin podvodu.“

3. Spory rodičů a dalších lidí

Není vyloučeno, že mezi rodiči mohou vznikat spory o to, komu výchovné za jedno či více dětí náleží. Typické to bude hlavně u rozvedených rodin. Stejně tak mohou vznikat spory o nárok výchovného pro lidi, kteří o dítě pečovali déle než rodiče, což mohou být například osvojitelé či pěstouni.

Všechny spory bude řešit Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve speciálním správním řízení. „Využije k tomu všechny důkazní prostředky, které jí správní řád nabízí, např. listiny nebo výslechy svědků. Jde o krajní řešení, proto je lepší, když jeho použití nebude nutné, tedy když se pečující osoby na rozsahu výchovy dohodnou. Rozhodnutí OSSZ je přezkoumatelné po správní i soudní linii,“ popsalo ministerstvo.

Nastat může i situace, kdy stát automaticky od ledna 2023 přiznal výchovu matce (stávající důchodkyni), protože předpokládal, že se o dítě starala nejdéle. Následně může o výchovné požádat otec, který měl dítě po rozvodu ve své péči a vychovával ho déle. Pokud to v řízení prokáže, ČSSZ následně matce výchovné odebere a přizná ho otci.

TIP: Pokud se vás spor o výchovné týká, může vás zajímat článek, ve kterém jsme se této problematice věnovali podrobněji.

4. Žádosti o výchovné a omezení

Důležité je, že žádosti o výchovné mají svá časová omezení. V případě stávajících důchodců, kteří nezískají výchovné automaticky (například otcové), platí, že o výchovné je nutné požádat nejpozději do konce roku 2024. V případě, že o něj nepožádají, nárok na výchovné zanikne. K dispozici jsou dva typy formuláře pro podání žádosti – pro výchovné týkající se vlastního dítěte a pro výchovné za nevlastní dítě.

Ministerstvo zároveň upozornilo, že budoucí důchodci, kteří požádají o důchod v roce 2023 a později, musí o výchovné žádat přímo v rámci celé žádosti o důchod. Nelze tak učinit dodatečně a zpětně. „Mějte na paměti, že pokud si na výchovu některého dítěte vzpomenete až později, plátce důchodu vám již nebude moci výchovné za toto dítě přiznat, neboť mu to zákon neumožňuje,“ upozornil úřad.

5. Vznik nároku na výchovné

Na výchovné k důchodu má nárok ten, kdo splní podmínky pro uznání výchovy. Aby se výchova počítala, je nutné splnit jednu z následujících podmínek:

• Žena nebo muž musí o dítě pečovat alespoň 10 let před dosažením jeho zletilosti.
• Pokud se žena nebo muž ujme péče o dítě po dosažení 8 let věku, musí pečovat alespoň 5 let a nesmí péči přerušit až do jeho zletilosti.
• Pokud dítě zemře po dosažení věku 5 let a žena nebo muž o něj pečuje od narození do jeho smrti.

V případě, že podmínku splní více lidí, například otec i matka, má nárok na výchovné ten, kdo o dítě pečoval delší dobu.

V případě výchovného nemusí jít pouze o vlastní dítě, ale počítá se také výchova nevlastních dětí, tedy dětí osvojených nebo převzatých do péče nahrazující péči rodičů. Nárok na výchovné může i zaniknout, a to v případě, že se pečující osoba dopustila na dítěti trestného činu, ať už jako pachatel, nebo spolupachatel.

Foto: Adobe Stock