Část seniorů zůstává bez starobního důchodu: ČSSZ za rok zamítla přes 7000 žádostí

Tisíce seniorů každý rok nedosáhnou na starobní důchod, nejčastěji proto, že jim chybí minimální doba důchodového pojištění. V loňském roce Česká správa sociálního zabezpečení zamítla celkem 7454 žádostí. Meziročně se tento počet zvýšil.

I nadále přibývají v Česku noví senioři, kteří požádají o starobní důchod, ale žádost je jim zamítnuta, protože nesplnili všechny podmínky. Tedy nejen dosažení důchodového věku (případně věku pro získání předčasného důchodu), ale také minimální dobu důchodového pojištění.

V současné době je nutné získat alespoň 35 let důchodového pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob. Výjimkou je možnost počkat 5 let po dosažení důchodového věku, pak se podmínka sníží na 20 let důchodového pojištění, případně 15 let bez náhradních dob. Navýšení o 5 let se vždy počítá od důchodového věku muže, snížení věku za děti u žen nehraje roli.

Každá dvanáctá žádost

V roce 2021 o starobní důchod požádalo celkem 92 510 lidí, z toho ale 7 454 žádostí bylo zamítnuto. Ukazují to aktuální čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má portál České důchody k dispozici.

Z tohoto počtu bylo celkem 4 826 zamítnutých žádostí týkajících se pouze tuzemských důchodů, další 2 628 mělo mezinárodní prvek. Mohlo jít tedy o lidi pracující část života v zahraničí nebo cizince, kteří delší dobu žijí v Česku.

„Nejčastějším důvodem zamítnutí je nezískání potřebné doby pojištění. Některé žádosti jsou zamítány také z důvodu nedosažení potřebného věku pro přiznání tohoto důchodu, zde jde však o méně případů,“ uvedla pro České důchody mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.

Ve srovnání s rokem 2020 jde o nárůst zamítnutí, přestože počet žádostí byl nižší. Celkem šlo o 8,05 % všech žádostí, což představuje přibližně každou 12. žádost. V předchozích dvou letech byl poměr nižší než 7 %.

Přísná podmínka

Problémem se už delší dobu zabývá kancelář ombudsmana. Upozorňuje na to, že podmínka důchodového pojištění je velmi přísná a v budoucnu počet lidí bez nároku na starobní důchod poroste.

Část lidí má také nepřesné nebo zkreslené představy o tom, co důchod opravdu ovlivňuje. Například už neplatí, že se penze počítá pouze z výdělků získaných 10 let před odchodem do důchodu, někteří na to ale spoléhají. „Lidé si také myslí, že kratší dobu pojištění doženou vysokými výdělky, a mají nesprávný předpoklad platný ještě před 10 lety, že stačí 25 let, což z hlediska tehdejší úpravy byla i tak dlouhá doba,“ říká v ombudsmanském podcastu Pavel Matějíček, právník z kanceláře ombudsmana.

V současné době patří Česko k zemím s nejpřísnější podmínkou týkající se doby důchodového pojištění. Konstatovala to také analytická zpráva organizace OECD, kterou si objednala už předchozí vláda Andreje Babiše a která komplexně hodnotila český důchodový systém.

Vláda Petra Fialy plánuje snížit minimální dobu pojištění pro získání starobního důchodu na 25 let, což už platilo v minulosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí již návrh na snížení doby pojištění předložilo, ale vláda tuto problematiku neschválila a prozatím odložila. Podle posledních informací by návrh na snížení měl být součástí plánované důchodové reformy, která bude představena v druhé polovině roku 2023.

Foto: Adobe Stock (hlavní), České důchody (tabulka)