Chystá se solidární důchod pro lidi s nízkými příjmy. Posuzovat se má objektivní překážka

Lidé s nízkým platem, kteří si nemohou spořit na důchod, by měli mít nárok na solidární zaručený důchod. Jeho nárok ale zřejmě bude stát posuzovat, aby ho nezískali lidé, kteří nepracují nebo málo vydělávají z vlastního rozhodnutí. S prvními detaily přišel ministr financí Zbyněk Stanjura.

Součástí důchodové reformy, kterou připravuje vláda Petra Fialy, by mělo být výrazné zvýšení minimálního (solidárního) důchodu, který by zajistil důstojný život ve stáří. Hovoří o tom i programové prohlášení vlády, konkrétně v části o změnách důchodového systému: „Připravíme návrh důchodové reformy, který se bude skládat ze dvou hlavních složek a třetí, dobrovolné, základní složka se zvýší a bude reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří a finanční možnosti státu.“

Ministr financí Zbyněk Stanjura nyní poprvé přiblížil, jak by tento solidární důchod mohl vypadat a koho by se týkal. „Určitě jsme pro rozdělení nějakého minimálního nebo zaručeného důchodu,“ řekl Stanjura v rozhovoru pro Deník N a doplnil, že by mělo jít o zaručený důchod pro lidi s nízkými příjmy, kteří nebudou mít dostatek peněz na to, aby si na stáří spořili.

„Těm pomůže solidarita. To je minimální zaručený důchod a role společnosti. Tam ale musíme rozlišovat, kdo je nízkopříjmový z vlastního rozhodnutí a kdo proto, že měl objektivní překážku, protože se na to nemohl lépe připravit. To si myslím, že jsme schopni rozlišit. Těm druhým musíme pomoci. U těch prvních je to diskutabilní,“ upřesnil ministr v rozhovoru.

Bez práce nebude nárok

Podle něj tedy na takový důchod nebude mít nárok každý automaticky, ale pouze lidé, kteří pracují, a přesto mají nízké výdělky. Právě to by měl být základní ukazatel, podle kterého by mohl stát rozhodovat o nároku na minimální zaručený důchod. „Můžete pracovat, nepracujete. Anebo nemůžete pracovat. To je přece úplně jiná kategorie. Musíme se postarat hlavně o ty druhé,“ dodal Zbyněk Stanjura. Kdo tedy nebude pracovat z vlastního rozhodnutí, nárok na minimální důchod nezíská.

Pro získání tohoto důchodu bude zřejmě i nadále platit podmínka minimálního počtu odpracovaných let (tedy doby důchodového pojištění), která je nyní stanovena na 35 let, případně 30 let bez započítání náhradních dob. Současná vláda chce nyní tuto hranici snížit na 25 let a návrh na tuto změnu je již v připomínkovém řízení.

Částka se bude zvyšovat

Současný minimální důchod je stanoven na 4 670 korun a skládá se ze základní výměry ve výši 3 900 korun a nejnižší možné procentní výměry, která je podle zákona stanovena na 770 korun. Tento důchod získá každý starobní důchodce, který splní podmínku minimální doby důchodového pojištění.

Jak by se tato částka měla zvýšit, zatím není jasné a programové prohlášení vlády o tom konkrétně nehovoří. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ale v rozhovoru pro České důchody naznačil, že by mělo jít o určitou procentní částku odvozenou od průměrné mzdy a ta by se měla pravidelně zvyšovat s tím, jak mzdy v Česku porostou.

„Základní garantovaná složka by měla reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří i finanční možnosti státu. Hovořili jsme již o zmíněných 10 500 korunách, ale je možné, že při reflexi posledního vývoje cen bude muset být o něco vyšší,“ uvedl Jurečka během ledna a už tehdy naznačil, že vysoká inflace zřejmě tuto částku výrazně navýší.

V současné době inflace dosahuje úrovně 14,2 % a ekonomové říkají, že během roku ještě poroste. Vzhledem k tomu, že do konce roku proběhnou dvě mimořádné valorizace důchodů, lze očekávat, že výše minimálního důchodu překoná hranici 12 tisíc. Na detaily si ale budeme muset počkat, ministr Jurečka chce hlavní návrhy na změny důchodů předložit na konci roku 2023.

Foto: Adobe Stock