Vývoj důchodového systému je příznivější, nakrátko může být i vyrovnaný

Pokles reálných mezd v letech 2022 až 2023 zpomalí valorizace důchodů v následujících pěti letech. To bude mít dočasně pozitivní dopad na hospodaření důchodového systému, který by se nakrátko mohl přiblížit i vyrovnané bilanci. Obecně je navíc predikce vývoje deficitu systému v budoucnu lepší, než se očekávalo.

Vývoj hospodaření důchodového systému v posledních pěti letech je horší, než se očekávalo. Ale tento trend by se měl v následujícím období obrátit. Vyplývá to z nového vydání zprávy o stavu důchodového systému, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Předchozí vydání zprávy z roku 2019 naznačovalo, že saldo důchodového systému, tedy rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji, by v 50. letech mohlo dosáhnout až 5 % HDP. V aktuálním vydání ministerstvo i s ohledem na poslední ekonomický a legislativní vývoj odhady zlepšilo a celkový deficit systému by se měl pohybovat pod 3 % HDP.

V současné době se deficit důchodového účtu pohybuje na úrovni 1 % HDP, ke zhoršení bilance došlo zejména v důsledku pandemie COVID-19 a následně kvůli velmi vysoké inflaci. V souvislosti s inflací byly provedeny tři mimořádné valorizace, které skokově zvýšily výdaje na důchody. Někteří lidé také využili tyto valorizace a požádali o předčasný důchod.

Krátké zlepšení salda

V nejbližších letech se situace začne zlepšovat, a to díky očekávanému zlepšení ekonomiky a také v důsledku toho, že v letech 2022 až 2023 došlo k výraznému poklesu reálných mezd. Výsledkem bude, že řádné lednové valorizace důchodů v následujících pěti letech budou nízké, protože budou zohledňovat pouze inflaci. Růst reálných mezd se bude do valorizací započítávat až poté, co bude „odmazán“ předchozí pokles, což se očekává nejdříve v roce 2030.

„V nejbližších letech dojde k rychlému zlepšování bilance, a to především vlivem nižší valorizace důchodů pouze o růst cen (do vyrovnání propadu reálných mezd v letech 2022 a 2023), nicméně po roce 2030 (po ukončení zvyšování důchodového věku) se bilance začne opět zhoršovat a svého dna dosáhne těsně před rokem 2060 na úrovni 2,9 % HDP (což v hodnotách současného HDP představuje částku cca 222 mld. Kč),“ konstatuje ministerská zpráva. Dále uvádí, že v horizontu projekce, tedy do roku 2070, bude záporné saldo důchodového účtu zhruba na úrovni 2,1 % HDP.

Rozdíl je vidět zejména ve srovnání s předchozí zprávou z roku 2019, kdy se očekával horší vývoj bilance. Až zhruba do roku 2028 měl být systém v plusu, ale poté měl začít rychlý a významný propad a celkově by byl systém v mnohem větším deficitu, než naznačuje nová predikce. Srovnání dobře vizualizuje graf – zelená linka ukazuje predikci z roku 2019, modrá pak aktuální predikci z letošního roku.

Lze tedy říct, že v důsledku vysoké inflace a propadu reálných mezd se zlepšila očekávaná bilance důchodového systému v dalších desetiletích. Významný pozitivní dopad měly i úsporné změny, ke kterým přistoupila vláda v roce 2023. Konkrétně šlo o jednorázové snížení červnové mimořádné valorizace a zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. „Ve srovnání s předchozí Zprávou budou (s výjimkou let 2020 a 2023–2024) výdaje na důchody v poměru k HDP nižší, a to mimo jiné vlivem opatření přijatých v roce 2023,“ stojí ve zprávě.

Loni rekordní schodek

V roce 2023 dosáhl důchodový účet rekordního schodku, za celý rok se vyšplhal na 72,79 miliard korun. Celkem se na pojištění vybralo 619,53 miliard korun a výdaje na důchody činily 692,33 miliard korun. Doposud byl rekordní rok 2013, kdy byl systém v minusu 55,1 miliard korun.

Vývoj v letošním roce je zatím přibližně srovnatelný s rokem 2023. Za prvních pět měsíců roku 2024 vybral stát na pojistném 271,34 miliard korun, výdaje na důchody činily 301,27 miliard korun. Jde tedy o minus 29,92    miliard korun.

V současné době probíhá v Poslanecké sněmovně jednání o důchodové reformě, kterou připravila vláda. Součástí návrhu jsou i dvě významná úsporná opatření – zvyšování důchodového věku nad 65 let a zpomalení růstu budoucích důchodů. Pokud budou obě tyto změny schváleny, měly by zlepšit bilanci důchodového systému o více než 2 % HDP. Cílem je, aby deficit zůstával i nadále pod úrovní 1 % HDP, jako je to nyní.

Foto: Adobe Stock