Vyšší důchod, větší valorizace. Proč se důchody nezvyšují všem stejně?

Důchodci dostali v lednu přidáno 839 korun, říkají nadšeně politici. Ďábel je ale ukrytý v detailu, konkrétně „v průměru“. Více než milion seniorů totiž na tuto valorizaci nedosáhne, protože mají podprůměrné důchody, a oprávněně se ptají: proč nemůže být valorizace pro všechny stejná?

Průměrný starobní důchod v roce 2020 činil 14 449 korun a právě od této částky se odvíjela také průměrná valorizace pro rok 2021 – činila 839 korun.

Reálně se ale každému důchod zvýšil jinak. Stále totiž platí, že více se důchody zvyšují těm, kteří už nyní mají důchod vyšší. Například senioři s důchodem 20 000 korun dostali valorizaci 1233 korun, a senioři pobírající 10 000 korun dostali navíc „jen“ 523 korun.

Přes milion seniorů pod průměrem

Reálně je v Česku více než milion seniorů, kteří mají pravidelně valorizaci důchodu nižší, než politici při zobecňování říkají. A ti právem mohou vnímat situaci jako nespravedlivou, zvláště když politici průměrnou valorizací často argumentují. Například prezident Miloš Zeman v nedávném rozhovoru pro Blesk právě tímto číslem zdůvodňoval, proč podle něj není potřeba dávat seniorům další mimořádný příspěvek, tedy rouškovné.

„Pro mě je daleko důležitější, aby důchodci měli důstojnou valorizaci. To teď bude asi o 800 korun měsíčně. Vzpomeňte si na nedůstojnou valorizaci, která jeden rok byla 45 korun měsíčně. Tedy jednorázové dávky dokážu pochopit v nějaké kritické situaci, jako je pandemie, ale přál bych si, aby tady bylo důstojné zavedení valorizačního systému. A těch 800 korun měsíčně – pronásobte si to 12 a dostanete daleko vyšší částku než 5 000,“ uvedl prezident Zeman.

Zcela tak opomenul téměř 60 000 seniorů s důchodem nižším než 8 000 korun, jejichž valorizace v roce 2021 činí méně než polovinu zmíněného průměru.

Důvod? Zachování kupní síly

Proč se tedy důchody zvyšují každému jinak? A proč není možné všem přidávat stejnou částku? Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že je nutné, aby si díky valorizaci důchodci zachovávali stále stejnou životní úroveň, tedy aby si mohli koupit stále stejné množství věcí.

„Cílem valorizace důchodů je zachování jejich kupní síly. To znamená dosáhnout stavu, kdy si jednotlivý důchodce může i přes zvýšení cen pořídit za svůj důchod stejné množství zboží a služeb, a proto je základním ekonomickým ukazatelem, od kterého se zvýšení důchodů odvíjí, právě růst cen. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze tak, že se jednotlivé důchody zvýší tak, aby jejich reálná hodnota, tedy hodnota po očištění o růst cen, zůstala přinejmenším stejná,“ uvedl resort ministryně Jany Maláčové pro České důchody.

Mechanismus valorizace funguje tak, že se vždy zohledňuje růst cen zboží a služeb a také růst reálných mezd. Zjednodušeně řečeno, čím více se zdražuje a čím vyšší mají platy pracující lidé, tím vyšší je valorizace. A například loni byl podle těchto pravidel vypočítán růst valorizace o 7,1 %. Právě o tolik se každému zvýšila jeho procentní výměra důchodu, která se odvíjí vždy od bývalého platu důchodců. A platí, že ti, kdo měli vyšší platy, mají vyšší důchody a tedy i valorizaci.

Přidat všem stejně není možné

Ministerstvo se obává, že kdyby všem přidalo stejnou částku, bylo by to nespravedlivé. „Při zvýšení všech důchodů o stejnou částku se zvyšuje riziko, že cíle zachování kupní síly jednotlivého důchodu nebude, zejména u příjemců vyšších důchodů (například osaměle žijících vdov, které pobírají kromě starobního i vdovský důchod), dosaženo a příjemci některých důchodů budou nuceni svou spotřebu omezovat,“ uvádí ministerstvo.

Poměrně kostrbaté vyjádření lze chápat tak, že například vdova s vyšším důchodem by po valorizaci neměla dostatek peněz, aby si po zdražení mohla koupit stejné množství jídla nebo služeb, na které je zvyklá. Fixní valorizace důchodu by zkrátka nepokryla zdražování věcí, které běžně kupuje. A její životní úroveň by tak v očích ministerstva poklesla. Cílem tedy je, aby se všichni důchodci měli stejně, nikoliv aby si někteří pohoršili a jiní polepšili.

Už v roce 2010 navíc Ústavní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že důchody musí respektovat princip zásluhovosti, a to jak při jejich výpočtu, tak při valorizaci. A pokud by některá vláda přišla se striktně rovnostářkou valorizací, dá se předpokládat, že to některý politik nebo senior napadne u soudu, a ten tuto změnu stejně zruší. Je proto nepravděpodobné, že to bude v dohledné době někdo riskovat a zkoušet změnit.