Ústavní soud už začal řešit stížnost na důchodovou reformu a stanovil zpravodaje
Poslanci hnutí ANO podali minulý týden ústavní stížnost na důchodovou reformu a požadují její kompletní zrušení. Ústavní soud se již podáním začal formálně zabývat, přidělil mu jednací číslo a stanovil, že o případu bude rozhodovat plénum.

Stížnost na Ústavní soud podala 21. března osobně Alena Schillerová, která zastupuje celou skupinu 71 poslanců ANO.
„Naším cílem je úplné zrušení zákona a návrat do původního stavu, případně navrhujeme zrušit alespoň zvyšování věku odchodu do důchodu nad 67 let a zásah do předčasných důchodů, protože při jejich prosazení vláda nenaplnila požadavky mezinárodních smluv,“ uvedla Schillerová v této souvislosti.
Ústavní soud nyní formálně podání zpracoval a začal ho již řešit. Podání získalo spisovou značku Pl. ÚS 11/25 a soudcem zpravodajem se stal Jiří Přibáň, který byl do funkce jmenován v roce 2024. O stížnosti bude rozhodovat celé soudní plénum, tedy všichni ústavní soudci.
Průběh schvalování a důchodový věk
Stížnost má dvě právní roviny. Nejprve napadá průběh schvalování zákona, přičemž argumentuje porušováním jednacího řádu Poslanecké sněmovny a omezováním práv opozičních poslanců. Proto žádá úplné zrušení zákona a vrácení důchodů do původní podoby.
Druhá část stížnosti pak napadá dvě konkrétní změny z reformy – zvyšování důchodového věku nad 65 let a také zvýhodnění pracovníků v náročných profesích.
Poslanci ve stížnosti argumentují, že vyřazení 3. kategorie a ponechání pouze 4. kategorie rizikových profesí je v rozporu s ústavou i mezinárodními smlouvami. Pozměňovací návrh, který předložili poslanci Jan Jakob a Marek Benda navíc nebyl dostatečně odůvodněn a byl podán na poslední chvíli, takže na něj opoziční poslanci nemohli adekvátně reagovat. Pokud nebude zrušena celá reforma, požaduje stížnost alespoň zrušení této změny.

Rozhodování může trvat dlouho
Délku rozhodování o stížnosti nelze v tuto chvíli předvídat. V průměru Ústavní soud o stížnosti v plénu rozhoduje 9 až 10 měsíců, z tohoto údaje ale nelze přesně vycházet. Část případů je totiž zamítnuta z formálních důvodů nebo pro neoprávněnost, a tyto krátké případy průměrnou hodnotu snižují. Například tento týden bylo jedno podání „pro neoprávněnost navrhovatele“ zamítnuto už po 16 dnech.
Například na rozhodnutí o stížnosti na snížení mimořádné valorizace důchodů se čekalo 8 měsíců a 3 týdny. Naopak o ústavní stížnosti, která napadala konec státních příspěvků u penzijního spoření pro starobní důchodce, bylo rozhodnuto za 6 měsíců a 3 týdny, přestože stížnost byla podána později než ta předchozí, která napadá změny předčasných důchodů a valorizací. O této stížnosti už soud rozhoduje 17 měsíců.
Předseda soudu Josef Baxa opakovaně zmínil, že o plenárních případech, kdy o stížnosti rozhodují všichni soudci, má být rozhodováno do jednoho roku od podání.
Obsah celé ústavní stížnosti analyzuje ve svém podrobném článku šéfredaktor portálu České důchody David Budai. Mimo jiné v něm píše: „Bohužel tentokrát jsem zklamaný. Mám pocit, že hlavní argumentace stojí především na slovíčkaření a hledání situací, kdy nebyla zcela přesně dodržena formální pravidla.“ Dále uvádí, že ve stížnosti chybí hlubší právní argumentace, což zvyšuje šanci na zamítnutí.