Ústavní soud zamítl stížnost na zrušení příspěvků u penzijního spoření pro důchodce

Nepravá retroaktivita nezakládá neústavnost, proto je možné odebrat státní příspěvek u penzijního spoření také u smluv, které byly uzavřeny v minulosti. To je závěr Ústavního soudu, který zcela zamítl stížnost poslanců hnutí ANO k této problematice. V pořádku je rovněž to, že stát u nároku na příspěvek rozlišuje mezi důchodci a jinými osobami.

Ústavní soud zamítl stížnost poslanců hnutí ANO, kteří napadali zrušení státních příspěvků u penzijního spoření pro starobní důchodce. Rozhodlo o tom celé plénum soudu, soudcem zpravodajem byl Zdeněk Kühn. Nález nemá žádné disentní stanovisko.

Napadená ustanovení byla do právního řádu zavedena vládou v roce 2023 a měla účinnost od 1. července 2024. Podle této změny nemají u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření nově nárok na výplatu státního příspěvku lidé, kteří mají přiznaný starobní důchod.

Skupina 71 poslanců vedená Alenou Schillerovou požadovala zrušení této části zákona. Jejich stížnost namítala, že odebrání státního příspěvku se týká nejenom nově uzavřených smluv, ale i všech smluv stávajících. Současně zákon mnoha lidem brání systém opustit a dalším to sice umožňuje, ale pod značnými sankcemi.

Nepravá retroaktivita

Ústavní soud je přesvědčen, že tato legislativní změna je v pořádku, protože pouze do budoucna změnila obsah existujících právních vztahů mezi účastníky doplňkového penzijního spoření.

„Napadená ustanovení se nijak nedotkla již vzniklých (každý měsíc vznikajících) nároků na vyplacení státního příspěvku před rokem 2024. Úprava tedy vyvolala účinky tzv. nepravé retroaktivity (retrospektivy), u níž může výjimečně – s ohledem na princip právní jistoty a ochranu důvěry v právo – převážit zájem jednotlivce na dalším trvání staré právní úpravy nad zákonodárcem vyjádřeným veřejným zájmem na její změně. Zákonodárcem vytvořené řešení formou tzv. nepravé retroaktivity však v tomto případě neústavnost nezakládá,“ uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi.

U účastníků spoření, kteří uzavřeli smlouvu před rokem 2024, není dán ústavně relevantní zájem na zachování dosavadní zákonné úpravy. Ústavní soud konstatoval, že lidé starší 60 let mohli produkty penzijního spoření využívat jako alternativu k jiným střednědobým investičním produktům, které ovšem nemají podporu státu. Tento postup se ale stal předmětem veřejné diskuse a kritiky. Celkem 26 % objemu státního příspěvku totiž získávali lidé starší 65 let, což ilustrovalo nefunkčnost třetího pilíře.

Nejde o diskriminaci

„Napadená úprava na tuto kritiku předchozí úpravy reagovala. Jde o výsledek několika let trvající veřejné diskuse, která směřovala k posílení funkce třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli oprávněně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí,“ uvádí Kamila Abbasi.

Podle názoru Ústavního soudu nová právní úprava nijak nezasáhla do vlastnického práva účastníků třetího penzijního pilíře. Nijak se totiž nedotkla již v minulosti vzniklých nároků na státní příspěvek. Zamezila jen vzniku nových nároků do budoucna, a to po uplynutí šesti měsíců od účinnosti nové právní úpravy.

Úprava také neporušila ústavní zákaz diskriminace a neporušuje princip rovnosti. U nároku na státní příspěvek u penzijního spoření je tak možné mít různý přístup pro lidi, kteří již mají přiznaný důchod, a těmi ostatním. Podle Ústavního soudu změna není ani v rozporu s principy směřujícími k ochraně spotřebitele.