Uprchlíci z Ukrajiny mohou vyřešit potíže s financováním důchodů v Česku

Chybějící peníze na důchody by mohli v následujících letech částečně dodat uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku začnou pracovat a zůstanou tu žít. Upozornila na to ekonomka Danuše Nerudová, podle které mohou na důchodovém pojištění ročně odvést 13 miliard korun i víc.

Foto: Adobe Stock
Důchodkyně přemýšlí o reformě. (ilustrační foto)

Český důchodový systém je od roku 2009 (s výjimkou let 2018 a 2019) trvale ve ztrátě. To znamená, že se na pojistném vybírá méně peněz, než se následně vyplácí na důchodech. Například v roce 2020 se na pojistném vybralo 485,4 miliard korun a na důchody putovalo 526 miliard, což je rozdíl 40,6 miliard. Od roku 2009 již důchodový systém „naakumuloval“ celkovou ztrátu přes 347 miliard korun.

Ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozorňuje, že pokud politici tento problém nevyřeší, bude ohledně vyplácení budoucích důchodů panovat nejistota. „Pokud se nic zásadního nezmění, naroste podíl výdajů na starobní důchody v příštích 40 letech ze stávajících 7,7 % HDP na 12,3 % HDP. Čím později se ke změnám v důchodovém systému přistoupí, tím budou bolestivější a dražší,“ uvedla v rozhovoru pro České důchody.

Zatím je situace do značné míry stabilní, napomohla tomu i smutná skutečnost, že v posledních dvou letech klesl i v důsledku pandemie koronaviru počet důchodců o více než 37 tisíc. Už během následujících deseti let se ovšem začne situace zhoršovat, protože do penze zamíří silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti. Navíc aktivních pracujících bude méně, protože v 90. letech se naopak rodilo méně dětí, takže třeba v roce 2050 bude téměř 30 % českých obyvatel v důchodu.

Experti tato fakta a čísla znají už více než 20 let, dokonce již bylo v minulosti ustaveno několik důchodových komisí, které přinesly odborné návrhy, jak důchodový systém změnit. Žádná vláda zatím ale nenašla dostatek odvahy, aby důchodovou reformu prosadila.

Vyšší odvody díky Ukrajincům

Ekonomka a šéfka poslední důchodové komise Danuše Nerudová nyní upozornila, že nepříznivý vývoj důchodového systému by mohl zvrátit momentální příchod uprchlíků z Ukrajiny, kteří utíkají před válkou. Pokud se Česku podaří zapojit je do pracovního procesu a oni trvale zůstanou, začnou odvádět významnou částku na daních i sociálním pojištění. A to by mohlo situaci s důchody stabilizovat.

„V ČR je 350 000 volných pracovních míst. Pokud by Ukrajinci obsadili byť jen půlku, a brali v průměru cca 20 tisíc Kč, tak ročně jen do důchodového systému přispějí asi 13 miliard Kč. Integrace je jedno z řešení naší důchodové reformy. Příležitost, kterou musíme využít,“ uvedla Danuše Nerudová na svém Twitteru. A dodala, že v reálu by to mohlo být i výrazně více, možná až dvojnásobek.

Danuše Nerudová: Se zvyšováním důchodového věku bych byla opatrná

Podobný názor má také Věslav Michalik, starosta, bývalý bankéř a někdejší kandidát hnutí STAN na ministra financí. Podle něj se může státu zhodnotit zejména integrace dětí.

„Přijetí 100 000 dětí s průměrným věkem 10 let znamená zátěž pro fiskální systém cca 5 miliard Kč za rok (přídavek na děti, příspěvek na bydlení, platba za zdravotní pojištění) plus náklady bezplatného vzdělání v ČR. Při zapojení na trh práce prvních přibližně 20 tisíc těchto budoucích pracovníků se jejich příchod ekonomicky vyplatí. V roce 2030 bude schopno vydělávat cca 30 % z nich. Při průměrné mzdě bude jejich fiskální přínos pro důchodový systém ročně přibližně 8 miliard Kč z daně z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení. Reálná částka bude podstatně větší, budou platit DPH a spotřební daň, takže v souhrnu minimálně 10 miliard Kč navíc,“ uvedl Michalik na svém Twitteru.

Do Česka od začátku války dorazilo více než 270 tisíc ukrajinských uprchlíků a vzhledem k tomu, že situace na Ukrajině se zatím nelepší, je pravděpodobné, že se tento počet ještě zvýší.

Počet plátců na důchodce klesá

Podle aktuálních čísel České správy sociálního zabezpečení pobírá nyní starobní důchod celkem 2,37 milionu lidí a invalidní důchod pak 414 tisíc lidí. Na jednoho důchodce nyní vydělává v průměru 2,5 aktivních plátců daní a odvodů, kolem roku 2030 se očekává, že to bude už jen 1,7 plátce. Případná integrace Ukrajinců by tento nepříznivý poměr mohla posunout k hranici dvou plátců.

Přesto je nutné i nadále diskutovat o provedení důchodové reformy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka momentálně pracuje na změnách systému a detaily by měl představit do konce roku 2023. Jaké změny chystá, ukazuje i programové prohlášení vlády.

Foto: Adobe Stock

Více k tématu