Rozšiřování seznamu náročných profesí pro snížení důchodového věku bude zřejmě složitější

Součástí návrhu důchodové reformy je snížení věku odchodu do důchodu pro lidi, kteří pracovali v náročných profesích. Rizikové vlivy by měl stanovit zákon a původně bylo v plánu, že případné rozšiřování seznamu by probíhalo formou vládního nařízení. Následně tato možnost z návrhu vypadla a případné rozšiřování by bylo výrazně složitější. Legislativní rada vlády také upozornila na rozdílný způsob započítávání směn u různých profesí, k opravě této nepřesnosti ale zatím nedošlo.

Lidé, kteří v náročných profesích odpracovali alespoň 2 200 směn, by měli mít nižší důchodový věk. Počítá s tím vládní návrh důchodové reformy, který nyní budou projednávat poslanci. V plánu je, že novinka začne platit už od začátku roku 2025.

V současné době již mají nárok na dřívější důchod zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči. Nově se má tento seznam rozšířit o následující lidi:

• Všichni zaměstnanci, kteří vykonávají rizikovou práci ve 4. kategorii.
• Část zaměstnanců, kteří vykonávají rizikovou práci ve 3. kategorii. Konkrétně má jít o práci, při které jsou přítomné následující škodlivé vlivy (rizika): vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž.

Rozšíření jen změnou zákona

Ministerstvo práce a sociálních věcí původně plánovalo, že rozšiřování seznamu škodlivých vlivů v rámci 3. kategorie bude v budoucnu provádět vláda prostřednictvím nařízení. Návrh původně obsahoval pasáž, že když z analýz vyplyne, že i další pracoviště se škodlivými vlivy ohrožují zdraví, vláda k tomu vydá nařízení a tím se počet profesí rozšíří.

Ve finálním návrhu, který zamířil do Poslanecké sněmovny, je ale tato pasáž zcela vypuštěna. Pokud bude reforma schválena v této podobě, bude muset každé rozšíření seznamu rizikových vlivů probíhat pomocí nové legislativy. Změna by tedy musela projít Parlamentem, což je komplikovanější a zdlouhavější.

Proč k této změně došlo? Důvodem je stanovisko Legislativní rady vlády, která v tom viděla problém. Ministr Michal Šalomoun v dokumentu pro vládu uvedl, že takové nařízení by překračovalo meze dané ústavou. „Právní nárok musí zakládat zákon, nikoli prováděcí/podzákonný právní předpis, na který by zákon o důchodovém pojištění odkazoval,“ stojí ve stanovisku s doporučením, že daná pasáž by se měla odstranit.

Přímá práce, nikoliv celá směna

Legislativní rada vlády dále upozornila na to, že návrh zákona odlišně definuje směnu v náročné profesi u záchranářů nebo podnikových hasičů a u všech ostatních profesí.

Záchranáři a hasiči mají započítávanou směnu definovanou jako celou pracovní směnu, tedy kompletní čas, kdy jsou v práci. Naproti tomu ostatní profese (ty nové ze 3. a 4. kategorie) mají započítávanou směnu definovanou jako přímý výkon rizikové práce (činnosti), nikoliv celou pracovní směnu. Jinými slovy to znamená, že když například kovář nebude přímo opracovávat kovy a bude zrovna dělat nějakou administrativu nebo papírování, pravděpodobně se mu tato doba nebude počítat. Pro snížení důchodového věku tak bude muset reálně odpracovat více celých směn v zaměstnání.

„Rozdíl spočívá v tom, že v prvém případě je započten pouze přímý výkon rizikové práce (což reálně nikdy není celá pracovní doba), zatímco ve druhém případě je započten celý výkon práce (nikoli pouze rizikové činnosti). Pro takto evidentní výjimku z pravidla rovného přístupu k právům nejsou v návrhu uvedeny žádné důvody,“ uvádí ministr Michal Šalomoun ve stanovisku.

Bohužel tato nepřesná formulace v návrhu, který nyní projednávají poslanci, zatím opravena nebyla. Aby byl přístup k započítávání rizikové práce u všech profesí sjednocen, bude nutné, aby sociální výbor nebo některý poslanec předložil pozměňovací návrh.