Z minimálního důchodu nikdo nevyžije. Začal boj o zvýšení na 10 000 korun

Současný minimální starobní důchod činí 4320 korun, což je jen o pár stovek více než životní minimum pro jednotlivce. V budoucnu by mohla tato částka vzrůst až na 10 000 korun, říká to alespoň návrh důchodové reformy představený ministryní Janou Maláčovu. Cesta k tomu je zatím ale velmi daleká.

Zdroj: Pixabay
Senioři v Česku. (ilustrační foto)

Každý starobní důchod se skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Tyto části se sčítají a znamenají toto:

  • Základní výměra je pro všechny stejná a momentálně činí 10 % aktuální průměrné mzdy v Česku. Pro rok 2021 je to 3550 korun.
  • Procentní výměra tvoří zpravidla větší část důchodu a odvíjí se od celoživotních výdělků a také od toho, kolik máte let důchodového pojištění, zjednodušeně odpracovaných let. Procentní výměře škodí hlavně „prázdná“ místa ve vašem pracovním životě, zejména období, kdy stát neví, co jste dělali a vy mu to nijak nedoložíte. Minimální výše procentní výměry činí 770 korun.

Nikdo tedy nemůže mít v současné době přiznán důchod nižší než 4320 korun.

Je to velmi nízká částka, protože životní minimum pro jednotlivce je pro rok 2021 stanoveno na 3860 korun. Bez vedlejších příjmů nebo dávek v hmotné nouzi (například doplatek na bydlení) většina seniorů s takto nízkým důchodem nemá šanci finančně vyžít.

Pod 5000 korun mají tisíce seniorů

Nárok na minimální důchod získává každý, kdo splní všechny hlavní podmínky pro získání důchodu, tedy minimální věk pro odchod do důchodu a 35 odpracovaných let. Podle poslední důchodové ročenky, kterou v roce 2020 vydala Česká správa sociálního zabezpečení, pobírá v současné době starobní důchod nižší než 5000 korun celkem 17 349 lidí seniorů.

Část seniorů zůstane bez důchodu. Ombudsman: Česku hrozí sociální problém

Situace by se mohla v dohledné době změnit, pokud tedy bude existovat vůle politiků. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci loňského roku představila návrh důchodové reformy, jehož součástí je také zvýšení minimálního důchodu na 10 000 korun.

V principu by to fungovalo tak, že by vznikl nový samostatný nultý pilíř důchodového systému, který by tuto částku garantoval všem důchodcům, kteří splní podmínky. K částce by se pak přičítalo takzvané „ocenění práce“, což by byla individuální část důchodu podle předchozích výdělků a počtu odpracovaných let. A k této částce by navíc ženy nebo muži, kteří pečovali o dítě, získali 500 korun za každé dítě.

Změna i pro stávající důchodce

Podstatné je, že tato změna by se měla týkat všech starobních důchodců, včetně těch stávajících. Od první splátky důchodu splatné po datu účinnosti nové úpravy budou proto dosavadní starobní důchody transformovány do režimu nové struktury starobních důchodů (nultého a prvního pilíře), a to tak, že každému důchodci bude náležet starobní důchod alespoň ve výši solidární části (nultého pilíře). Výše zásluhové části (tj. prvního pilíře) se potom stanoví jako kladný rozdíl mezi valorizovanou výší starobního důchodu a výší jeho solidární části platnou v prvním roce účinnosti nové úpravy,“ stojí v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu reformy.

Jinými slovy: pokud mají senioři v současné době důchod nižší než 10 000 korun, automaticky by se jim zvýšil na tuto částku. Seniorům, kteří mají důchod vyšší, by zůstal stejný, pouze by došlo k přepočítání stávající výše podle nových pravidel. Nikdo by tedy neměl na této změně tratit. Naopak, došlo by ke zlepšení finanční situace více než 177 tisíc seniorů, kteří v současné době berou méně než 10 000 korun.

Spočítejte si: Kdy půjdete do důchodu?

O změně se rozhodne už letos

Komplikací je, že tato změna není navrhována samostatně a je součástí širší důchodové reformy, na které mezi politiky nepanuje příliš velká shoda. Například ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v nedávném rozhovoru pro České důchody uvedla, že se schválením reformy příliš nepočítá. „Souhlasím s tím, že důchodovou reformu tahle země potřebuje. Přiznejme si ale, že za 30 let ji prostě nikdo nebyl schopen připravit. Podle mě není moc pravděpodobné, že se ji podaří připravit do konce volebního období,“ řekla ministryně.

Návrh zákona je v současné době v takzvaném meziresortním připomínkovém řízení, které by mělo skončit během ledna, a v únoru bude o reformě jednat vláda. Teprve potom se vše bude schvalovat v Parlamentu. A je jisté, že právě tam se o podobu reformy svede boj, ostatně ukázalo to i schvalování předchozí reformy v roce 2011.

Aby se zvýšila šance, že bude prosazen vyšší minimální důchod, bylo by potřeba „vyjmout“ tuto část z celé reformy a projednat ji samostatně. Podobně, jako je to v případě bonusu za dítě nebo zavedení dřívějšího odchodu do důchodu pro náročné profese. Tyto změny jsou navrhovány samostatně nezávisle na reformě a mohou být schváleny i bez ní.

Dále doporučujeme