Seniorů bez důchodu dál přibývá po tisících. Postoj politiků k přísné době pojištění je vlažný

Jen za rok 2020 bylo zamítnuto více než 6000 žádostí o starobní důchod a situace se v nejbližší době zřejmě nezmění. Snížení povinné doby důchodového pojištění z přísných 35 let politické strany spíše nepodporují. Lze ale uvažovat o méně přísné podmínce za cenu nižšího důchodu.

Pro přiznání starobního důchodu je v současné době nutné nejen dosáhnout důchodového věku, ale také získat minimálně 35 let důchodového pojištění (případně 30 let bez započtení náhradních dob). Tato podmínka platí pro řádný i předčasný důchod a nemá žádné výjimky.

Důsledkem tohoto přísného pravidla, které nemá obdoby v celé Evropě, je přibývající počet nových seniorů, kteří ve stáří zůstávají úplně bez důchodu. Jen loni bylo zamítnuto celkem 6410 žádostí o důchod, což je přibližně každá 15. žádost. V roce 2019 to bylo dokonce 7482 zamítnutí.

Na přísnost pravidla ve své výroční zprávě upozornil například ombudsman Stanislav Křeček, který už delší dobu volá po zmínění podmínek nároku na důchod. „Apelovali jsme na vládu a politickou reprezentaci, aby se zabývaly postupným prodloužením doby důchodového pojištění až na mimořádně přísných 35 let. Povede to k nárůstu počtu seniorů, kterým nevznikne nárok na starobní důchod,“ uvedl úřad ochránce práv ve výroční zprávě za rok 2020.

Zda jeho slova budou v dohledné době vyslyšena, není vůbec jisté. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice ve své důchodové reformě navrhuje snížení limitu na 25 let, podporu k tomuto návrhu ale zatím nemá. Odmítá ho například úřad vlády i ministerstvo financí, které v připomínkovém řízení tvrdí: „Jde o nastavení takového systému, který umožní získat starobní důchod převážné části poplatníků a bude znevýhodňovat ty, kteří si celou svou dlouhou ekonomickou aktivitou platí pojistné a poctivě pracují a pravidelně odvádějí pojistné do systému.“

Podpora politiků je omezená

A jak je to s podporou u politických stran a hnutí zastoupených ve Sněmovně, které by mohly zmírnění podmínky schválit i nezávisle na důchodové reformě? Portál České důchody zjišťoval názory jejich zástupců a zaznamenal jen omezenou podporu.

Pro snížení podmínky z 35 na 25 let je KDU-ČSL. „Jsme pro snížení hranice povinné doby pro pojištění. V našem programu máme dokonce snížení této lhůty na 15 let. A samozřejmě je zapotřebí v této fázi i zohlednit dřívější odchod do penze pro náročnější profese, což je i nyní,“ uvedla místopředsedkyně strany Šárka Jelínková. „Za KDU-ČSL jsem přesvědčena, že dílčí kroky by se měly upravovat hned a nemusíme čekat až na celkovou důchodovou reformu,“ dodala.

Podporu by případný návrh získal také u KSČM. „Téma 35 let pro nárok na důchod je reálné, Česká republika se v tom liší od většiny zemí. Současná úprava je archaická. A problém lidí, kteří nedosáhnou na tuto hranici, bude narůstat. Takže řešit je to třeba, souhlas. Těch 25 let bylo testováno i v komisi pro spravedlivé důchody. S legislativní úpravou je spojen jediný problém, přepočet dopadů na vyplácené důchody. To rozhodne o případném hlasování, půjde-li se cestou dílčí úpravy,“ uvedl poslanec Jiří Dolejš.

Také u ČSSD lze čekat podporu, protože její ministryně změnu navrhuje. Pro České důchody to potvrdila i mluvčí strany Veronika Pavlisová: „Návrh Jany Maláčové na zkrácení povinné doby z 35 na 25 let odstraňuje jednu ze základních nespravedlností současného důchodového systému. Díky této úpravě už by se nemělo stávat, že senior, který drtivou většinu svého produktivního života dělal všechno správně, zůstane na stará kolena bez důchodu.“ Upřesnila, že pokud nebude ochota schválit všechny návrhy a reformu jako celek, je možné prosadit i dílčí změny.

Alternativou je poměrný důchod

Zde ovšem aktivní podpora na snížení minimální doby pojištění končí. Část politiků se kloní ke kompromisnímu řešení, kdy by se sice podmínka mírnila, ale za cenu nižšího důchodu. Takovou představu má třeba nejsilnější hnutí ANO, jak uvedla jeho poslankyně Lenka Dražilová: „Pravdou je, že patříme mezi státy s nejvyšší hranicí potřeby odpracovaných let, okolní státy mají daleko nižší. Se snížením hranice nesouhlasí ministerstvo financí, ale já osobně bych byla pro kompromisní řešení – při nižším počtu odpracovaných let bych snížila důchod poměrnou částí.“

Podobný názor zastávají také Piráti. „Přechod do plného důchodu by mohl být více pozvolný, proto chceme více podpořit seniory, kteří se rozhodnou alespoň částečně pracovat i v důchodovém věku například s nižšími odvody na sociální pojištění,“ řekl pirátský poslanec Tomáš Martínek s tím, že zásadní je dlouhodobá finanční udržitelnost důchodového systému. „Pokud by mělo dojít ke snížení požadovaných odpracovaných let, mělo by se zvážit kritérium rezidence v dané zemi, aby na český důchod nemělo nárok i množství zahraničních sezónních pracovníků. Tak tomu je například v Dánsku či Švédsku, kde pro plný důchod je nutné žít 40 let v dané zemi. Případně by se mohla zvážit možnost odstupňování výše důchodu jako v Belgii,“ dodal Martínek.

Na snížení hranice chybí hlasy

Zcela proti návrhu je pak TOP 09. „Návrh paní ministryně pokládám za předvolební výstřel do tmy bez jednoznačné koncepce. Je zapotřebí připravit komplexní penzijní reformu, na což současná koalice rezignovala. My jsme připraveni změny udělat, a to i stran tohoto kritéria, ale jako součást celkové změny systému,“ uvedla předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová a dodala: „Vláda promrhala osm let, které měla na přípravu reformy. Proč bychom tedy měli teď podporovat kočkopsa? Návrh není ve skutečnosti reformou, protože neřeší příjmovou stranu, zjednodušeně kde na penze vezmeme, a za druhé není ani v souladu se silnější vládní stranou, hnutím ANO.“

Zástupci ODS, SPD a STAN na dotazy portálu České důchody nereagovali a jejich stanoviska na snížení hranice pojištění na 25 let tedy nejsou jasná. Z dosavadních obecných ohlasů k navrhované důchodové reformě lze nicméně usuzovat, že ze strany ODS a STAN nelze příliš aktivní podporu očekávat. Naproti tomu postoj SPD vyloženě odmítavý není.

Aktivní podporu má zmírnění podmínky u KDU-ČSL, KSČM a ČSSD, což je 39 hlasů ve Sněmovně, takže prosté snížení na 25 let nemá příliš šanci. Při započtení hlasů ANO a Pirátů jde o celkem 139 hlasů, což otevírá prostor pro jednání o poměrném snížení důchodu při nižším počtu odpracovaných let. Takový návrh ale zatím neexistuje a musela by ho předložit vláda nebo někdo z poslanců. Obecně se ale čas k projednávání důchodových změn krátí, protože se blíží podzimní volby.

Foto: AdobeStock