Přes 6000 seniorů loni nezískalo důchod: Chybělo jim pojištění a často to netušili

Tisíce nových seniorů v Česku stále nedosahují na starobní důchod. V drtivé většině případů jim chybí dostatečná délka pojištění. A občas lidé o důchod žádají dříve, než mají nárok, uvedla Česká správa sociálního zabezpečení.

Důchodový věk už delší dobu neznamená poklidné stáří a finanční zabezpečení v podobě pravidelného důchodu. Bohužel stále přibývají noví senioři, kteří nemají nárok na starobní důchod, a buď zůstávají úplně bez peněz, nebo jsou odkázáni na nejisté dávky hmotné nouze.

V roce 2020 o starobní důchod požádalo celkem 97 525 lidí, z toho ale 6 410 žádostí bylo zamítnuto. Ukazují to aktuální čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má portál České důchody k dispozici. Jde tedy o 6,57 % žadatelů, tedy přibližně každého 15. seniora.

Z tohoto počtu bylo celkem 3 738 zamítnutých žádostí týkajících se pouze tuzemských důchodů, další 2 672 mělo mezinárodní prvek. Mohlo jít tedy o lidi pracující část života v zahraničí nebo cizince, kteří delší dobu žijí v Česku.

Žádostí o důchod bylo méně

Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles, ten ale souvisí především s tím, že o důchod loni požádalo o 14 tisíc lidí méně. Lze usuzovat, že část nových seniorů odchod do důchodu odložila, protože se obávala nepříznivé pandemické situace. O důchod je totiž nutné žádat osobně na pobočce okresní správy sociálního zabezpečení a neexistují výjimky.

Mírně poklesl také poměr zamítnutých žádostí, a to z 6,7 % na 6,57 %. Dlouhodobě se ale očekává, že počet zamítnutí bude přibývat. Ve své analýze to uvedla současná důchodová komise.

„Nejčastějším důvodem zamítnutí je nezískání potřebné doby pojištění. Některé žádosti jsou zamítány také z důvodu nedosažení potřebného věku pro přiznání tohoto důchodu – zde však jde o jednotlivé případy,“ uvedlo k číslům tiskové oddělení ČSSZ.

Problémem chybějící doby se už delší dobu zabývá kancelář ombudsmana a upozorňuje, že část lidí má stále nesprávné představy o tom, co důchod opravdu ovlivňuje. Například už neplatí, že se penze počítá pouze z výdělků získaných 10 let před odchodem do důchodu, někteří na to ale spoléhají. „Lidé si také myslí, že kratší dobu pojištění doženou vysokými výdělky, a mají nesprávný předpoklad platný ještě před 10 lety, že stačí 25 let, což z hlediska tehdejší úpravy byla i tak dlouhá doba,“ říká v ombudsmanském podcastu Pavel Matějíček, právník z jeho kanceláře.

Lidem chybí často jen měsíce

Ministryně Jana Maláčová nedávno zveřejnila svou zkušenost, že v případě zamítnutých důchodů není výjimečné, že lidem po celoživotní práci chybí jen pár měsíců pojištění. „Máme široko daleko v Evropě těch 35 let nejpřísnějších. Jako ministryně často dostávám na stůl žádosti, kdy mi lidé píšou: mám odpracováno 34 let a 6 měsíců, a přesto nemám nárok na důchod,“ uvedla ministryně.

Zákon o důchodovém pojištění bohužel v tomto ohledu neumožňuje výjimky běžné v některých zemích Evropy, například že za nižší počet let se důchod částečně krátí. V Česku je nutné mít celých 35 let odpracovaných let, případně 30 let bez započtení náhradních dob.

Foto: AdobeStock