Dalších 6 věcí, které chce Maláčová změnit u důchodů, ale moc se o tom nemluví

Důchodová reforma prosazovaná ministryní Janou Maláčovou by měla přinést některé významné změny, které se v součtu dotknou milionů důchodců. Vedle těch hlavních jsou to i změny, které jsou méně viditelné a na tiskových konferencích se o nich zatím moc nemluvilo.

Návrh důchodové reformy z pera ministerstva práce a sociálních věcí zavádí některé zásadní změny v důchodech, o kterých se již delší dobu hovoří a veřejnost o nich má povědomí. Jde především o tyto novinky, které Jana Maláčová prezentovala i před médii:

• Dřívější důchody pro náročné profese: Pracovníci v náročných profesích by za každých 184 směn šli do důchodu o 1 měsíc dříve. Celkem by se to mohlo týkat 429 tisíc lidí. Více píšeme v samostatném článku.
• Bonus za péči o dítě: Každý rodič, kdo vychovával dítě, tedy muž i žena, by dostal k důchodu navíc 500 korun. Výjimkou jsou muži před rokem 1996. Více si přečtěte v tomto článku.
• Zavedení nultého pilíře: Stávající důchodový systém by se rozdělil na nultý pilíř, který by všem pracujícím garantoval minimální důchod 10 000 korun, a první samostatný pilíř. Více než 121 tisíc seniorů by pocítilo okamžité zvýšení důchodu.
• Zmírnění podmínky nároku na důchod: Doba minimálního pojištění pro nárok na důchod se sníží na 25 let. Dnes je to 35 let a v důsledku toho přibývají noví senioři, kteří nemají nárok na důchod, i když pracovali.

Při podrobném procházení legislativního návrhu lze ovšem narazit i na další zajímavé novinky a změny, o kterých se doposud spíše nemluvilo. Některé by měly být zavedeny jako důsledek výše uvedených změn, jiné stojí samostatně.

Vybrali jsme šest věcí, které by neměly uniknou vaší pozornosti:

1. Zpětná platnost minimální délky pojištění

Potřebná délka důchodového pojištění pro získání starobního důchodu by se měla snížit na 25 let. A tato novinka se bude týkat nejen budoucích seniorů, ale také těch, kteří již mají důchodový věk, ale v minulosti jim nebyl důchod přiznán právě kvůli přísnějším 35 rokům. Znamená to, že hned po začátku platnosti reformy mohou tito lidé znovu o důchod požádat a budou pro ně platit nová pravidla. Ocení to hlavně lidé, kteří mají často odpracováno třeba 33 nebo 34 let a zůstali bez důchodu.

Snížen bude také nárok pro získání takzvaného odloženého důchodu. Pokud někdo požádá o důchod o 5 let později po dosažení důchodového věku, nebude již nutné mít 20 let pojištění, ale bude stačit 15 let. V podstatě jde o návrat k podmínce platné před rokem 2010.

2. Konec „rozmělňování“ kvůli mezerám

Pokud dnes mají lidé mezery v důchodovém pojištění, negativně to ovlivňuje výši přiznaného důchodu. Tato „prázdná“ místa vstupují totiž do výpočtu a takzvaně rozmělňují výdělky a snižují výsledný důchod. Týká se to dnů, kdy lidé nemají „nic“ evidováno, často jde o mezery vznikající například při změně práce, nižších stupních invalidních důchodů nebo při pobírání renty. Nově již tyto mezery nebudou do výpočtu důchodu nijak vstupovat. (Více o prázdných místech píšeme v tomto článku.)

3. Bonus za více odpracovaných let

Nově by se měly významněji započítávat odpracované roky „navíc“ nad 35 let. Zásluhová část důchodu se bude zvyšovat o pevnou částku za každý rok pojištění získaný nad 35 let až do dosažení důchodového věku. Tato částka bude činit 0,5 % průměrné mzdy v daném kalendářním roce, momentálně by to podle odhadů bylo 179 korun. Pokud tedy má někdo odpracováno například 45 let, dostane navíc k důchodu 1790 korun.

4. Změny výpočtu při přesluhování

Takzvané přesluhování v práci, kdy lidé pracují i poté, co dosáhnou důchodového věku, bude mít nová pravidla. Bez pobírání důchodu se zásluhová část zvýší o 1 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů, při pobírání důchodu to bude zvýšení o 0,26 % výpočtového základu za každých 365 kalendářních dnů. Nyní jsou tyto bonifikace o něco vyšší, zároveň ale neexistuje solidární nultý pilíř ve výši 10 000 korun.

Zcela se také zruší možnost vyplácení poloviny starobního důchodu, při které mohou lidé i nadále pracovat. Podle ministerstva tuto možnost téměř nikdo nevyužívá. Poloviční důchody se tedy po začátku účinnosti zákona zvýší na důchody plné.

5. Zvýšení odvodů pro OSVČ

Podnikatelé budou na sociálních odvodech platit více peněz. Reforma obsahuje úpravu vyměřovacího základu pro OSVČ, od roku 2023 by se měl zvýšit ze současných 50 % na 75 %. Návrh zavádí tyto změny:

• Vyměřovací základ OSVČ: 75 % (nyní je 50 %)
• Měsíční vyměřovací základ pro OSVČ hlavní: 40 % (nyní je 25 %)
• Měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vedlejší: 15 % (nyní je 10 %)

6. Změny hornických důchodů

Takzvané hornické důchody se budou nově počítat stejně jako standardní důchody, zároveň ale bude zachována jejich zaručená výše, kterou nyní legislativa garantuje. Nově přiznané důchody horníků nesmí být nižší než hornický důchod vyplácený před začátkem účinnosti reformy, a to včetně všech jeho valorizací. Jinými slovy horníci by si neměli pohoršit. Zároveň hornické důchody přiznané před reformou budou „zakonzervovány“ ve stávající podobě a výši.

Novinky, pokud budou schváleny, by měly začít platit od začátku roku 2022, vyšší odvody pro OSVČ pak od začátku roku 2023.